Pro výraznější nápravu situace ve zdravotnictví bohužel současná vláda neudělala prakticky nic, argumentuje Kryštof Míšek (ilustrační obrázek)
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Pojišťovny
Po nás potopa. České zdravotnictví je podfinancované, ale vláda prostor pro nápravu promrhala
Příští kabinet se bude potýkat s čím dál horším demografickým vývojem, lze tedy očekávat další propady hospodaření veřejných zdravotních pojišťoven a nedostatek peněz. Zdravotní péče tak bude čím dál méně dostupná, píše v komentáři ekonom Kryštof Míšek.
Kryštof Míšek
Už jsme si zvykli, že podstatné problémy domácí ekonomiky se u nás většinou řeší, až když je zhruba patnáct minut po dvanácté. S tím, že situace současného zdravotnictví, které „požírá“ rekordní množství prostředků, z tohoto nelichotivého trendu nijak nevybočuje. Důkazem je tristní stav rezerv předních veřejných zdravotních pojišťoven.
I přes rapidní navyšování prostředků jim totiž rychle docházejí zásoby. Příští vláda tedy bude nejspíš nucena tyto ústavy finančně sanovat. Jaký je současný stav? A co zdravotnictví v Česku tíží?
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) loni podle předběžných výsledků hospodařila s deficitem pěti miliard korun. Ztráta byla uhrazena skrze rezervy. V roce 2023 byla pojišťovna rovněž ve ztrátě, ale pouze marginálních 41 milionů. V letošním roce by již deficit měl dosáhnout hrozivého čísla: 7,8 miliardy korun.
Ostatní veřejné zdravotní pojišťovny jsou na tom podobně. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZP MV) odhaduje deficit 1,8 miliardy a Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) hlásí podobně nelichotivý výsledek.
V období posledních pěti let se zůstatky na účtech sedmi zdravotních pojišťoven snížily z 36 miliard na současných 15 miliard korun. To je rapidní pokles. Trend dobrý rozhodně není a dramatické roky teprve přijdou. Na vině je demografický vývoj, který spíše nahrává dalšímu růstu výdajů ve zdravotnictví, jež je u nás stále mimořádně štědré.
Výdaje na zdravotní péči se mezi lety 2010 a 2022 téměř zdvojnásobily, když vezmeme nominální částku. Ovšem v případě, že odečteme inflaci, se stejně jedná zhruba o třicetiprocentní růst výdajů. I v poměru k HDP prostředky ve zdravotnictví převážně rychle rostou, v roce 2019 činily 7,8 procenta a v roce 2022 už 8,5 procenta hrubého domácího produktu.
Samozřejmě důsledky leží částečně v následcích stále ještě nedávné covidové pandemie, kdy na zdravotnictví negativně dopadá tehdejší odkládání neakutních zákroků, léčba následků onemocnění koronavirem i častější problémy s imunitou či postcovidové syndromy řady lidí. To vše se ve finále negativně podepisuje na hospodaření zdravotních pojišťoven.
Pro výraznější nápravu bohužel současná vláda neudělala prakticky nic – s přístupem „Po nás potopa“. Kabinet totiž rezignoval třeba na zavedení cenové konkurence mezi pojišťovnami, možnost dobrovolného doplňkového připojištění nebo posílení veřejné kontroly nad financováním zdravotní péče, což měl ve svém programovém prohlášení. O nějakém dramatickém snížení nadužívání systému domácího zdravotnictví ani nemluvě.
Vzhledem k tomu, že příští vláda se bude již dále potýkat s negativním demografickým vývojem, lze očekávat další propady hospodaření veřejných zdravotních pojišťoven a nedostatek prostředků, který může postupně vést i ke zhoršení dostupnosti zdravotní péče.
Autor je hlavním ekonomem Argos Capital
