Modrýma očima se na svět dívají Margot Robbieová, Alexandra Daddariová nebo Brad Pitt
Featureflash Photo Agency / Tinseltown / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Genetika
Jste příbuzní s Bradem Pittem? Všechna modroočka mají společného předka – a také větší riziko vážné nemoci
Pokud máte oči barvy lnu, pojí vás příbuznost s některou hollywoodskou hvězdou. Duhovky jako dvě studánky má Brad Pitt, Margot Robbieová či hvězda seriálu Bílý lotos Alexandra Daddariová. Na to, že všechny lidi s modrým pohledem spojuje jediná genetická mutace, přišel Hans Eiberg. Dánský vědec oslavil nedávno 80. narozeniny. O jaké závěry se jeho studie opírá?
ptk
V Evropě to tak nevynikne, ale modré oči jsou skutečná rarita. Má je jen kolem osmi až deseti procent lidí na celém světě a všichni jsou spříznění. Mnohem obvyklejší je hnědá barva. Za studií, která to v roce 2008 prokázala, se ohlíží web LadBible.com.
Evoluční zvláštnost pochází od jediného společného předka, který mohl žít před šesti až deseti tisíci lety. Týmy vědců se snažily původ genetické odchylky odhalit celá léta. Soustředily se hlavně na gen OCA2, který určuje množství hnědého pigmentu v lidském oku.
Nakonec vyšlo najevo, že genetickou mutaci, která vedla k vývoji modrého oka, má na svědomí zcela jiný gen, známý pod názvem HERC2. Tento „pachatel“ nakonec původní gen zcela vypnul, a tím proměnil duhovku z hnědé v modrou.
Jak si vlastně člověk s modrýma očima může být jistý, že má třeba s Bradem Pittem společného vzdáleného prapředka? Každé modroočko, které chodí po planetě Zemi, má totiž zcela totožnou mutaci. Na rodinnou oslavu vás kvůli tomu hollywoodský krasavec zřejmě nepozve, ale vlastní příbuzenskou sešlost může taková informace rozproudit.
K dobrému lze při nedělním obědě přidat i zajímavost o samotném původu zmutovaného pradědečka. Odchylka se pravděpodobně začala šířit, když lidé migrovali z Afriky do Evropy. To by také vysvětlovalo, proč mají modré oči hlavně Evropané.
Profesor Hans Eiberg z Kodaňské univerzity objevil důkaz o společném příbuzném během výzkumu na katedře buněčné a molekulární medicíny. Při rozhovoru pro Science Daily také vysvětlil, proč totéž neplatí pro zelenooké.
„Lidé mají zelené oči kvůli nedostatku melaninu v duhovce, u jedinců s modrýma očima je to ale zcela jinak. Vyplývá z toho, že všichni modroocí jedinci pocházejí od jednoho společného předka. Každý z nich zdědil totožný genetický přepínač na zcela stejném místě v DNA.“
Profesor Eiberg ale přišel s ještě zajímavějším zjištěním. Modroocí lidé ve skutečnosti modré oči vůbec nemají. Přední vrstva jejich duhovky totiž neobsahuje pigment. Místo toho jejich vlákna rozptylují a pohlcují delší vlnové délky světla, takže se oči vlastně modře jen jeví.
Informace o příbuznosti s některými hvězdami je sice vzrušující, s pomněnkovýma očima je ale bohužel spojená i jedna nepříznivá zpráva. Podle další studie genetická varianta, jež stojí za modrou barvou duhovek a také světlejší pletí, zvyšuje riziko vzniku vzácného uveálního melanomu, zhoubného nádoru oka.
Lidé s hnědýma očima mohou tento druh rakoviny dostat také, ale zdaleka ne tak často. Až 78 procent pacientů s tímto onemocněním mělo modré oči, jen 19 procent hnědé a tři procenta nebylo možné zařadit. Pacienti s modrýma očima mají také mnohem horší prognózu přežití. Modroocí by tedy neměli změny v duhovce podceňovat.
