Zatímco americké clo míří jak na spojence, tak na rivaly, Čína chce využít momentální chaos ke změně globálního narativu. V sérii prohlášení a médiálních výstupů jasně zaznělo: jsme připraveni, odolní a nebojíme se.

„Americké clo bude mít dopad, ale nebe nepadá,“ uklidňoval domácí publikum deník People’s Daily, hlavní tiskový mluvčí Komunistické strany Číny. Čína podle něj čelí tlaku lépe než kdy dřív: „Čím větší tlak, tím silnější jsme.“

Obchodní nátlakObchodní nátlak

Američtí senátoři chtějí zlomit Putina. Cla na ruskou ropu a uran mají dosáhnout 500 procent

Hrdý drak a agresivní orel

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien označil Trumpovy kroky za „typický unilateralismus a ekonomické šikanování“. Podle něj Spojené státy zneužívají cla k ochraně vlastních zájmů na úkor ostatních — zejména zemí globálního Jihu. „Hrozby a nátlak nejsou způsob, jak jednat s Čínou,“ dodal Lin.

Peking mezitím odložil výzvy k jednání a namísto nich vyslal ostrý signál: „Čína podnikla a bude podnikat rozhodné kroky na obranu své suverenity, bezpečnosti a rozvojových zájmů.“ Nezůstalo jen u slov. Čínská odveta zahrnuje nejen cla, ale také exportní zákazy pro klíčové suroviny a sankce na americké firmy ze strategických sektorů.

Podle Andyho Xieho, šanghajského ekonoma, je Čína připravena „jít až tam, kam to Spojené státy zavedou“. A přesně to začíná svět znepokojovat — jak daleko jsou obě velmoci ochotny zajít?

ByznysByznys

Stárnoucí flotila a Trumpova cla mohou poslat Teslu na vedlejší kolej

Geopolitická přetahovaná s globálními důsledky

Obchodní válka mezi dvěma největšími ekonomikami se rychle mění ve strukturální souboj o podobu budoucího světového řádu. „Čína a USA jsou dnes přímými rivaly v přetváření mezinárodního obchodního systému,“ prohlásil ekonom Ju Ťien-tung z Tsinghua University.

Čínská vláda zároveň využívá situace k tomu, aby posílila svůj obraz jako spolehlivého obchodního partnera. Vicepremiér Ling Ťi přivítal zástupce 20 amerických firem, mimo jiné Tesly a GE HealthCare, a označil Čínu za „ideální, bezpečné a perspektivní místo pro investice“.

Zatímco USA cílí cla i na tradiční spojence, jako jsou Japonsko, Jižní Korea nebo EU, Čína se snaží tyto země vtáhnout do svého tábora. Premiér Singapuru Lawrence Wong to komentoval přímo: „Éra globalizace založené na pravidlech skončila. Vstupujeme do nové éry, která je více svévolná, protekcionistická a nebezpečná.“

Obchodní válkaObchodní válka

A zase to Lesotho. Nejdřív Trump chudý státeček urazil, teď na něj uvalil vůbec nejvyšší cla

Doma i venku: bitva na dvou frontách

Čína si ale nedělá iluze. Dopady cel se nevyhnou ani jí. Goldman Sachs odhaduje, že nová americká cla mohou snížit čínský HDP o 0,7 procentního bodu, analytici Morgan Stanley jdou ještě dál — až o dva body. Peking se snaží dopady zmírnit: plánuje masivní podporu domácí spotřeby, snižování úrokových sazeb a další fiskální injekce.

Zatímco americký prezident Trump tvrdí, že Čína „zpanikařila“, čínská média mluví o připravenosti a disciplíně. Ale i přes verbální suverenitu zůstává otázka, jak dlouho obě strany vydrží stupňovat napětí, aniž by došlo k „nezvládnutému rozpojení“ globální ekonomiky — scénáři, kterého se analytici z Eurasia Group obávají nejvíc.

Jisté je jedno: clo už dávno není jen nástrojem ekonomické politiky. V rukou Washingtonu a Pekingu se stalo geopolitickou zbraní. A svět se mezitím učí, že v nové éře nelze spoléhat na stará pravidla.