Zbyněk Stanjura, Petr Fiala, Lukáš Vlček

Návrh rozpočtu na příští rok bude vláda odevzdávat Sněmovně na konci září, takže z jeho přípravy bude pěkná volební přestřelka

Vláda ČR / Alexandros Michailidis / Shutterstock.com, koláž Hrot24

Kde najít chybějících 50 miliard? Vláda si šije z rozpočtové ostudy volební kabát

Na podzim premiér Petr Fiala obhajoval rozpočet argumentem, že čtyřicet či padesát miliard se ve dvoubilionovém rozpočtu vždycky najde. Teď nám to může předvést. Snadné to určitě nebude. Důsledky nedodržování zákonných pravidel se prostě nevyplácí, píše ve svém komentáři Pavel Páral.

Pavel Páral

Pavel Páral

hlavní komentátor

Diskuse z loňského podzimu o nereálných příjmech a výdajích založených na neexistující legislativě se vyjasnily hned dva a půl měsíce po začátku roku. A vyjasnily se tím nejhorším možným způsobem. Výhrady Národní rozpočtové rady a řady ekonomů se už naplnily.

Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) žádá vládu o dodatečných dvacet miliard pro Operátora trhu s elektřinou, který spravuje obchod a vyplácí dotace solárníkům. Na tento účel přidělil v letošním rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) osm a půl miliardy, ačkoli požadováno bylo třicet.

Úsporu měl zařídit zákon, který by podporu pokrátil. Tento zákon byl nedávno velmi těsně schválen po vetu Senátu. Jenže obsahuje místo čtyř opatření jen dvě, která jsou podle Národní rozpočtové rady nejméně fiskálně přínosná.

Jde o individuální posuzování vnitřního výnosového procenta a prodloužení doby, pro kterou je výpočet prováděn. První kontroly by ale měly proběhnout odhadem až koncem roku, takže přínos pro letošní rozpočet je ve hvězdách a nejspíše se s ním nedá moc počítat. Proto Vlček žádá těch dvacet miliard.

Většinu z toho chce pokrýt z takzvaných nespotřebovaných výdajů, což jsou peníze, které resorty měly přiděleny na konkrétní účely v minulých letech a nestačily je utratit.

I když se ty peníze takto „najdou“ znamená to fakticky navýšení rozpočtového schodku, protože tyto zdroje byly určeny k jiným účelům a není to rozpočtová rezerva.

Další fiktivní úspora ve výši 10,5 miliardy měla být zařízena přesunem výplat nepedagogických pracovníků ve školství na obce a kraje od září letošního roku. Jenže ani to se nějak nepovedlo. Vláda nedávno rozhodla, že přesun bude až od ledna, protože příslušný zákon není dostatečně připravený.

Takže to už máme chybějících třicet miliard.

A potvrzuje se i díra v příjmech z emisních povolenek, kde se počítalo s třiceti miliardami korun, které ale vycházely v případě, že by povolenky stály 104 eur.

Cena se však stále pohybuje mezi sedmdesáti a osmdesáti eury, někdy se na trhu dostane i pod sedmdesát eur a nevypadá to, že by se mohla až tak výrazně změnit, aby to nasypalo těch třicet miliard.

Chybu v odhadu výnosu povolenek udělal vláda již loni, kdy předpokládala výnos přes čtyřicet miliard, a nakonec nebyl ani dvacet. Nepoučila se. Chybět může deset i více miliard.

A aby toho nebylo málo, ministerstvo obrany aktuálně hlásí, že ke splnění dvouprocentního zákonem daného limitu výdajů na obranu mu bude letos chybět osm miliard, které se také musí někde najít, protože se to na počátku nějak dobře nespočítalo.

Na podzim premiér Petr Fiala (ODS) obhajoval rozpočet argumentem, že čtyřicet či padesát miliard se ve dvoubilionovém rozpočtu vždycky najde. Teď nám to může předvést. Snadné to určitě nebude. Důsledky nedodržování zákonných pravidel se prostě nevyplácí.

A to už příští měsíc začíná proces přípravy rozpočtu na příští rok, který bude vláda odevzdávat Sněmovně na konci září, takže z jeho přípravy bude pěkná volební přestřelka.

Vláda musí především už počítat reálně povolenky i dotace na solárníky. K tomu pokrýt navýšení platů učitelů, na což má zákon, stejně jako valorizovat platby zdravotním pojišťovnám na státní pojištěnce. Což nemusí stačit, protože zdravotní pojišťovny už letos hospodaří s dvanáctimiliardovým deficitem, který pokrývají rezervami z minulosti, ale ty brzo dojdou.

Vypadne jí z příjmů windfall tax, kde letos počítá s 33,6 miliardami. Na šestnáct miliard pro navýšení výdajů na obranu si už Stanjura připravil výjimku ze zákona o rozpočtové odpovědnosti. Jenže pořád mu zbývá závazek i na příští rok snížit deficit bez letošních triků, s výjimkou výdajů na obranu, alespoň o dalších deset miliard.

Konsolidace veřejných rozpočtů byla klíčovým bodem vládního programu a voliči ji od vlády očekávali. Nakonec to ale vypadá, že vládní strany si šijí volební kabát z rozpočtové ostudy.