OSA je relativně běžná obchodní společnost, která se stará o to, aby hudební skladatelé a textaři – tedy autoři, kteří s ní uzavřou smlouvu – dostávali zaplaceno za svou práci a za její využití k jiným podnikatelským účelům.

V porovnání s autorskými uskupeními jinde ve světě je v tom velmi úspěšná a její loňské výsledky budou vůbec nejlepší v historii.

I přesto nejsou autoři tak úplně spokojení. Peníze, které dostávají třeba od Spotify, jsou totiž řádově nižší než ty, jež dříve inkasovali za prodej cédéček.

O OSA myslím panuje řada mýtů. Jak byste nám tuto organizaci vy sám představil?

Veřejností jsme myslím spíš vnímáni jako úřad, polostátní, státní, reziduum období před sametovou revolucí. Ale opak je pravdou.

V 90. letech převzali přímo autoři zpět do své správy organizaci, která jim byla upřena po roce 1948. OSA je vlastně obchodní společnost. Zjednodušeně jde o obchod s autorskými právy.

Autorům, kteří s OSA uzavřou smlouvu, se snažíme zobchodovat jejich práva směrem k uživatelům, kteří mají o jejich hudbu zájem, protože vědí, že přináší benefity směrem k jejich podnikání.

Členství v OSA tedy není pro autory povinné?

Není. Narážíme ale na mýtus, kdy si veřejnost a řada umělců myslí, že je OSA zastupuje automaticky. Ale není tomu tak. Autor je námi zastupován opravdu jen ve chvíli, kdy sám chce a kdy s námi podepíše konkrétní smlouvu.

OSA pak dle rozsahu této smlouvy za autora vyjednává s jednotlivými uživateli jeho hudby – ať již je to Český rozhlas, Česká televize, Spotify, Google, nebo třeba pořadatelé koncertů – obchodní podmínky.

Používáme při tom stejný model, jako je třeba ve Spojeném království, spočívající ve dvoustupňovém zastoupení. Pokud autora zastupujeme alespoň pět let a on generuje přes OSA roční příjmy minimálně 80 tisíc korun, dostává status člena.

Ten ale nemá jiný benefit než možnost účastnit se valné hromady a hlasovat třeba o změnách stanov nebo rozúčtovacího řádu. Nebo volit své zástupce do dozorčí rady, stejně jako tam kandidovat.

Dozorčí rada dozoruje mě jako předsedu představenstva a je složena z 13 lidí. Šest je skladatelů, čtyři zástupci jsou z řad nakladatelů a tři z řad textařů.

Aktuálně působí v dozorčí radě třeba Michal Prokop, Ondřej Soukup, Dan Bárta nebo skvělý libretista Michael Prostějovský, jenž napsal české libreto po veleúspěšný muzikál Jesus Christ Superstar.

Novinky z dopravyNovinky z dopravy

Poláky jsme ve stavbě dálnic dohonili. Autem bez řidiče se po nich projedete už příští rok, slibuje ministr Kupka

Kolik OSA vybere pro autory ročně peněz? Jakých výsledků jste třeba dosáhli za rok 2024?

Výsledky ještě nemáme kompletní, ale už víme, že to byl pro nás nejúspěšnější rok. Řádově půjde o více než 1,7 miliardy korun. O rok dříve šlo o podobné číslo, ale z toho bylo zhruba 300 milionů korun výběrem pro jiné kolektivní správce působící na českém trhu, jako jsou například Intergram nebo Dilia.

OSA totiž nezastupuje třeba kapely nebo zpěváky, ty zastupuje Intergram. Od roku 2018 jsme ale po mém intenzivním snažení dostali důvěru od všech lokálních správců a stali jsme se jednotným kontaktním místem.

Znamená to, že nás kontaktuje například majitel kavárny a my mu vystavíme smlouvu za všechny nositele práv, na které si můžete vzpomenout: od autorů hudby, po zpěváky, kapely, herce až po režiséry, kameramany či kostýmní výtvarníky. Provozovatelé mají jednu smlouvu a platí jednu fakturu.

Mnoha podnikatelům se určitě tyto peníze platit nechtějí. Proč by si měli uvědomit, že je to třeba?

Autor nedostane zaplaceno za to, že složí hudbu nebo napíše text. Na začátku netuší, jaký to má potenciál. Hudební branže je obchod s emocemi a ty jsou nevyzpytatelné. Nikdy nevíte, kdy se trefíte do nálady publika. Pokud ale má třeba skladba úspěch, autor vydělává. A zaplatit mu je prostě fér.

