Úsilí o návrat průmyslu do USA není novinkou Donalda Trumpa. S něčím podobným přišel i jeho předchůdce Joe Biden
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Green Deal
Evropský průmysl se stěhuje do USA i bez Trumpových cel. Stačí k tomu naše zničující zelená politika
Podniky z Evropy nepotřebují extra motivaci k přesunům výroby za oceán. Jako pobídka jim klidně poslouží i Green Deal a násobné ceny energií na kontinentu ve srovnání s USA, píše ve svém komentáři Pavel Páral.
hlavní komentátor
Svá drakonická cla považuje Donald Trump za zásadní nástroj, který vrátí průmyslovou výrobu do USA a přinese prosperitu kvalifikovaným dělníkům, kteří jsou dominantně jeho voliči.
Je pravda, že tato politika povede k přesunům výroby, nicméně viditelný efekt je mnoho let vzdálený a do té doby to USA bude poškozovat nižším růstem a vyšší inflací. Což s velkou pravděpodobností zásadně změní politickou situaci i prezidentskou vášeň pro absurdní celní politiku.
Úsilí o návrat průmyslu do USA není přitom Trumpovou novinkou. Jeho předchůdce Joe Biden přišel se svým Inflation Reduction Act. Dokument například zavedl dotace a daňové úlevy v rozsahu stamiliard dolarů pro investice do výroby zdrojů čisté energie. Ty se v minulosti přesunuly do Asie, ale měly zamířit zpět do Spojených států.
Trump dělá stejnou chybu jako Biden. O inflaci raději nemluví, všechno je „fajn“
Dalším příkladem je zákon o čipech, který zajišťoval dotace pro výrobu strategických polovodičových součástek v USA. Oba programy měly své výsledky.
Ale evropské podniky je jako motivaci k přesunům výroby do USA nepotřebovaly. Těm jako pobídka stačil Green Deal a násobné ceny energií v Evropě ve srovnání s USA, stejně jako nižší daně a velmi omezené regulace oproti evropské praxi.
Zhruba před rokem se média hojně zabývala koncem těžké chemie v Německu, kde slavný koncern BASF ukončoval výrobu a stěhoval fabriky do Spojených států. Ale už před Green Dealem byli Evropané největšími zahraničními investory v Americe, stejně jako Američané v Evropě.
Svá drakonická cla považuje Donald Trump za zásadní nástroj, který vrátí průmyslovou výrobu do USA.
Drahé energie vyhánějí z Evropy i české firmy. A to už delší dobu. Příkladem je Draslovka miliardářů Vasila Bobely, Petra Pudila a Jana Dobrovského.
Do Západní Virginie z Brazílie zase přestěhoval svou výrobu metanolu Karel Komárek. Produkci plynových masek budují v USA Gumárny Zubří, za oceán zamířil i výrobce proudových motorů PBS Group a spousta dalších firem tam investuje do existujících společností.
Legendární Colt získala Česká zbrojovka z Uherského Brodu a naposledy loni koupila zbrojařská skupina CSG Michala Strnada významnou muničku Kinetic ze skupiny Vista Outdoor. Celkové české investice v USA narostly za posledních pět let třikrát.
Aktuálně zvažují – nebo už budují – investici za vodou například výrobce nemocničních lůžek Linet či Wikow vyrábějící průmyslové převodovky a vodní turbíny. Míří tam i výroba tradičních českých firem Brano nebo Koh-i-noor.
Pro Evropu na tom není nic moc dobrého. Jde o inovativní a technologicky vyspělé výrobce, kteří táhnou zdejší ekonomiku. Už to začíná chápat i řada evropských politiků, byť diskuze se vede neveřejně.
Naposledy teď ve čtvrtek oznámil po Trumpově seanci v Růžové zahradě italský ministr průmyslu Adolfo Urso, že jeho země „bude požadovat okamžité pozastavení pravidel ekologické dohody, která vedla ke kolapsu evropského automobilového průmyslu“. Aspoň to tak píše energetický web Montel.
Drahé energie vyhánějí z Evropy i české firmy.
Obdobné názory sdílí i premiérka Giorgia Meloniová a různé návrhy omezení Green Dealu se zatím potichu šíří i v dalších zemích EU, protože situace začíná být kritická.
Ne vždy je ale snadné přemístit výrobu z jiných koutů světa do Spojených států. A asi nejvíce je to vidět na příkladu Číny, kde vyrábí většinu svých telefonů americký Apple.
Deník Wall Street Journal spočítal, že jen díly dovážené z asijských zemí, z nichž se skládá iPhone, by v případě výroby v USA Trumpova cla zdražila z 550 dolarů na 850. A montáž v Číně přijde asi na třicet dolarů, zatímco v USA by mohla stát až desetinásobek, vzhledem k ceně pracovní síly.
WSJ si klade otázku, zda v Americe vůbec lze vyrábět kompletní telefony za konkurenceschopnou cenu. A obdobných výrobků bude určitě mnohem více.
S tím, jak se budou podobné problémy projevovat na trhu, poroste zřejmě i Trumpova ochota vyjednávat. Ale my v Evropě bychom měli bez ohledu na to konečně zastavit vyhánění průmyslu z kontinentu zničující zelenou politikou.
