Vedle přípravy digitalizace stavebního řízení se Petr Kulhánek hodlá letos v čele resortu zaměřit na obnovu území zasaženého podzimními povodněmi a jeho další zkvalitňování. Prosadit chce rovněž novou legislativu, například zavést informační systém eTurista.

Připravuje také reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Spočívá například v tom, že by místo předsedy rozhodovaly kolektivně komise. Vzhledem k množství rozporů ale bude muset o koncepci dalšího fungování antimonopolního úřadu nejprve rozhodnout vláda.

Jaké jsou vaším pohledem priority ministerstva pro místní rozvoj pro rok 2025?

Mám časově poměrně omezenou misi. Na ministerstvu jsem tři měsíce a přede mnou je možná dalších deset měsíců, soustředím se proto na věci, které je třeba dotáhnout a případně spravit.

Z toho vyplývají i priority na rok 2025. Po mém nástupu byla asi nejkrizovější oblast stavebního řízení. To je nyní už průchodné a bude fungovat tak, abychom nebrzdili realizace staveb.

Potřebujeme ale, aby digitální stavební řízení a s ním spojený uživatelský komfort dosáhly na tu úroveň, která se od nich očekávala.

Proto během ledna uvádíme do funkce takzvaný technologický bypass (na vybraných stavebních úřadech začne fungovat v pilotním režimu v pondělí, od února by měl jít do ostrého provozu všude, pozn. red.), který umožní výrazně komfortnější práci s celým systémem, zejména ve vztahu ke stavebním úřadům.

Zároveň pracujeme na redefinici zadání pro programátory, které bylo na začátku neúplné nebo defektní. Potřebujeme vědět, co je třeba dostavět nebo vystavět znovu.

To je záležitost, která bude určitě přesahovat do dalšího volebního období, a chtěl bych tedy, abychom postupovali v široké shodě napříč politickým spektrem i odbornou veřejností. Tak, aby ten, kdo přijde na ministerstvo po volbách, mohl pracovat s tím, co bude připraveno.

Druhou prioritou je obnova území v povodněmi postižených regionech, která už rovněž běží. Těsně před Vánoci vláda schválila robustní program obnovy a rozvoje regionů, který zahrnuje všechny plány na pomoc zejména těm nejvíce zasaženým územím.

Inovace v ČeskuInovace v Česku

Více peněz, méně byrokracie. Nový zákon pomůže české vědě do první ligy, slibuje ministr Ženíšek

Jak tedy budou dál postupovat programy obnovy po loňské povodni?

Prioritou je nyní vyhlášené programy spustit. Sbírat žádosti a pomáhat těm, kdo peníze na obnovu území potřebují, ať už to jsou samotní obyvatelé, nebo obce a kraje.

Zároveň bychom uvedli trochu novou mechaniku území. Nechceme opravit jen to, co bylo poničeno, ale ideálně hodláme ve vymezených regionech dosáhnout lepšího stavu, než jaký byl před povodněmi.

Soutěžily by se ucelené návrhy, podle nichž by se následně postupovalo, tedy nikoliv projekt po projektu. V území by se mohly objevit i prvky, které tam dříve nebyly, ať již se to týká inženýrských sítí, pojetí veřejného prostranství, nebo protipovodňových opatření. Když to velmi zjednoduším, je to příležitost k upgradu tohoto území.

Třetí prioritou je dokončení určité legislativy.

O jakou legislativu jde? Jak to bude složité vzhledem k nadcházejícím volbám?

Primárně to budou tři věci. První je zákon o podpoře bydlení, který by měl být na jaře schválen. Druhou právní normou je zákon o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu ve vazbě na nový informační systém eTurista.

Ten by měl výrazně ubrat administrativu ubytovatelům i obcím, co se týče evidence ubytovacích kapacit i ubytovaných hostů a administrace poplatků za ubytování. Tento systém bude rovněž cenným zdrojem dat pro marketingové aktivity České republiky.

Třetí právní normou je reforma Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, v jejímž návrhu bylo velké množství nevypořádaných rozporů. Podařilo se nám jich mnoho odstranit, přesto přetrvávají některé, které se týkají samé podstaty reformy.

Například jednoinstančnosti řízení, což by znamenalo zkrácení celého procesu, nebo kolektivního rozhodování, které by do budoucna nemělo být monokratické.

Chtěli bychom, aby nerozhodoval předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ale komise. Kolektivní rozhodnutí je totiž méně náchylné k riziku chyby nebo k tendenčnímu rozhodnutí.

Na jednání vlády přijdeme s tím, že jsme napravili vše, co bylo možné, aniž by se zákon rozsypal ve své funkci. Zároveň tam ale zůstávají řekněme filozofické rozdíly pohledů jednotlivých resortů, o nichž bude muset rozhodnout přímo vláda.

Priorit na rok 2025 máme tedy celou řadu, všechny jsou ale realisticky stihnutelné do podzimu letošního roku.

O digitalizaci stavebního řízení jste mluvil, jak ale hodnotíte aktuální stavební zákon jako takový?

Stavební zákon je v současnosti velmi pozitivním prvkem ve zjednodušení stavebního procesu a v jeho urychlení. Už díky tomu, že probíhá sloučené řízení – tedy územní a stavební řízení v jednom. Povolování stavebních řízení zrychluje už nyní. Snižuje se tak bariéra při plánování bytové výstavby.

V ideálním stavu, kdy bude digitální stavební řízení fungovat v plné šíři, se naplní všechny výhody nové legislativy a celý proces se ještě urychlí. Jsme tedy na správné trase a na správné koleji. A pokud jsme teď v Praze, náš cíl není v Brně, ale v Pardubicích.

