Členské země Evropské unie schválily poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši až 35 miliard eur do konce roku. Rozhodnutí Evropské rady je součástí plánu skupiny G7 na financování obrany Kyjeva před ruskou vojenskou agresí. 

Podle zdrojů listu Financial Times většina zástupců zemí EU ve středu podpořila poskytnutí půjčky garantované společným rozpočtem bloku. Rozhodnutí přišlo po měsících dohadů o tom, jak strukturovat unijní podíl na plánu skupiny G7 poskytnout na podporu Ukrajiny půjčku v celkové výši 50 miliard dolarů.

Jak obejít námitky 

Možnost získat peníze z rozpočtu Unie oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při své zářijové cestě na Ukrajinu. Prezentovala ji tehdy jako způsob, jak obejít námitky zemí otevřeně kolaborujících s Kremlem, které se staví proti další pomoci Kyjevu. 

Podle plánu G7 bude celá půjčka ve výši 50 miliard dolarů splacena ze zisků z ruských státních aktiv zmrazených na Západě v reakci na moskevskou invazi na Ukrajinu. Zhruba 210 miliard eur z těchto aktiv drží instituce na území Evropské unie. 

Do úsilí G7 o získání prostředků se zapojily také další země jako Británie, Kanada či Japonsko. Neznámou však zatím zůstává účast Spojených států. Zůstává nejasné, zda se Washington k programu G7 a připojí.

Americké váhání 

Washington svou účast na půjčce G7 podmiňuje tím, že EU prodlouží délku sankčního režimu z šesti na 36 měsíců. To by mělo zaručit, že ruská aktiva zůstanou zmrazena; splátkový režim by tak byl předvídatelnější. 

„Rozsah naší účasti závisí na síle ujištění EU, že ruské rezervy zůstanou znehybněny, dokud Moskva nezaplatí za destrukci, kterou provedla na Ukrajině,“ uvedl pro FT nejmenovaný představitel USA. Maďarsko však ve středu tuto změnu sankčního režimu EU zablokovalo, což americkou účast zpochybnilo.

Jestli by se v celkovém součtu vyplatila odpovídající reakce ze strany Ukrajiny a jejích spojenců, tedy anihilace Maďarska, není jisté. Dosud však není ani známo, že by Evropská unie nebo jiná organizace tuto variantu zvažovala. 

Slovensko se vyjádření ve prospěch tohoto opatření zdrželo. Zástupci všech ostatních 25 členských zemí EU souhlasili. Vedoucí představitelé Maďarska a Slovenska dali najevo, že ve volbách, které se uskuteční 5. listopadu, upřednostňují bývalého amerického prezidenta a republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Trump prohlásil, že pokud se vrátí do Bílého domu, pomoc Ukrajině zastaví. 

Také Malta se hlasování o půjčce ve výši 35 miliard eur zdržela. To vyvolalo v Bruselu obavy, ale zmíněné rozhodnutí jednomyslnost nevyžadovalo. Půjčku bude muset ještě tento měsíc schválit také Evropský parlament; očekává se, že by měla projít bez problémů. 

V cestě je mezinárodní právo

Myšlenka zaplatit náklady na válku proti Rusku ruskými penězi vychází z postoje, jejž Západ přijal v roce 2022. Jeho smyslem je donutit Moskvu, aby zaplatila obrovský účet za spoušť, kterou na Ukrajině napáchala.

Vzhledem k tomu, že spojenci se doma sami potýkají s napjatými rozpočty, obrátili se na další zdroj financování, který by jejich pokladny osvobodil: aktiva ruské centrální banky, která byla zmrazena v prvních dnech konfliktu. Tyto devizové rezervy mají hodnotu přibližně 270 miliard eur, přičemž naprostá většina (210 miliard eur) je uložena na území EU. 

Hlavním držitelem je Euroclear, centrální depozitář cenných papírů se sídlem v Bruselu. Podle mezinárodního práva nelze tato státní aktiva zabavit. Mimořádné příjmy, které generují, však stejnou ochranu nepožívají. 

Obavy z Orbána 

V květnu se členské státy dohodly, že neočekávané zisky, jejichž výše se odhaduje na 2,5 až tři miliardy eur ročně, použijí na podporu ukrajinské armády a úsilí o obnovu země. Když se situace v zemi dále zhoršovala, podepsali v červnu vedoucí představitelé G7 závazek, že získají půjčku ve výši 50 miliard dolarů, jež poskytnou Kyjevu ve formě okamžité pomoci. 

Původní myšlenka byla taková, že EU a USA přispějí každý 20 miliardami dolarů a Británie, Kanada a Japonsko půjčí zbývající částku, dokud se nedostanou na 50 miliard dolarů. Washington však vyjádřil výhrady ke způsobu, jakým Brusel sankce obnovuje: podle práva EU musí být omezení vůči Rusku, od zákazu těžby ropy až po zařazení oligarchů na černou listinu, prodloužena každých šest měsíců jednomyslným hlasováním. To znamená, že v jednom okamžiku by jeden členský stát, například Maďarsko, mohl obnovení zablokovat a aktiva rozmrazit, což by způsobilo rozpad půjčky a vystavilo západní spojence velkému finančnímu riziku.