Gazprom se z vysoce ziskové firmy stal rekordně prodělávající firmou (ilustrační obrázek)
Hrot24, vygenerováno v Midjourney
Pukavec místo zlatého vejce. Gazprom zapisuje další rekordní ztrátu, musí restrukturalizovat
Ruský plynárenský gigant strádá. Z bývalého ekonomického zlatého vejce Putinova režimu se kvůli sankcím stal vysoce ztrátový podnik. V minulém roce prodělal téměř 13 miliard dolarů (299 miliard korun). Proto musí svůj byznys výrazně upravit.
redaktor
Plynárenský a ropný státní podnik Gazprom byl před válkou na Ukrajině výkladní skříní ruské ekonomiky a její nejziskovější firmou vůbec. Ještě za rok 2021 vykázal zisk přesahující dva biliony rublů (542 miliard korun).
Od zavedení západních ekonomických sankcí na Rusko se prodeje zemního plynu do zemí EU propadly o 90 procent. Už za rok 2023 Gazprom vykázal rekordní čistou ztrátu – prvně od roku 1999 – ve výši 629 miliard rublů (161 miliard korun).
Za minulý rok by podle Financial Times měla čistá ztráta ruské státní firmy dosáhnout až do výše 1,08 bilionu rublů, tedy 293 miliard korun.
Kdysi úspěšná společnost, která ovládá jedny z největších zásob těkavé fosilní suroviny na světě, se nyní musí pustit do důkladné transformace. Ještě v roce 2018 přitom dodávala na trh 12 procent celkového množství zemního plynu na světě.
Navíc další obří ztráty hrozí Gazpromu i v následujících letech. V období 2025 až 2035 by mohlo jít o kumulovanou „sekeru“ ve výši 15 bilionů rublů (4,1 bilionu korun).
Společnost má také počítat s tím, že se jí bude snižovat objem vývozu plynu do Evropy i Turecka ze současných 47 miliard metrů krychlových za rok až na 34 miliard kubíků plynu ročně. Což znamená pětinásobně méně než v roce 2019.
Zástupkyně generálního ředitele Gazpromu Jelena Iljuchinová počítá s tím, že v rámci restrukturalizace uzavře další tři oddělení firmy a sloučí až osm divizí. Společnost se sídlem v Petrohradu v současnosti zaměstnává okolo 500 tisíc lidí a měla by pokračovat v masivním propouštění.
Cílem je měnit Gazprom na vertikálně integrovanou společnost. Boje se vedou o ovládnutí dceřiné firmy Gazpromněfť, která jako jedna z mála patří k výdělečným částem společnosti. Plánem je dostat některé její divize pod přímou správu ústředí mateřského kolosu.
Z vedení Gazpromněfti už měla odejít řada topmanažerů. Podle FT má její generální ředitel Alexandr Djukov opačnou firemní filozofii než CEO Gazpromu Alexej Miller. Z bývalého plynárenského obra se má stát firma, která bude mít silné ústředí a naopak oslabí vliv svých dcer.
„Celá obchodní struktura byla vybudována v prostředí neustálého růstu. Ale teď se všechno změnilo,“ postěžoval si britskému ekonomickému listu nejmenovaný zdroj blízký vedení Gazpromu.
