Hrotcast
Evropa se pohřbívá sama. Nejde masivně zbrojit i dekarbonizovat současně, příští stanice jsou obrovské dluhy
Zelená politika versus zbrojení. Evropská unie se snaží plnit oba cíle současně, jenže cena je vysoká – rostoucí dluhy a hrozba zpomalující ekonomiky. Proč si Evropa podkopává vlastní průmysl a jaké důsledky bude mít její politika pro Česko? O tom už v Hrotcastu s Markétou Malou.
Další podcasty
Napjatá situace ve světě nutí Evropu do plánů na masivní přezbrojení. Bruselské elity ale nehodlají slevit ze svých zelených snů. Na jednu stranu tak tvrdí, že unijní ekonomiku zachrání probuzení vojenského průmyslu, na druhou stále chtějí snižovat uhlíkovou stopu a nejlépe budovat i sociální stát. Jak tohle jde dohromady?
„Nejde,“ říká ekonomická novinářka Echo24 Markéta Malá. „Pokud bychom chtěli mít všechno, znamená to masivní zadlužení,“ zdůrazňuje v novém Hrotcastu s Pavlem Štruncem, který si můžete pustit jak v přehrávači přímo na této stránce, tak na YouTube, Spotify a Apple Podcasts.
Malá připomíná, že si Evropa svůj průmysl sama dlouhodobě pohřbívá umělým zdražováním energií. „Nejde mi dohromady, že bychom najednou chtěli mít silný zbrojní průmysl a do toho čistou energii. Buď jedno, nebo druhé,“ apeluje.
Pokud bychom chtěli mít všechno, znamená to masivní zadlužení.
Unijní špičky přitom v současnosti čím dál hlasitěji hovoří o nutnosti oživit průmysl v sedmadvacítce. Zároveň ale dělají paradoxní kroky, jako když představily Clean Deal, doplněk ke Green Dealu.
„Vůbec neobsahuje opatření, která bychom pro rozhýbání průmyslu očekávali. Například aby se do ceny elektřiny tolik nepropisovala cena plynu, aby do toho tolik nezasahovaly emisní povolenky. Nic z toho tam není,“ říká redaktorka Echo24.
Když jsme u zmíněného zbrojení, s jednou zbraní teď přišlo Německo – a je to úplná bomba. Bohužel sebevražedná a namířená přímo proti zemi, která si s ní zahrává.
Pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz prosadil astronomické navýšení výdajů na obranu a s tím i povolení dluhové brzdy, kterou má nejvýkonnější evropská ekonomika ještě od dob kancléřky Angely Merkelové.
Aby svůj záměr prohlasoval, musel ale ustoupit Zeleným. Slíbil proto zároveň i obří výdaje na dekarbonizaci a to, že bude Německo do roku 2045 uhlíkově neutrální. To už je čistá kvadratura kruhu, protože ekologickou a udržitelnou výrobu vojenské techniky, navíc v době, kdy je potřeba s produkcí zbraňových systémů chvátat, si nejde ani představit.
A co Češi?
Stejná dilemata přitom čekají i Česko. Ministerstvo obrany teď hlásí, že abychom vůbec plnili slíbaná dvě procenta HDP výdajů na obranu, chybí nám v rozpočtu okolo osmi miliard. A protože se náklady na zbrojení mají každoročně zvyšovat, po silvestru už to bude miliard šestnáct.
Ministr financí Zbyněk Stanjura už podal návrh, aby se rozvolnila pravidla rozpočtové zodpovědnosti. Nejen pro tento kabinet, ale i pro příští vládu, která vzejde z podzimních voleb, tak přichází náročný úkol, kde na to všechno vezme peníze.
Jsou současné plány Bruselu vůbec realistické, nebo se Evropa ponoří ještě hlouběji do ekonomických problémů? Stane se EU pro trhy toxickou a nebezpečnou? A co chystané změny udělají s inflací na kontinentě? Proč byl donedávna zbrojařský byznys „špinavý“ a banky ho nechtěly podporovat? A čím si v sedmadvacítce brzdíme průmyslovou výrobu?
Pusťte si nový Hrotcast. Ať již v přehrávači přímo na této stránce, nebo na YouTube, Spotify a Apple Podcasts.
