![[object Object]](https://web-api.hrot24.cz/image/67f91082a9966c32a944798d/160/90/CROP?_sig=TzrzD9RcJ3fJgewO2qL2__bfti6eEaWPLBCHcjJnYqY)
Dědictví někdejšího ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše je temné – české stavebnictví si následky ponese ještě dlouho
Michal Čížek / Hrot
Zpackaná digitalizace stavebního řízení: Bartošova chyba za miliardy straší vládu i Fialu
Jenom máloco dokáže před volbami tak potrápit vládní strany jako veřejně propírané selhání, které je zároveň technické, právní i politické. Rozsah škod, jež napáchala nefunkční digitalizace stavebního řízení, už dávno přesahuje jedno ministerstvo. A blíží se chvíle, kdy si to vláda vybere i s úroky.
hlavní komentátor
Na loňskou digitalizaci stavebního řízení Ivana Bartoše, svého času ministra pro místní rozvoj, jen tak nezapomeneme. Byť by to asi řada lidí uvítala. A to nejen z Pirátské strany, jejímž byl Bartoš předsedou.
Stín „naprostého lapsu téhle vlády“, jak to nyní označil jeho nástupce Petr Kulhánek (STAN), dopadá na celou koalici včetně premiéra, jehož zásah přišel půl roku po okamžiku, kdy přijít měl.
A je to z hlediska začínající ostré volební kampaně pro vládní partaje dost nepříjemné. Před pár dny zveřejnil na síti X Michal Půr, influencer a moderátor televize CNN Prima News, uniklou první verzi auditu, který zadala vláda po odstavení Bartoše a pozastavení digitalizace v září loňského roku.
Hasí škody po Bartošovi a říká: Digitální stavební řízení bude fungovat nejpozději koncem roku 2027
Z této verze se lze dopočítat k tomu, že zpackaná digitalizace může stát přijít na desítky miliard na sankcích ministerstva pro místní rozvoj a škodách stavebníků.
Ministr Kulhánek to rozporuje jako čísla z verze auditu, která neprošla připomínkováním, a říká, že žádné sankce zatím nikdo neuplatnil. Náklady na software pro systém a nákupy počítačů a další techniky pro stavební úřady vyčíslil dohromady na necelou půlmiliardu.
I to je dost peněz za systém, který prakticky nefunguje doteď, přes všechny bypassy. A stavební úřady se při vydávání stavebních povolení a kolaudacích pohybují často na hraně zákona, možná někdy i za ní.
Nejen na hranici zákona, ale i zdravého rozumu však postupoval především ministr Bartoš. Při nástupu na ministerstvo zdědil po své předchůdkyni Kláře Dostálové koncept výběrového řízení na dodavatele digitálního systému za dvě miliardy – a zarazil ho jako předražený.
Sám vypsal na jaře 2023 výběrové řízení za 650 milionů, které ještě před jeho vyhodnocením napadla u antimonopolního úřadu firmička ze severní Moravy System Servis s.r.o. se šesti zaměstnanci.
A ÚOHS ji vyhověl v první instanci na začátku léta. V druhé pak rozhodnutím o odvolání k předsedovi úřadu loni v listopadu soutěž definitivně zrušil.
Nejen na hranici zákona, ale i zdravého rozumu postupoval především ministr Bartoš.
Přesto Bartoš zadal zakázku před koncem roku „z ruky“ společnosti InQool, což Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dvakrát zrušil jako nezákonné i po odvolání k předsedovi úřadu Petru Mlsnovi. Bartoš s tím šel k soudu, který později dvakrát potvrdil, že ÚOHS postupoval správně.
Když ministr tu zakázku zadával, musel vědět, že její splnění je prakticky nemožné. A už v březnu se ozývali developeři i pracovníci stavebních úřadů s varováním, že nový digitální systém není možné do začátku prázdnin zprovoznit.
Věštili katastrofu. A mluvili tak i veřejně. Tehdy měl premiér Petr Fiala (ODS) dostatek informací, aby prosadil odložení platnosti nového stavebního zákona na výrazně pozdější dobu.
Místo toho se spokojil s ujištěním ministra Bartoše, že jde všechno podle plánu a vše se stihne. Což se ukázalo jako zásadní chyba.
Fialovu bezbřehou ústupkovou politiku s jediným cílem, a to udržet za každou cenu koalici pohromadě, mu spočítají voliči u voleb. Jenže české stavebnictví si následky ponese ještě dlouho.
Podle plánu tak byl spuštěn zcela nefunkční systém. Nefungovalo například propojení s katastrem nemovitostí či státními orgány, které mají do stavebního řízení co mluvit. Pracovníci stavebních úřadů nebyli odpovídajícím způsobem proškoleni, protože to, co do začátku prázdnin viděli, byla jen nefunkční demoverze.
Chyběly manuály a podpora systému fungovala velmi nedostatečně. Žádosti a dokumenty podané elektronicky přes tzv. Portál stavebníka nebyly doručovány adresátům, ale dostal se do nich každý, kdo se do Portálu přihlásil.
A Bartoš stále tvrdil, že se to vše vyřeší za pár týdnů. Něco sice fungovat začalo, ale vážné problémy s funkčností trvaly. Ostudu propírala všechna média. V září pak Fiala zatáhl za záchranou brzdu, vyhodil Bartoše. A s ním odešli z vlády i Piráti. Ale škoda už vznikla.
Ke starému zákonu se už nešlo vrátit a IT specialisté z ministerstva práce a ministerstva dopravy tak zprovoznili nějaké překlenovací řešení, které propojilo funkční části Portálu stavebníka se starými systémy jednotlivých stavebních úřadů. V tomto hybridním provizoriu se všemi problémy se jede doteď.
Když ministr tu zakázku zadával, musel vědět, že její splnění je prakticky nemožné.
Nový stavební zákon se všelijak obchází a nový systém by měl být spuštěn v roce 2028, což už zase začíná být tak trochu nerealistický termín.
Opozice pod vedením Andreje Babiše chce navíc po volbách přijít se zcela novým zákonem. Jde vlastně o staronové znění, které připravila Klára Dostálová, v němž po Bartošových novelizacích několik chyb přibylo. A ty staré, komplikující povolování a kolaudování staveb, tam zůstaly.
Na stavební zákon je pak vázáno několik desítek předpisů týkajících se hasičů, ochrany památek, přírody, hygieny atd. A tak se bude zase všechno rušit a vypisovat se budou nové tendry. Úředníci se budou muset učit nové paragrafy.
A my budeme zase nuceni poslouchat pohádky: jak úžasně se teď povolování staveb rozběhne, postačí podat elektronicky dokumentaci a všechna razítka za nás vyběhá stavební úřad. A bytů se prý bude stavět jak za Husáka.
