Pokud děti pochopí důsledky nadměrné konzumace energetických nápojů, budou samy schopny činit informovanější rozhodnutí, myslí si Lukáš Kovanda
Lena Ogurtsova / Paul Burr / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Zákony pro lidi
Kolik energeťáků je třeba vypít k napsání jedné regulace? Zákaz prodeje dětem přinese víc problémů než jich vyřeší
Zákon o energetických nápojích, jenž by měl zakázat prodej těchto výrobků dětem mladším 15 let, je další ukázkou, jak může dobrý úmysl skončit zbytečným papírováním, zmatkem a novými náklady pro podniky i spotřebitele. Navíc otevírá prostor pro korupci. A kýžený účinek stejně nepřinese. Co zabrání výrobcům najít způsob, jak nová pravidla obejít? ptá se ekonom Lukáš Kovanda.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
Jedním z největších paradoxů regulací je přesvědčení institucí, že právě jejich pravidla jsou tou jedinou zátěží, která dopadá na podnikatele. Finanční úřad věří, že daně jsou pouhým technickým detailem. Inspekce práce má zato, že její audity znamenají jen drobnou nepříjemnost.
Ve skutečnosti se podnikání v Evropě postupně mění v nekonečný kolotoč formulářů, nových pravidel a administrativního papírování, kde hlavní účel – vydělávání peněz – ustupuje do pozadí.
Do této temné mozaiky se nyní připojuje další střípek. Další návrh zase dalšího omezení – tentokrát jde o zákaz prodeje energetických nápojů osobám mladším 15 let. Na první pohled se to může zdát logické: nechceme, aby děti konzumovaly kofeinové bomby. Při bližším zkoumání však návrh ukazuje, že jeho realizace přinese více problémů než řešení.
Drahá pravidla bez jasného dopadu
Jednou z hlavních slabin návrhu je skutečnost, že sám nenabízí jasnou definici toho, co vlastně energetický nápoj je. Tato klíčová otázka je ponechána na prováděcí vyhlášce, což otevírá dveře chaotickému výkladu a možnému zneužití.
Legislativa bez jasných hranic zadělává na zmatek – a to nejen mezi podnikateli, ale i kontrolními orgány. Co zabrání výrobcům, aby změnili složení svých nápojů nebo jejich marketing tak, že nová pravidla obejdou?
Další potíží je dostupnost podobných výrobků, jako jsou energetické tyčinky nebo žvýkačky obsahující stejné látky. Zákaz energetických nápojů mladistvým nemusí nutně znamenat jejich nižší spotřebu. Zakázané ovoce nejlépe chutná, a tak se dá očekávat, že děti najdou způsoby, jak si tyto nápoje pořídit – ať už přes starší kamarády, nebo na internetu, kde kontrola věku prakticky neexistuje.
Omezení reklamy cílené na mladistvé nese řadu problémů. Jak rozhodnout, zda reklama cílí na čtrnáctiletého, nebo už patnáctiletého? Zkušenosti s podobnými pravidly v případě reklamy na alkoholické nápoje ukazují, že tento proces je v praxi obtížný a často subjektivní.
Je tedy pravděpodobné, že se regulace stane spíše další byrokratickou zátěží než skutečně funkčním opatřením. A subjektivita otevírá prostor i korupci.
Návrh také nevhodně zařazuje energetické nápoje mezi návykové látky. To znehodnocuje závažnost regulace skutečně problematických látek, jako je alkohol nebo tabák. Energetické nápoje jsou běžně považovány za potraviny a neexistuje důkaz, že by kofein měl obdobně závažné společenské nebo zdravotní dopady.
Představme si situaci výrobce, který produkuje nápoje pro globální trh. Návrh požaduje speciální obaly a složení pro český trh, což povede k výraznému nárůstu nákladů. Firmy by musely investovat do přizpůsobení výroby, skladování a distribuce, což se promítne do cen pro konečné zákazníky, aniž by dostali lepší produkt.
Dále nejistotu zvyšuje fakt, že pravidla by mohla platit pouze pro české výrobce, zatímco zahraniční produkty by regulací nebyly zasaženy vůbec.
Legislativa, nebo osvěta?
Zákon o energetických nápojích je další ukázkou, jak může dobrý úmysl skončit zbytečným papírováním, zmatkem a novými náklady pro podniky i spotřebitele. Místo nejasných pravidel bychom měli investovat do vzdělávání rodičů a učitelů, kteří mají na děti největší vliv.
Děti nemusí být vždy schopné vyhodnotit důsledky svého chování, ale rodiče mohou být těmi, kdo nastaví hranice a pomohou jim pochopit, proč je lepší sáhnout po vodě než po kofeinové limonádě. Pokud děti pochopí důsledky nadměrné konzumace energetických nápojů, budou samy schopny činit informovanější rozhodnutí.
Inspiraci můžeme hledat v osvědčených iniciativách v oblasti zdravého stravování. Programy zaměřené na osvětu, kombinované s podporou zdravějších alternativ, mohou přinést dlouhodobé výsledky bez další administrativní zátěže.
Evropská legislativa již obsahuje řadu pravidel pro bezpečnost potravin a nápojů. Zavádět další národní normy, aniž bychom zohlednili jejich efektivitu a provázanost s evropským právem, není správnou cestou.
Navíc trh sám přirozeně směřuje k tomu, co si regulace klade za cíl. Spotřebitelé pijí stále méně sladkých limonád a dávají přednost vodě či nápojům s nižším obsahem cukru. Od vrcholu před deseti lety klesl trh sladkých nápojů o 25 procent.
Výrobci na tento trend reagují, ať už snižováním kalorií v produktech, nebo přeorientováním marketingu na dospělé konzumenty. Výsledkem by měla být zdravější společnost, která chápe souvislosti. A k tomu není potřeba další složitý zákon – stačí zdravý rozum.