Existuje celá řada studií, které ukazují, jak hudba funguje v podnikání. Navozuje příjemnou atmosféru. Kdyby tomu tak nebylo, nikdo ji nepouští. Hudbu v obchodech, restauracích nebo v kadeřnictvích pouštějí podnikatelé ze zištných důvodů.

Lidé se baví, ale podprahově a podvědomě hudbu vnímají, třeba i v supermarketech. A pokud někdo používá něčí majetek – a v tomto případě je to duševní vlastnictví, které ale neuchopíte třeba jako skleničku – měl by za to zaplatit.

O jak vysoké částky jde?

Podle toho, jestli působíte ve velké nebo malé obci a kolik přístrojů v provozovně máte. Autorská odměna se ale pohybuje od 500 korun měsíčně plus DPH. V této ceně jsou zahrnuta práva OSA (skladatelů a textařů), INTERGRAM (zpěváků, kapel a nahrávacích společností) a OAZA (zvukových mistrů).

Jde také o to, zda k podnikání využíváte rozhlasový, nebo televizní přístroj. Když pouštíte zvukovou nahrávku, řešíte troje práva: autorů hudby, tedy skladatele a textaře, zpěváka nebo kapely a majitele hudební nahrávky. A musíte vypořádat všechna tato práva, vše jde ale vyřešit přes OSA, jak už jsme o tom mluvili.

Pokud ale máte třeba v hospodě televizor, vstupují tam ještě další práva. Za televizor zaplatíte více než za audiopřístroj.

Jak vysoké jsou příjmy autorů?

Výdělky autorů se v posledních letech výrazně propadly. Vezměme si ještě éru cédéček, hlouběji jít ani nemusíme. Autorská odměna byla podle mezinárodního pravidla vypočítávána z první prodejní ceny pevného nosiče alba, a to ve výši 9,009 procenta. Netuším, jak se k takovéto konstantě dospělo.

A první prodejní cena cédéčka se pohybovala kolem 200, 250 korun, přitom pultová cena v obchodě byla třeba 600 korun. Šlo tedy o zhruba 18 až 23 korun pro autory hudby. Tuhle částku si mezi sebou dělili třeba skladatelé a textaři jednoho cédéčka. V historickém kontextu to byl pro autory nejvýnosnější model.

Když se začala prodávat hudba digitálně, typicky na iTunes, už se nekupovala celá alba, ale jednotlivé písničky. Za jednu prodanou písničku autor dosáhl na zhruba dvě koruny, tedy třeba skladatel na korunu a textař také na korunu.

V současnosti, kdy existují platformy jako Spotify nebo YouTube, se autorská odměna vypočítává dle počtu přehrání v jednom měsíci. A za jedno přehrání jde o částku 0,018 koruny.

Jinými slovy, abyste dostal původních 18 korun, musí si vás někdo alespoň tisíckrát poslechnout. Když to převedu na koncert a arénu, kam by přišlo třeba 20 tisíc lidí, autor by dostal dvacetkrát 18 korun, tedy nějakých 360 korun. Asi tak zajímavý obchodní model to je. Dělení tohoto předplatného je autory vnímáno jako neférové.

Pokud se dostaneme k rozhlasovému vysílání, bavíme se o jedné nebo dvou korunách za jedno přehrání písničky na regionálním rádiu. U celoplošného rádia je to lepší, jde o 20 až 50 korun.

Dostat se s lokální a novou hudbou do éteru ale není vůbec jednoduché. Když jsem mluvil o tom, že jsme v roce 2023 vybrali pro autory zhruba 1,4 miliardy korun, je nutné dodat, že jsme tyto peníze rozdělili mezi 214 tisíc autorů z celého světa.

Domácích bylo necelých devět tisíc, zbývající jsou ze zahraničí. Jsou tedy i ti, kdo jsou schopni se takto velmi úspěšně živit, je jejich ale velmi málo.

Inovace v ČeskuInovace v Česku

Více peněz, méně byrokracie. Nový zákon pomůže české vědě do první ligy, slibuje ministr Ženíšek

V poslední době se ve veřejném prostoru hodně řeší poplatky za mobilní telefony. Názor, že OSA chce tímto způsobem vybírat další peníze, odmítáte. Jak je to tedy vaším pohledem?

Lidé hodně pracují s emocemi a domněnkami a málo s fakty. Viděl jsem i titulek, že OSA zavede poplatek z používání mobilního telefonu. Nic takového se neděje. OSA nemůže zavést nový poplatek a už vůbec ne z používání mobilního telefonu.

