Gazprom finančně krvácí, v Petrohradě musí propustit skoro polovinu zaměstnanců
Ruský plynárenský obr přiznává vážné finanční problémy. Kvůli klesajícímu zisku musí hromadně propouštět v centrále firmy.
redaktor
Gazprom, který byl před válkou na Ukrajině jednou z největších plynárenských skupin na světě, je tvrdě postižen propadem exportu zemního plynu pro evropské zákazníky. Ještě v roce 2021 poskytoval ruskému rozpočtu sedm procent příjmů.
Od roku 2023 to je zhruba polovina, protože ruský plynárenský sektor zásadně poškozují západní sankce a odklon evropských zákazníků od ruské těkavé fosilní komodity. Ani zvýšení dodávek plynu na čínský trh nebo zvýšení produkce ve formě LNG nedokážou tento výpadek v příjmech vykrývat.
Gazpromu hrozí, že mu další evropští zákazníci přestanou platit za plyn
Jedním z důsledků finančního krvácení společnosti se sídlem v Petrohradu, kterou většinově ovládá ruský stát, je také snaha hromadně snížit počet zaměstnanců.
Už v prosinci zaslala generálnímu řediteli Gazpromu Alexeji Millerovi jeho náměstkyně Jelena Iljuchinová návrh na zrušení čtyřiceti procent pracovních míst v petrohradském ústředí firmy. Počet zaměstnanců se má snížit z počtu 4100 na 2500. Hlavním argumentem pro ponižující hromadné propouštění je „optimalizace nákladů na všech úrovních řízení“.
Za poslední dvě dekády počet zaměstnanců na ústředí podle Iljuchinové výrazně nabobtnal. Objem mzdových nákladů dosáhl až padesáti miliard rublů (11,9 miliardy korun) ročně. Nově by měly být prostředky na odměňování rozdělovány tak, aby „motivovaly rozvoj zaměstnanců“.
Pravost interních dokumentů Gazpromu potvrdil americkému časopisu Forbes další z vysoce postavených manažerů Sergej Kuprijanov s tím, že jej státní koncern nehodlá dále komentovat.
Ruská produkce ropy spadla na dvacetileté minimum
Za rok 2023 vykázal Gazprom první finanční ztrátu za 25 let, dosáhla 629 miliard rublů (150 miliard korun). Ke konci roku 2023 společnost zaměstnávala téměř půl milionu lidí.
Hromadné propouštění v ústředí firmy dává ruský web 47news také do souvislosti s ukončením tranzitu fosilní komodity přes Ukrajinu, ke které došlo prvního ledna.
Připomíná se i poslední sankční balíček americké administrativy, jejž oznámil Bílý dům 10. ledna a který přidává na americký sankční seznam dvě největší ruské ropné firmy: Gazprom Něfť a Surgutněftěgaz.
Terčem embarga se staly i ruské terminály pro export LNG. Dá se očekávat, že dopady posledního kola západních sankcí dále zhorší příjmovou stránku ruské plynárenské a ropné skupiny.