Všichni hledáme rovnováhu
Ivana Stránská
Duševní zdraví
Pohoda v práci už není jen slovo. Za vyspělým světem však v péči o psychiku zaměstnanců pořád zaostáváme
Wellbeing jako fyzická a duševní pohoda je čím dál skloňovanějším módním pojmem. Naučily se s ním operovat mnohé firmy a začínají jej vyžadovat mnozí zaměstnanci.
Klára Weinerová
„Téma osobní pohody se dostává do popředí i díky současné nízké nezaměstnanosti a nastupujícím pracovníkům z řad generace mileniálů,“ vysvětluje dva z faktorů Mendelova univerzita v Brně. Lidé si mohou více vybírat a částečně diktovat podmínky. Navíc mileniálové mají jiné potřeby než generace předešlé: volný čas je pro ně víc než přesčas.
Ale existuje ještě další, hlubší důvod. „Trend péče o duševní zdraví ve firmách se změnil hlavně za poslední tři roky. Nejen v Česku. Pandemie, ekonomické nejistoty, válečný konflikt, vysoká inflace, to všechno jsou situace, které s psychikou jednotlivců výrazně zacloumají. Obecně lze říct, že se nám ve společnosti hroutí jistoty, na které jsme byli zvyklí,“ tvrdí Simona Zábržová, zakladatelka startupové platformy Soulmio věnující se duševnímu zdraví ve firmách.
Podle zprávy State of Work-Life Wellness 2024 americké společnosti Gympass považuje 93 procent pracovníků wellbeing za stejně důležitý jako plat. A 87 procent zaměstnanců by zvažovalo odchod z organizace, která nemyslí na pohodu svých pracovníků.
Pokud je člověk v práci spokojený, má lepší výsledky. Na téhle jednoduché rovnici není ovšem nic převratného, řídil se jí už Tomáš Baťa. Postavil zaměstnancům domky, nemocnici, kino, muzeum, podporoval kulturu a spolky.
A když pracovník umřel, pochovali ho na Baťově lesním hřbitově. Za Baťovou bohulibostí byl samozřejmě tvrdý, leč na svou dobu vizionářský kalkul.
Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že kvůli depresím a úzkostným stavům přijde celosvětová ekonomika každoročně o 12 miliard pracovních dní, což je ekvivalent nákladů ve výši jednoho bilionu dolarů na ztracenou produktivitu.
„Technologické firmy, startupy a firmy s mladšími zaměstnanci jsou tématu duševního zdraví otevřenější. Důležitost péče o psychickou pohodu zaměstnanců se ale stále častěji dostává i do tradičnějších odvětví,“ říká Simona Zábržová.
Čas, kdy jediným benefitem byly stravenky, pomalu, ale jistě končí. Byť zaostáváme. Podle studie Deloitte Globální trendy v oblasti lidského kapitálu je wellbeing zaměstnanců pro české firmy velice podstatný (92 procent), nicméně jen 57 procent dotázaných má dojem, že je na to jejich firma připravena.
„V Evropě najdeme výrazný trend užívání firemního wellbeingu v praxi zejména v severských zemích, v Německu, Anglii a Švýcarsku. Oproti těmto zemím jsme pozadu tak jeden až dva roky. Za USA, kde je péče o duševní zdraví velkým tématem, máme skluz tak čtyři pět let. S nadsázkou říkám, že dřív byl blázen ten, kdo měl psychologa, dnes je blázen ten, kdo ho nemá,“ tvrdí zakladatelka platformy Soulmio.
