Ruský vývoz plynu výrazně vzroste, nařídil Vladimir Putin (ilustrační obrázek)

Ruský vývoz plynu výrazně vzroste, nařídil Vladimir Putin (ilustrační obrázek)

koláž Hrot24 / Shutterstock.com

Export surovin

Rusové mají velké plány. Do roku 2050 dodají na trh trojnásobek plynu, bude ale jen pro přátele

Vláda v Moskvě představila dlouhodobé plány pro export fosilních surovin. Počítá s tím, že bude v následujících dekádách zásadně zvyšovat vývoz zemního plynu. Má to ale podmínku.

František Novák

Rusko chce za pět let zdvojnásobit vývoz zemního plynu a do roku 2050 jej dokonce ztrojnásobit. Energetická strategie země, která má největší zásoby těkavé suroviny na světě, ale počítá také s tím, že si Kreml bude vybírat, komu bude plyn dodávat.

Mají to být státy s přátelským vztahem k Ruské federaci. Země počítá i s tím, že zásadně zvýší těžbu v arktické oblasti. Moskva přitom nyní čelí ekonomickým problémům kvůli propadu cen ropy a plynu na světových trzích a také kvůli tomu, že její export plynu do EU od začátku války na Ukrajině zásadně poklesl. Stoupá ale export ve formě LNG.

Vláda teď schválila novou dlouhodobou energetickou koncepci, jež počítá s tím, že dodávky zemního plynu vzrostou ze 146 miliard metrů krychlových v roce 2023 až na 293 miliard metrů krychlových v roce 2030. V polovině století by dokonce měly dosáhnout až na 438 miliard kubíků plynu.

Mírně růst má – alespoň na papíře – i těžba ropy. Objem vytěženého černého zlata má stoupnout z ekvivalentu 10,66 milionů barelů ropy denně v roce 2023 na 10,8 milionu barelů za den v roce 2050. Export by měl zůstat na podobné úrovni, tedy 4,7 milionu barelů denně.

Aktualizace energetické koncepce nejrozlehlejší země světa, kterou nařídil prezident Vladimir Putin, má reagovat na nová geopolitická rizika ve světě. Má se zaměřit na rozvoj nových kapacit pro zpracování fosilních komodit a také na zajištění dostatečného objemu ropných produktů pro domácí trh.

Ruský energetický sektor bude muset přesměrovat vývozní trasy ze Západu na Východ. Asijské ekonomiky se staly po začátku války na Ukrajině hlavním obchodním partnerem ruských firem.

Právě zaměření na „spřátelené trhy“ je jednou z priorit ruské vlády. Kreml rovněž počítá s tím, že začne ve větší míře využívat severní mořskou cestu Arktidou pro export svého zboží a rozšíří kapacity terminálů pro LNG v přístavech v arktické oblasti i na Dálném východě.

Rusko v současnosti naopak čelí tomu, že příjmy z prodeje ropy a plynu klesají. Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová varovala, že propad cen ropy související s americkou celní válkou bude mít negativní dopady na ruskou ekonomiku a rozpočet.