Jde jen o výsledek toho, jak nepružný je u nás soudní systém. Tato kauza se táhne od roku 2019 a nyní náš výklad potvrdil Nejvyšší soud s tím, že musíme pravidla vykládat jako v jiných státech Evropské unie. Potvrdil, že se z mobilních telefonů musí platit autorský poplatek a musí ho platit dovozce tohoto mobilního telefonu.

Každý, kdo doveze mobilní telefon do České republiky, platí poplatek z jeho kapacity, který činí 1,50 koruny za každý její gigabyte, maximálně však 90 korun. Žádný dovozce – a ve výsledku tedy ani spotřebitel, který to zaplatí ve výsledné ceně, do níž se to ale myslím stejně nepromítne – nezaplatí více než 90 korun.

Není to tedy žádné novum. Dřív se nahrávalo na audiopásky nebo se přepalovala cédéčka, aby se neničily originály. A právě při koupi těchto nosičů se platila a platí takzvaná náhradní odměna. Není to poplatek za pirátství, jak třeba říká Pirátská strana.

Náhradní odměna je založena na tom, že když si pro sebe pořídím rozmnoženinu, nemusím se na to autorů, ani zpěváků, ani nahrávací společnosti ptát. Zaplatím jen symbolickou odměnu tomu, kdo práva vlastní.

I v případě mobilů jde o tuto náhradní odměnu za hudbu staženou do telefonů nebo třeba natočenou při koncertech na video. Dnes si ani neumím představit koncert, na kterém by si lidé nenahrávali své oblíbené písničky a následně se tím nechlubili svým kamarádům.

Na co se teď jako OSA plánujete zaměřit?

Aktuálně procházíme rebrandingem, zkrátili jsme náš název pouze na OSA, už fakticky nebudeme Ochranný svaz autorský. Svaz už totiž nejsme. Rád navazuji na historii, která se začala psát v roce 1919 po rozpadu Rakouska-Uherska. Tehdy šlo o Ochranné sdružení autorské. Náš název je nyní pouze OSA a za ta písmena si každý může dosadit to, co chce.

Já říkám, že O reprezentuje ochranu, ale i obchod. S solidaritu, která byla od 1919 jedním ze stavebních kamenů a samozřejmě mezinárodní společenství kumštýřů. A znamená autorství, esenci hudebního průmyslu. Toto všechno chceme akcentovat v novém duchu a naši organizaci i prostřednictvím nového claimu všem více přibližovat.

Stavíme také nový informační systém, autorům chceme nabízet ještě lepší službu než doposud, i když po Dánech a Norech jsme třetí nejefektivnější autorskou organizací na světě a společně s dánskou organizací máme nejrychlejší distribuci odměn autorům. Nyní ale v systému uvidí odměny ještě detailněji rozúčtované, budou si moci dělat třeba související statistiky.

Pracujeme i na novém vnitřním systému, abychom zvládali objem dat, který zpracováváme. Protože například Spotify nahraje do našeho systému veškerá data od všech předplatitelů z Evropy a my si v nich máme najít ty skladby, které jsou naše. Musíme projít miliardy řádků, vybrat ty naše a na základě toho vyfakturovat aktuální částku.

Byl bych také rád, kdybychom začali více kooperovat s polskými a slovenskými kolegy, dává to smysl a některé agendy bychom mohli dělat společně. Právě třeba zpracovávat data od digitálních služeb jako Spotify.

Ministr pro místní rozvojMinistr pro místní rozvoj

Hasí škody po Bartošovi a říká: Digitální stavební řízení bude fungovat nejpozději koncem roku 2027

Sledujeme rovněž rozvoj umělé inteligence, loni jsme spustili voicebota, který třeba obvolává klienty v prodlení a má skvělé výsledky. A mapujeme to, jakým způsobem aktuálně vzniká hudba a jak třeba umělá inteligence může být přínosem pro autorskou hudbu.

Vnímám totiž umělou inteligenci pozitivně. Může rozšířit autorské možnosti, podobně jako dříve udělal pro fotografy photoshop. Výzev v letošním roce je hodně.

Roman Strejček (50)

• Předseda představenstva OSA

• V současné pozici působí od října 2007, dříve byl členem představenstva OSA

• Působí rovněž jako předseda European Committe celosvětové sítě autorských organizací CISAC

• Do OSA nastoupil v roce 2005 jako vedoucí odboru licencování rozhlasového a televizního vysílání a online médií

• Dříve působil ve skandinávské společnosti Plus Licens, kde byl brand managerem značek NHL a NBA

• Vystudoval Vysokou školu ekonomickou