Únava postihuje mladé v řadě oblastí života. Jsou méně produktivní v práci, trpí tím i vztahy.
Shutterstock.com
Gen Z
Tohle je vážné: Generace Z je k smrti unavená a překonává v tom všechny ostatní
Nikdy nekončící únava té nejvyšší intenzity. Mladí lidé z generace Z s ní bojují častěji než všechny ostatní generace aktivní na trhu práce. Odborníci varují: pokud se situace nezlepší, může to mít katastrofální dopady na celou společnost.
redaktor
„Jsem tak unavená, že ani nevstanu z postele.“ Nebo: „Teď bych nejradši prospal celý život.“ Připadají vám tyto věty jako pronesené upracovaným čtyřicátníkem unaveným dvaceti lety v práci, třeba workoholikem, který musí stíhat kariéru, starost o děti a péči o další rodinné příslušníky?
Omyl. Tyto věty stále častěji pronášejí velmi mladí lidé, kteří jsou teprve na začátku svého produktivního života. S alarmujícími daty přišel průzkum americké agentury Talker Research, která prostřednictvím jednoduchých otázek zjišťovala, jak často se lidé v různých etapách života potýkají s únavou. Výsledky přinesly překvapení: místo starších pracovníků, u nichž by se únava dala očekávat, je nejpostiženější právě generace Z.
Výsledky průzkumu shrnul magazín Newsweek. Zhruba čtvrtina respondentů (24 procent) narozených mezi lety 1997 a 2006 (tedy spadající do generace Z) uvedla, že se „vždy“ cítí unavená. To je nejvyšší podíl mezi čtyřmi zkoumanými generacemi.
Dalších 34 procent respondentů z generace Z uvedlo, že se cítí unavení „často“. Tímto ukazatelem výrazně předstihují pracovníky starších generací, například generace baby boomers (narozené mezi lety 1946 a 1964), kde totéž uvedla pouze pětina respondentů.
Pouze pět procent příslušníků generace Z uvedlo, že jsou unavení „zřídka“, zatímco u takzvaných boomerů to bylo 18 procent. Mileniálové (narození 1981 až 1996) nejčastěji odpověděli, že se cítí unavení „občas“ (37 procent). Shrnutí je znepokojivé: i když únava trápí všechny generace, mladí lidé z generace Z jí čelí v mnohem větší míře.
Co stojí za tímto znepokojivým trendem? Mohlo by se zdát, že mladí pracují usilovněji a déle než jejich starší kolegové, proto jsou tak moc unavení. Dosavadní výzkumy to však nepotvrzují. Spíše jde o výjimky než o pravidlo. Psychologové a lékaři často spojují únavu – zejména chronickou – s duševním zdravím, nedostatkem spánku, jeho nízkou kvalitou a s množstvím aktivit, kterým mladí lidé věnují čas, protože mají pocit, že „musí všechno stihnout“.
Jak uvádí Newsweek, spánek je pro kvalitu života zásadní, ale právě tuto oblast mladí často zanedbávají. Často si pak stěžují, že i po probuzení jsou unavení, přes noc se budili a během dne mají potřebu „dospávat“.
Světová zdravotnická organizace doporučuje spánek v délce sedm až osm hodin denně. Přesto mnozí lidé ignorují základní přípravu ke spánku. Neřeší teplotu v místnosti, ani se nesnaží vyhnout modrému světlu z obrazovek alespoň hodinu před spaním. Podle průzkumu mladí nejčastěji ponocují kvůli mobilním telefonům nebo sledování televize a streamovacích platforem. Mnozí si přitom dodávají energii pomocí energetických nápojů nebo doplňků stravy, což brání tělu se uvolnit.
„Pozdně večerní aktivity, jako je procházení sociálních sítí, mohou působit dojmem produktivního způsobu, jak se uvolnit. Bohužel jen zřídka reálně prospívají. Mohou dokonce ztěžovat dosažení kvalitního spánku a nepodporují dlouhodobé cíle, které většina mladých lidí má,“ říká Sylvie Stacy, lékařka z Alabamy.
Podle ní mladí často obětují spánek na úkor pracovních nebo studijních povinností. Věří, že tím získají více času na produktivitu. Ve skutečnosti se však spánková deprivace obrací proti nim – snižuje efektivitu a výkon během dne. Unavený člověk nemůže podat stoprocentní výkon. A naplno se neprojeví třeba ani kreativita, která je v souvislosti s generací Z často zmiňována.
„Přestaňte číst nebo sledovat věci, včetně zpráv a sociálních médií, které ve vás vyvolávají strach, úzkost nebo nenávist vůči ostatním. Místo toho tento čas věnujte spánku. Stejně jako si vybíráme, jaké potraviny vkládáme do svého těla, bychom se měli naučit vybírat informace a zábavu, které nám prospívají a díky kterým se cítíme lépe,“ radí doktor Jacob Teitelbaum, expert na chronickou únavu.
S únavou se pojí problémy jako nepozornost, přecitlivělost, změny nálad a při dlouhodobém setrvávání v tomto stavu i psychiatrická onemocnění. Chronická únava představuje také ekonomické riziko, zejména ve státech s veřejným zdravotním pojištěním, kde léčbu nemocných financujeme kolektivně. Epidemie únavy v jedné celé generaci tak představuje zátěž nejen pro zdravotnický systém, ale i pro celou společnost.
