Od zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu se jistota evropských spojenců USA otřásá, píše analytik Jakub Rochlitz
koláž Hrot24, Shutterstock.com, Canva
Výdaje na obranu
Evropa chce zbrojit. Němci na investice mají, Itálie ne. Jak je na tom Česko?
Evropské státy čelí největším bezpečnostním hrozbám od konce studené války. Konflikt na Ukrajině a nejistota ohledně amerických bezpečnostních záruk nutí evropské lídry přehodnotit svůj přístup k obraně. Je jasné, že Evropa se bude muset více spoléhat sama na sebe. Najde na to v rozpočtu peníze? Odpověď hledá investiční analytik Jakub Rochlitz.
Jakub Rochlitz
Od zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu se jistota evropských spojenců USA otřásá. Trumpův tlak na vyšší výdaje NATO nabírá na obrátkách, a dokonce naznačil, že by členské státy měly investovat až 5 % HDP na obranu – což je pro většinu států zcela nereálné. Některým státům včetně Česka se jen nedávno povedlo dosáhnout cíle 2 %.
Přesto Evropa chápe svou zranitelnost a hledá cesty, jak investice do obrany financovat. Nový plán Evropské komise chce mobilizovat 800 miliard eur na obranné investice v příštích čtyřech letech. 650 miliard by mělo pocházet ze zvýšených limitů pro státní dluhy.
Zbývajících 150 miliard by poskytl nový finanční nástroj Komise, který jí umožní získávat peníze na kapitálových trzích – podobně jako při pandemii covidu-19.
Schopnost členských států navyšovat vojenské rozpočty se však výrazně liší. Zadlužení a rozpočtové deficity hrají klíčovou roli v tom, kdo může investovat bez větších problémů – a kdo bude muset hledat kreativní řešení.
Německo je na tom lépe než Francie
Sousední Německo je jako největší evropská ekonomika v dobré pozici. S poměrem dluhu k HDP na úrovni 62 % má prostor k manévrování. Budoucí vláda Friedricha Merze dokonce navrhuje obejít takzvanou ‚‚dluhovou brzdu‘‘ v ústavě a vytvořit fond v hodnotě 500 miliard na obranu a infrastrukturu.
Francie na tom tak dobře není. S poměrem dluhu k HDP na 111 % a jedním z nejvyšších rozpočtových deficitů v Evropě si nemůže dovolit výrazné navýšení vojenských výdajů bez tvrdých škrtů jinde. Pokud by chtěla zvýšit obranné výdaje z aktuálně vyčleněných 2 % na 3 % HDP, musela by ročně najít dalších 30 miliard eur – což je v současné situaci velká výzva.
Itálie hledá peníze u soukromníků
Itálie je na tom ještě hůře. Se druhým největším zadlužením v eurozóně na 135 % HDP a vysokými úrokovými sazbami na státním dluhu je její fiskální prostor extrémně omezený. Proto se vláda rozhodla hledat řešení v privátním sektoru, aby snížila tlak na veřejné finance.
Polsko, které se nachází v bezprostřední blízkosti konfliktu, patří k nejaktivnějším zastáncům vyšších obranných výdajů. Podle aktuálního rozpočtu by mělo v roce 2025 do obrany investovat až 4,7 % HDP. Polsko si to s relativně zdravým deficitem a dluhem může dovolit i díky využití speciálního obranného fondu polské rozvojové banky, který má financovat více než 30 % obranných výdajů.
A co Česko?
Zatímco se navrhovaná opatření týkají i tuzemska, politici jsou skeptičtí. Česká republika v loňském roce poprvé splnila cíl vynaložit 2 % HDP na obranu. Od roku 2026 plánuje své výdaje zvyšovat o 0,2 % HDP ročně až na 3 % v roce 2030. Místo nových půjček chce vláda ale radši využít nevyužité zdroje z rozpočtu EU. Podzimní volby by ale tyto plány mohly překazit, jelikož opoziční strany, jako např. lídr průzkumů ANO, zvyšování výdajů na obranu kritizují.
Financování nových obranných investic však bude v mnoha státech narážet na odpor. Vlády si na ně budou muset buď půjčit, nebo je pokrýt škrty v rozpočtu či zvýšením daní – což jsou nepopulární opatření. Je tedy jasné, že jakýmkoliv reálným investicím budou předcházet složitá vyjednávání.
Jakub Rochlitz je investiční analytik eToro pro Českou republiku
