Za snížením dodávek v minulém roce nestála ochota Čechů vzdát se ruské ropy, ale technické výpadky ropovodu Družba, píše se v komentáři
Alex Sobal / miss.cabul / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Protikremelské sankce
Mezinárodní ostuda: Češi financují Putinovu válku, prý nejsou schopni zbavit se návyku na ruskou ropu
Česko od začátku války na Ukrajině utratilo za ruské suroviny šestkrát větší částku, než kolik poslalo jako pomoc napadené zemi, uvádí se v komentáři na stránkách mezinárodní agentury Reuters. Blamáž, míní ekonom Lukáš Kovanda.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
Česká republika má potřebnou infrastrukturu, rezervy i přístup k alternativním dodavatelům a mohla by tak eliminovat svůj dovoz ruské ropy. Přesto tak však ani po třech letech od ruské invaze na Ukrajinu neučinila.
V kritickém komentáři, který uveřejnila celosvětově sledovaná agentura Reuters, to uvádí Martin Vladimirov, ředitel pro oblast geoekonomiky bulharského Centra pro studium demokracie.
Podle komentáře se Česko není s to zbavit návyku na ruskou ropu. Loni podle analýzy Centra dovezlo 2,7 milionu tun ruské surové ropy, a to odhadem za 1,5 miliardy eur (téměř 38 miliard korun).
I když se jedná o třicetiprocentní pokles oproti roku 2023, prý byl z velké části dán třemi zásadnějšími technickými výpadky v toku suroviny ropovodem Družba, k nimž loni došlo.
Dovoz ruské ropy pokračoval i v prvních měsících roku 2025, takže Kreml každý měsíc za tyto dodávky inkasuje více než 100 milionů eur (2,5 miliardy korun).
Podle uvedené analýzy, na niž agentura Reuters odkazuje, ještě před finální certifikací zvýšení kapacity transalpinského ropovodu TAL (projekt TAL plus), jenž má Družbu plně nahradit, český podnik MERO ČR potvrdil, že využitelná dodatečná kapacita potrubí je dostatečná, aby pokryla potřebu ropy v Česku. Navíc strategické rezervy státu v objemu 3,6 milionu tun pokryjí takřka polovinu roční spotřeby.
Centrum pro studium demokracie, které vzniklo koncem roku 1989 a za svoji klíčovou misi si vetklo potlačování škodlivého ruského vlivu, též kriticky uvádí, že v posledním loňském čtvrtletí stoupl dovoz ruské ropy do Česka meziročně o 30 procent na 970 tisíc tun, což byl největší čtvrtletní objem dovozu od vyhlášení embarga EU na ruskou ropu roku 2022. V letošním roce Česko podle stejných údajů dovezlo dalších 220 tisíc tun ruské ropy.
Důvodem pokračujícího dovozu ruské ropy jsou podle komentáře zejména finanční ohledy polské společnosti Orlen, která vlastní český podnik Unipetrol a provozuje tedy tuzemské rafinerie. Ruská ropa totiž byla předloni a loni o zhruba pětinu levnější než ropa ázerbájdžánská.
Ceny pohonných hmot v na českých pumpách však takový rozdíl plně neodrážejí, pročež Centrum pro studium demokracie konstatuje, že Orlen Unipetrol těží z relativně vyšší marže. Částečně se pak „dělí“ o marži s českými motoristy, čemuž tleskají i někteří vládní politici.
To evidentně potvrzují zjištění Evropské komise. Podle ní jsou letos pohonné hmoty v Česku třetí nejlevnější v EU, po Bulharsku a Maltě, což je věru nezvyklé. Dokonce i Polsko vykazuje vyšší cenu pohonných hmot.
Mnozí čeští politici nyní rádi vyzdvihují láci pohonných hmot v Česku. Podle Centra pro studium demokracie je ovšem tedy tato láce evidentně umožněna pokračujícím dovozem ruské ropy.
I když letos v březnu došlo k přerušení tohoto dovozu, možná trvalému, může trvat několik měsíců, než se plný přechod na neruskou ropu fakticky na českém trhu projeví, například kvůli předzásobování, a než se tudíž též promítne do koncových cen.
Navíc, jak si dále všímá analytik Vladimirov, Česko nadále pokračuje v dovozu ropných produktů, tedy ropy zpracované třeba do podoby nafty, ze Slovenska a z Maďarska, kde tamní rafinerie stále zpracovávají ruskou surovou ropu.
Česko ovšem podle Centra pro studium demokracie jenom svým dovozem surové ruské ropy přispělo od začátku invaze Kremlu na jeho daňové inkaso takřka třemi miliardami eur (75 miliardami korun).
Od února 2022, kdy invaze začala, jsme vydali za ruskou ropu a zemní plyn celkem 8,4 miliardy eur, což je šestkrát více než hodnota pomoci poskytnuté Ukrajině (1,32 miliardy eur). Navíc loni Česko podle Centra pro studium demokracie navýšilo též dovoz ruského zemního plynu, a to o takřka 400 procent.
K tomu je třeba říci, že zmíněná částka 1,32 miliardy eur české pomoci Ukrajině zjevně vychází z dat Institutu pro světovou ekonomiku v německém Kielu. České úřady ovšem tuto částku zpochybňují. S tím, že pomoc Ukrajině citelně nadhodnocuje.
To by ovšem znamenalo, že Česko vydalo za ruské energetické suroviny v daném období, od začátku ruské invaze, ještě znatelně více než „jen“ šestinásobek objemu své pomoci Ukrajině.
Podle komentáře bychom si měli vzít příklad z Bulharska o odstřihnout se jak od dodávek ruské ropy, tak produktů z ní. Česká vláda k tomu prý má potřebné pravomoci a zároveň země disponuje dostatečnou infrastrukturou a kapacitou k takovému kroku, uzavírá Vladimirov.
