Donald Trump si brousí zuby na ukrajinské nerostné bohatství. Jeho těžba ale může být z ekonomického hlediska velmi riskantní, upozorňují odborníci
Rabbittose / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Válka o nerosty
Těžit na Ukrajině? Čirá fantazie, varují geologové. Odhady zásob jsou nadsazené, ložiska navíc ovládají Rusové
Americký prezident Donald Trump usiluje o uzavření surovinové dohody s Ukrajinou. Má se tím Američanům zaplatit vojenská podpora Ukrajiny. Nezávislí geologové a odborníci na těžbu nerostných surovin ale varují, že celkový objem ukrajinského bohatství pod zemí je značně nadsazený a z velké části nevytěžitelný.
redaktor
Představa Bílého domu, že si dohodou s Kyjevem o těžbě nerostného bohatství finančně spraví chuť za předchozí vojenskou pomoc v řádu stovek miliard dolarů, je mírně řečeno naivní.
Odborníci na těžbu vzácných surovin varují, že zprávy o bohatých ložiscích nerostů, jako je grafit, lithium, titan nebo kovy vzácných zemin, jsou velmi nadsazené a pocházejí ze 60. let minulého století, když byla Ukrajina součástí Sovětského svazu.
Bez dalšího odborného průzkumu je těžba ekonomicky velmi riskantní. Navíc větší část ložisek nyní ovládá ruská armáda.
Zatím není jasné, jak nakonec bude finální verze americko-ukrajinské dohody vypadat. Podle informací, které prosakují do médií, se má jednat o zřízení speciálního investičního fondu, do kterého bude přispívat hlavně Ukrajina.
Fond by ale měli kontrolovat Američané a fakticky mít vliv na veškeré větší investice na Ukrajině. Zástupci Kyjeva si stěžují také na to, že Bílý dům podmínky neustále mění a Ukrajině nic nenabízí.
Nesedí ani částky, kterými americký prezident operuje. Trump hovoří o 350 miliardách dolarů (asi osm bilionů korun), které Ukrajinci Američanům za dosavadní podporu „dluží“. Reálně se ale jedná o značně nižší sumu.
Německý institut pro světovou ekonomiku v Kielu, který mapuje mezinárodní pomoc Ukrajině, uvádí částku 118 miliard dolarů (2,7 bilionu korun). Objem prostředků má pokrývat americkou vojenskou, finanční i humanitární pomoc. Americký Pentagon uvádí sumu 183 miliard dolarů (4,2 bilionu korun) jen za vojenskou pomoc.
Ukrajina má podle Kyjeva jedny z největších ložisek lithia v Evropě a značné zásoby titanu, uranu a grafitu. Podle webu Visual Capitalist by nerostné zdroje východoevropské země mohly dosahovat hodnoty až 15 bilionů dolarů (345 bilionů korun).
Švédský geolog Erik Jonsson ale namítá, že významná ložiska vzácných zemin leží na východě Ukrajiny a tři ze čtyř ovládají Rusové. Není vůbec jisté, zda by se k nim dostali Američané.
Navíc přesnější a aktuální odhady vzácných kovů neexistují, operuje se s daty, která vznikla ještě za sovětské éry. „Ložiska vzácných zemin nevypadají, že jsou relevantní. Chci říct, že bych do nich nešel,“ uvedl Jonsson.
Předseda globální organizace Critical Minerals Institute Jack Lifton je ještě příkřejší. „Pokud chcete získat kritické nerosty, Ukrajina není místo, kde je hledat. Je to čirá fantazie,“ říká.
Pochybuje, že by se Trump zajímal speciálně o nerosty vzácných zemin. Američané chtějí spíše zdroje, které se už na Ukrajině těží: zemní plyn, ropu nebo uhlí.
Investoři z těžařské branže upozorňují i na další překážky podnikání na Ukrajině: neefektivní a neprůhledné regulační procesy spojené s korupcí, obtížný přístup ke geologickým datům, nejasné podmínky pro získání pozemků s ložisky rud.
Potenciální nové projekty těžby nerostů si vyžádají celé roky příprav a značně vysoké vstupní investice. V samotných Spojených státech nebo Kanadě podobné projekty od schválení k začátku komerční těžby zaberou přes dvacet let.
