Tchaj-wan oznámil největší jednorázovou zahraniční investici v USA v historii, stejně mu ale hrozí vysoká americká cla (ilustrační obrázek)
Rawpixel.com / jamesonwu1972 / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Obchodní bariéry
Pro dobrotu na žebrotu: Tchajwanci slíbili, že v USA investují biliony. Trump je stejně tlačí obřími cly
I když Tchaj-wan patří mezi největší producenty pokročilých čipů na světě a je v Jihočínském moři spojencem Američanů, neušel ani přes závazek masivních investic na půdě Spojených států hrozbě vysokých cel. Trump pro ostrovní ekonomiku, která vzdoruje Číně, přichystal tarify ve výši 32 procent.
redaktor
Asijská ostrovní ekonomika patří mezi šedesátku zemí, na které dopadl hněv prezidenta Donalda Trumpa s velkou silou. Zboží z Tchaj-wanu má být podle jeho plánu zatíženo americkými dovozními cly ve výši 32 procent. Nepomohlo ani to, že se spojenec USA v Jihočínském moři, který čelí hrozbám invaze z pevninské Číny, zavázal k obřím investicím přímo na půdě Spojených států.
Celkově slíbil do největší ekonomiky světa investovat 165 miliard dolarů (3,8 bilionu korun). Tchajwanský prezident nemohl skrýt zklamání: „Cítíme, že tato opatření jsou nepřiměřená. Také se obáváme možného dopadu na globální ekonomiku.“
Americký prezident sice aktuálně oznámil, že veškerá drakonická cla na 90 dní pozastavuje, jejich hrozbou si však chce vynutit, aby mu světové země byly po vůli a vyjednaly takové obchodní podmínky, které Trump vnímá jako „spravedlivější“ pro USA.
Krvavá lázeň moskevské burzy kvůli Trumpovi. Firmy přišly o dva biliony rublů
Tchajwanské firmy slíbily nejen obří investici do výstavby továren na výrobu čipů za sto miliard dolarů (2,3 bilionu korun), ale také peníze na projekt exportního terminálu zkapalněného plynu LNG z Aljašky v hodnotě 44 miliard dolarů (jeden bilion korun) a na následné dodávky amerického plynu.
Ostrovní země, která se oficiálně jmenuje Čínská republika, odolává desítky let výhrůžkám komunistické Číny. I proto Tchaj-pej předpokládala, že ji Bílý dům do seznamu zemí, na které zaměří svá reciproční cla, nezařadí. Hrozbu uvalení cel pak asijští politici diplomaticky označili za „velmi nerozumnou“ a „hluboce politováníhodnou“.
Zásadní investicí pro americkou ekonomiku měla být výroba nejmodernějších čipů od společnosti TSMC, která je v tomto oboru světovým lídrem. Celkově se už jedná o částku ve výši 165 miliard dolarů (3,8 bilionu korun), protože firma dosud investovala 65 miliard dolarů (1,5 bilionu korun) do výroby pokročilých polovodičů ve Phoenixu v Arizoně.
Za výše zmíněných sto miliard dolarů měly být postaveny další tři výrobní závody, ale také centrum pro výzkum a vývoj. Má se jednat o největší jednorázovou přímou zahraniční investici v americké historii. TSMC dodává své čipy pro americké firmy, jako je Apple, NVIDIA, AMD, Broadcom a Qualcomm.
Právě velký objem vývozu čipů na americký trh vede k tomu, že má Tchaj-wan se Spojenými státy výrazný obchodní přebytek. Dovoz čipů je ale od tarifů osvobozen.
Přesto Tchajwanci považují hrozbu uvalení vysokých cel na ostatní zboží za velmi neférové. Tchajwanský prezident Laj Čching-te dopředu řekl, že bude usilovat o další jednání s Trumpovou administrativou ohledně obchodních bariér.
To je také důvod, proč americký prezident nyní cla na zhruba tři měsíce pozastavil. Argumentuje tím, že velká část světové scény chce o redefinici obchodních podmínek s USA jednat. Naopak s velkým americkým ekonomickým rivalem – komunistickou Čínou – šponuje celní střet do absurdních rozměrů.