Jak aktuálně reagují stavební úřady na aktuální a „odložená“ pravidla stavebního řízení?

Po schválení legislativního bypassu a stabilizaci systému je to v pořádku. Žádosti, které do systému vstupují, jím korektně procházejí. Legislativní bypass zároveň posílil právní jistotu stavebních úřadů, a to nejen do budoucna, ale i zpětně na období od 1. července 2024.

Kvůli nefunkčnosti systému se totiž musely chovat určitým způsobem flexibilně a operativně, ne vždy ale v souladu s ustanovením nového stavebního zákona, který nařizoval používat veškeré komponenty digitalizovaného stavebního řízení.

Legislativní bypass nyní říká, že jejich jednání bylo v souladu se zákonem, což bylo ze strany stavebních úřadů velmi pozitivně přijato.

Stavební úřady nyní konstatují, že systém funguje stabilně. Nikoliv ideálně, je ale průchodný a není brzdou v odbavování stavebních řízení.

Další pozitivní krok přijde po polovině ledna, kdy bude zprovozněn takzvaný technologický bypass, který propojí celý informační systém stavebního řízení se systémy stavebních úřadů, s nimiž pracovaly před 1. červencem. Budou tedy moci pracovat v duálním prostředí a jejich komfort v odbavování stavebních řízení se výrazně zlepší.

Do ideálního stavu bychom se pak měli dostat nejpozději na konci roku 2027, ale rovnou říkám, že je to scénář, kdy pracujeme se všemi lhůtami v maximální míře. Čas potřebný pro dokončení digitálního stavebního řízení tak může být i výrazně kratší.

Budoucnost byznysuBudoucnost byznysu

Česko hází startupům zbytečné klacky pod nohy. Pojďme to změnit, vyzývá Jakub Císař z Novalie

Jaký je aktuální stav národní strategie veřejného zadávání? A jaké s ní máte další záměry?

Tento proces probíhá a probíhat bude i po volbách. Národní strategii veřejného zadávání schválila vláda a její jednotlivé části se týkají například zvyšování odbornosti při zadávání veřejných zakázek.

Za veřejné prostředky bychom měli nakupovat co nejvyšší možné hodnoty, tedy i z pohledu kvality, nemělo by se soutěžit pouze a jen na cenu. Propagujeme rovněž kritéria, která nemají ekonomický charakter, ať jde o udržitelnost, nebo celkovou efektivitu veřejné zakázky.

Jde i o zvyšování atraktivity zadávání pro ty, kdo se mohou do veřejných zakázek hlásit. To znamená hlavně jejich zjednodušování a elektronizaci. Protože větší atraktivita bude znamenat i vyšší počet podaných nabídek, a tím se dostaneme do konkurenčnějšího prostředí. Bude větší šance získat ty nejvýhodnější podmínky.

Výrazně podporujeme také centrální nákupy. I to je věc, se kterou mám praktickou zkušenost, a vím, jak obrovské úspory přinesla, když jsme byli jako Karlovarský kraj centrálním zadavatelem nákupu energií i pro jednotlivé obce z tohoto kraje. A dosáhli jsme tak extrémních úspor.

Jedná se také o používání systému Design & Build, kdy zadavatel definuje jen cílový stav, vítěz zakázky se stará o projektovou dokumentaci, povolovací proces i realizaci. Dává si potom i větší pozor na kvalitativní stránku věci, protože když dělá všechno, není nic možné hodit na někoho jiného.

Opět praktický a povedený příklad, v Karlovarském kraji jsme revitalizovali národní kulturní památku Císařské lázně. A její dílčí část, vestavbu unikátního multifunkčního sálu, jsme uskutečnili právě metodou Design & Build. Tyto všechny věci se snažíme dostávat mezi zadavatele a kultivaci prostředí veřejného zadávání zvyšovat.

Ministrem pro místní rozvoj jste se stal loni v říjnu. Jaké byly tyto první tři měsíce, už vzhledem k šíři oblastí, které pod ministerstvo spadají?

Jako když švihnete pomlázkou. Utekly strašně rychle, i když jsme toho dost stihli. Nemít průpravu v regionální politice a v regionálním rozvoji, nebyl bych to schopen uchopit kompetenčně tak, jak se to myslím povedlo.

Bylo to velmi hektické období. Pro mě ale zkušenost k nezaplacení, a kdyby se mě někdo zeptal, jestli bych do toho šel znovu, neměnil bych.

ByznysByznys

Postavme české Silicon Valley. Musíme být rychlejší a dravější, nabádá Zajíček z Hospodářské komory

Jaké jsou vaše osobní plány na rok 2025? I v souvislosti s volbami...

Své další angažmá v politice budu řešit na přelomu zimy a jara, v březnu. Tak jsem to oznámil i kolegům. Nerad bych se teď rozptyloval úvahami, které mohou z mého pohledu ještě počkat.

Variant je celá řada. Politické působení a působení na ministerstvu pro místní rozvoj pro mě není dogma, byl jsem velmi spokojený i v personalistice, kde jsem také působil. Zvážím všechny okolnosti, včetně rodinných aspektů.

Petr Kulhánek (53)

• Ministr pro místní rozvoj

• Je místopředsedou Karlovarské občanské alternativy, ve vládě je za hnutí STAN

• Před svým příchodem na ministerstvo byl hejtmanem Karlovarského kraje

• V minulosti působil rovněž jako primátor Karlových Varů

• Pracoval pro logistickou firmu Hopi, logistiku řídil pro Makro Cash and Carry

• Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze