Foto: Shutterstock.com
Obchodní války
Trump s okamžitou platností pozastavil většinu cel na 90 dní. Číně je ale zvedl na 125 procent
Americký prezident Donald Trump s okamžitou platností snížil většině zemí celní sazbu na 90 dní na deset procent. Pauza se netýká Číny, té cla naopak zvedl ze 104 na 125 procent. Šéf Bílého domu o tom informoval na své sociální síti Truth Social. Později novinářům řekl, že Spojené státy se mohou na clech dohodnout s každou zemí včetně Číny, chce ale spravedlivé ujednání.
čtk
„Vzhledem k tomu, že Čína nerespektuje globální trhy (...), zvyšuji cla na Čínu na 125 procent,“ napsal americký prezident. „Zároveň jsem kvůli ochotě více než 75 zemí jednat schválil 90denní pauzu a během ní podstatně snížená reciproční cla ve výši deseti procent, obojí platí okamžitě,“ uvedl Trump.
Následně novinářům řekl, že chce dosáhnout spravedlivé celní dohody s každou zemí. „Dohoda bude s Čínou, dohoda bude s každým,“ řekl s tím, že ujednání ale musí být spravedlivá.
Později se vyjádřil, že si nedovede představit, že by musel v reakci na odvetná cla Pekingu znovu zvýšit americká cla na čínské zboží z nynějších 125 procent. „Nepředstavuji si, že bych to musel znovu udělat. A nemyslím si, že to bude nezbytné,“ řekl novinářům v oválné pracovně podle agentury AFP.
Trump podle serveru BBC News také řekl, že čínský prezident Si Ťin-pching je „chytrý chlap, jeden z nejchytřejších na světě“, který „přesně ví, co je třeba udělat, a má rád svou zemi“, a tak věří, že spolu uzavřou „dobrou dohodu“.
O dočasném pozastavení vyšších tarifů řekl, že dluhopisové trhy vypadaly nádherně, ale že lidé z cel měli trochu strach a že jim bylo lehce špatně. Ačkoli dříve podle BBC pauzu odmítal, nyní to zdůvodnil potřebou pružnosti.
Trumpův náhlý obrat přišel necelých 24 hodin poté, co začala platit nová vysoká cla na dovoz od desítek obchodních partnerů. Nové obchodní překážky otřásly akciovými trhy, zvýšily pravděpodobnost recese a vyvolaly odvetnou reakci ze strany Číny.
Peking oznámil, že od čtvrtka zavede na americké zboží odvetné clo ve výši 84 procent namísto původně plánovaných 34 procent.
Podle amerického ministra financí Scotta Bessenta je Trumpovo nejnovější rozhodnutí dokladem toho, že Spojené státy chtějí vyjednávat v dobré víře. Bessent zároveň odmítl, že by celní pauza byla reakcí na prudké propady trhů.
Státy, které na americké dovozní poplatky neodpověděly uvalením cel, se podle Bessenta dočkají odměny. Číně, která zavedla na americký import odvetná cla, Trump místa pauzy naopak poplatky zvýšil ze 104 na 125 procent.
„Uvidíme, co Čína udělá,“ řekl Bessent. „Byla to jeho strategie po celou dobu a dalo by se dokonce říci, že zatlačil Čínu do kouta,“ dodal směrem k Trumpovi. Poznamenal, že nynější celní spor mezi Washingtonem a Pekingem by nenazval obchodní válkou, uvedl ale, že Čína situaci vyhrotila.
Spojené státy nyní podle Bessenta předpokládají, že k rozhovorům přistoupí více zemí a že pauza poskytne čas k jednáním. „Očekáváme, že země k nám přijdou s nejlepšími nabídkami,“ řekl. „Vyjednávat chceme v dobré víře,“ uvedl. Dodal, že základní desetiprocentní tarif chce Trump ponechat pro většinu zemí.
Generální ředitelka Světové obchodní organizace (WTO) Ngozi Okonjová-Iwealaová varovala, že obchodní válka mezi USA a Čínou by mohla zredukovat jejich vzájemný obchod až o 80 procent a v dlouhodobém horizontu snížit celosvětový hrubý domácí produkt (HDP) o téměř sedm procent.
Mluvčí Evropské komise v úterý uvedl, že Evropská unie se chce stále vyhnout obchodní válce se Spojenými státy, a to navzdory tomu, že americká administrativa odmítla nabídku nulových cel v průmyslu, kterou Brusel předložil.
Budoucí německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že nynější Trumpův vstřícný krok je dokladem pozitivního vlivu jednotného postoje Evropy k zahraničnímu obchodu.
„Evropané jsou odhodláni se bránit a tento příklad ukazuje, že jednota pomáhá ze všeho nejvíce,“ řekl v rozhovoru s německou televizí RTL. „Stanovme u transatlantického obchodu všechna cla na nulu a problém bude vyřešen,“ dodal.
Český premiér Petr Fiala ještě před oznámením o snížení cel uvedl, že EU chce s USA dosáhnout dohody ohledně cel a nestojí o celní války. Apeloval také na odstraňování bariér na vnitřním trhu EU a na hledání exportních příležitostí na jiných trzích. Zároveň upozornil na to, že se Evropa po zavedení amerických cel nesmí stát náhradním odbytištěm pro levné čínské zboží.
Podle agentury Reuters se Trumpovo oznámení zřejmě nedotkne již zavedených amerických cel na automobily ani cel na ocel a hliník. Členské státy EU podpořily návrh Evropské komise na zavedení odvetných cel v reakci na americká cla na ocel a hliník, která Trump uvalil v polovině března.
Evropská komise uvedla, že EU začne odvetná cla vybírat 15. dubna. Dodala, že EU považuje americká cla za neopodstatněná a škodlivá, protože způsobují ekonomickou újmu oběma stranám i světové ekonomice.
Po oznámení pozastavení cel na 90 dní akcie ve Spojených státech prudce posilují. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si krátce po 19.30 SELČ připisoval přes šest procent a vrátil se nad 40 000 bodů.
Růst začaly i ceny ropy, jež se pátým dnem snižovaly. Během středy se dostaly až na čtyřleté minimum. Večer ale obrátily trend. Brent kolem 19.45 SELČ přidával 1,6 procenta a pohyboval se kolem 63,80 dolaru za barel, předtím jeho cena krátce spadla až na 59,77 dolaru, nejníže od února 2021. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu vykazovala nárůst o 1,7 procenta na 60,60 dolaru za barel.
