Kdyby si mohli vybrat, ukrajinští vojáci by od Američanů nejraději brali supermoderní stíhačky F-35
Shutterstock.com
Vládcové nebe
Ukrajinští vojáci jsou skeptičtí k americké pomoci. Za nerosty by chtěli nejmodernější stíhačky F-35
„S nejmodernějšími supersonickými stíhačkami získáme zpátky Donbas,“ říkají obránci Ruskem napadené země. Pokud má Ukrajina prodat své přírodní zdroje v hodně 12 bilionů korun, jsou pro ně F-35 tou adekvátní náhradou.
redaktor
Obří surovinová smlouva mezi Ukrajinou a Spojenými státy nebyla podepsána a jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským skončilo v pátek vzájemnou roztržkou. Dá se ovšem předpokládat, že se obě strany k debatám nějakým způsobem v budoucnu vrátí. Dvanáctibilionový deal totiž nejde jen tak smést ze stolu.
Trump stále chce po Kyjevu, aby zaplatil za americkou pomoc ve válce s Ruskem. Přístup k nerostnému bohatství napadené země by navíc USA výrazně pomohl ve vlastním obchodním a technologickém střetu s Čínou. Dosud je to totiž Peking, kdo v rukou drží strategické suroviny.
Ostatně samotný obyvatel Bílého domu po pátečním střetu prohlásil, že se ukrajinský lídr může vrátit, „až bude připravený na mír.“ Zelenskyj naopak usiluje o pokračování podpory své země ze strany Washingtonu.
Ukrajinští vojáci jsou nicméně skeptičtí ohledně dalšího amerického přístupu. Pokud chtějí Spojené státy ve velkém profitovat z těžby nerostných surovin na Ukrajině, měly by podle nich Kyjev podpořit hlavně vojensky. Obráncům země by se hodily zejména nejmodernější supersoniky, víceúčelové stíhačky páté generace F-35 od výrobce Lockheed Martin. Cena jednoho stroje se pohybuje okolo 100 milionů dolarů (2,4 miliardy korun).
Vyplývá to z rozhovorů s vojáky, které zveřejnil ukrajinský zpravodajský portál Euromaidan Press. Příslušník ukrajinské Národní gardy, jenž si říká Ivan, je skeptický ohledně upřímně míněné americké pomoci.
„Pokud Trump potřebuje naše nerosty, ať si je vezme, pokud nám poskytne F-35. To by hypoteticky stačilo na znovuzískání Donbasu,“ vyslovil přání, které je ale podle dosavadních kroků Bílého domu spíše z říše fantazie.
Návrh dohody počítá s tím, že bude vytvořen speciální fond na rekonstrukci Ukrajiny, do kterého poplynou budoucí zisky z těžby surovin. Neposkytuje ale Ukrajině explicitní americké bezpečnostní záruky, jež mají východoevropskou zemi ochránit před případnou další invazí Ruska.
Ukrajinské tajné služby přitom varují, že Kreml a prezident Vladimir Putin budou i nadále usilovat o to, aby Rusko sousední stát pohltilo. To je také jedním z důvodů, proč Zelenskyj při jednání v Bílém domě znovu zmiňoval nutnost záruk ze strany USA pro svou zemi.
Ukrajinští vojáci, kteří už s ruskou armádou bojují více než tři roky, zatím jednáním o míru, která vedou Američané a Rusové, nevěří. Obávají se, že zájmy jejich země nebudou respektovány. „Trump má určitý algoritmus – chce tlačit na obě strany, aby dosáhly příměří, ne aby ukončily válku. Chce ukončit aktivní fázi a v podstatě vytvořit další dohodu z Minsku,“ tvrdí voják Ivan.
Oslovené jednotky na frontě odmítají přistoupit na mírovou dohodu výměnou za územní ústupky pro Moskvu. Četař národní gardy Ilja, který na východě Ukrajiny bojuje s Rusy už od roku 2014, nevěří v rozhovory o ukončení války. „Jaké bezpečnostní záruky by mohly existovat? Přijdou sem američtí vojáci a zastaví Rusko?“ klade řečnickou otázku.
Dodává, že na frontě už spolupracoval s britskými, americkými i dalšími dobrovolníky ze západních zemí, kteří ale nebyli zvyklí na to, že Ukrajinci mají jen minimální dělostřeleckou nebo leteckou podporu při ruských útocích.
Další oslovení vojáci se zase obávají, že se na podmínkách míru Trump s Putinem už dohodl a na oběti ukrajinské strany nebere žádné ohledy. „Trump nechápe, co je válka, nechápe, co to znamená ztratit milované. Žije ve svém vlastním světě. Jsme vyhazováni jako odpadky,“ řekl technik jednotky pro elektronický boj 65. mechanizované brigády.
Už rok 2014 a ruská anexe Krymu ukázaly, že dodržování mezinárodního práva a zachování ukrajinské územní celistvosti je v praxi pouhou chimérou.
