Volodymyr Zelenskyj navštěvuje Bílý dům opakovaně, až dosud to ale vždycky bylo za vlády Joea Bidena. Teď poprvé ho hostil Donald Trump a po úvodním třesení rukou se atmosféra velmi rychle změnila (ilustrační obrázek)
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Strategické zdroje
Krach obří surovinové dohody, Trump a Zelenskyj se ostře pohádali v Bílém domě
Oválná pracovna většinou zažívá jen trochu suchopárná diplomatická jednání. Při setkání Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským ale padala silná slova. Trump byl podle amerických novinářů vytočený jako už dlouho ne. Bilionová smlouva, která má USA otevřít přístup k ukrajinským strategickým surovinám a Kyjevu dát naději na pokračování podpory Washingtonu v těžkých časech, je v ohrožení.
editor
Mělo jít o formalitu, ale zrodilo se drama, jaké světová diplomacie už dlouho neviděla. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Bílého domu, aby během setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem podepsal gigantický deal – Kyjev pustí Spojené státy ke svým bohatým zdrojům přírodních surovin, USA díky tomu získají zpět prostředky, které vynaložily na pomoc zemi, jež se už tři roky brání ruské agresi.
Nejvyšší ukrajinský politik však žádal po americkém lídrovi bezpečnostní záruky pro svou zemi, což Trumpa rozlítilo. Zelenskyj nakonec opustil jednání dříve a ruší se i chystaný podpis strategické dohody. Její další osud je teď nejasný.
„Vyhodnotil jsem, že prezident Zelenskyj není připraven na mír, bude-li jeho součástí Amerika,“ uvedl Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. „Zneuctil Spojené státy americké v jejich milované oválné pracovně. Může se vrátit, až bude připraven na mír,“ prohlásil.
Součástí smlouvy mělo být zřízení společného fondu, do něhož bude Ukrajina přispívat polovinou toho, co v budoucnu vydělá na svých nerostných zdrojích, včetně ropy, plynu a minerálů, zmiňuje ukrajinský zpravodajský web The Kyiv Independent. Do sumy se počítají i výnosy z přístavů a další logistické infrastruktury.
Spojené státy by měly ve fondu stoprocentní podíl a Ukrajina by do něj měla posílat peníze tak dlouho, dokud částka nedosáhne 500 miliard dolarů. To je suma (podle řady expertů značně přestřelená), již od Kyjeva požaduje americký prezident Trump jako splátku za pomoc ve válce s Ruskem.
V přepočtu činí výsledná částka astronomických 12 bilionů korun, což je podle ČTK více než dvojnásobek předválečného výkonu Ukrajiny.
Jenže podle tiskové agentury AP Donald Trump během dnešní schůzky v oválné pracovně křičel na ukrajinského vůdce a kritizoval ho za „hazardování s miliony životů“. „Zahráváte si s třetí světovou válkou a to, co děláte, je velmi neuctivé vůči této zemi, která vás podporuje mnohem více, než by podle mnoha lidí měla,“ řekl Zelenskému Trump.
Celý spor zažehla snaha ukrajinského prezidenta získat za „prodej“ značné části strategických surovin své země silné bezpečnostní záruky. Za to ho ale kromě Trumpa kritizoval i americký viceprezident J. D. Vance.
„Pane prezidente, s úctou. Myslím, že je od vás neuctivé, když přicházíte do oválné pracovny a snažíte se to řešit před americkými médii,“ řekl mu podle AP.
Přírodní zdroje jako grafit, lithium, uran či vzácné zeminy jsou zásadní pro hospodářský růst a národní bezpečnost.
Posledních deset minut téměř 45minutového jednání se odehrávalo v extrémně vypjaté atmosféře. Mítink následně skončil předčasně. Ukrajinský prezident ihned Bílý dům neopustil, podle amerických médií se však neuskuteční plánovaná společná tisková konference a nekoná se ani avizovaný podpis ekonomické dohody.
O ni přitom usiluje nejen Kyjev, ale také Washington. Trump se jednak chce ukázat jako zdatný obchodník, který americkou pomoc Kyjevu nedá zadarmo. Svým voličům potřebuje dát najevo, že se vynaložené dolary vrátí a že Spojené státy neprodělají.
Zároveň jsou ale přírodní zdroje jako grafit, lithium, uran či vzácné zeminy zásadní pro hospodářský růst a národní bezpečnost. Jsou nezbytné pro výrobu elektroniky i technologií pro čisté energie včetně větrných turbín, energetických sítí a elektroaut. Kruciální jsou rovněž pro některé zbraňové systémy, připomíná CNN.
Trump nyní eskaluje obchodní střet na globální úrovni a rozjíždí celní válku se soupeři i spojenci. Jako největšího světového soka však nový vládce Spojených států vidí Čínu. Washington je do značné míry závislý právě na dovozu nerostů z asijské supervelmoci, která trhu s klíčovými komoditami dlouhodobě dominuje.
Podle Centra pro strategická a mezinárodní studia je Čína zodpovědná za téměř 90 procent celosvětového zpracování nerostů vzácných zemin. Kromě toho je také největším světovým výrobcem grafitu a titanu a významným zpracovatelem lithia.
Odborníci v USA již dlouho varují, že spoléhat se na Peking je u strategických materiálů riskantní. A nyní kvůli nejnovějšímu obchodnímu napětí mezi Spojenými státy a Čínou je pro Trumpa ještě důležitější hledat alternativní dodavatele.
Ukrajina nemá celosvětově významné zásoby nerostů vzácných zemin, ale má některá z největších světových ložisek grafitu, lithia, titanu, berylia a uranu, z nichž všechny klasifikují Spojené státy jako kritické nerosty.
Jenže zásoby nejsou všechno, suroviny je také potřeba dostat na povrch zemský a průmyslově využít. A v tom zatím Kyjev udělal jen málo. Jak upozorňuje americká CNN, kvůli tlaku, který na ukrajinskou ekonomiku vyvinula válka rozpoutaná ruským prezidentem Vladimirem Putinem, je nepravděpodobné, že by dokázal tyto zdroje získat bez zahraničních investic.
Návrh smlouvy, která na blíže neurčenou dobu nyní spadla pod stůl, počítá s tím, že by Washington mohl část z příjmů opět investovat do poválečné obnovy Ruskem napadené země. Dohoda se navíc vztahuje i na příjmy z území, která jsou nyní okupována vojsky řízenými z Kremlu.
Součástí smlouvy mělo být zřízení společného fondu, do něhož bude Ukrajina přispívat polovinou toho, co v budoucnu vydělá na svých nerostných zdrojích, včetně ropy, plynu a minerálů.
To platí pro případ, že by se je podařilo osvobodit. V takovém případě by Spojené státy dostaly dvě třetiny příjmů ze zdrojů ve znovudobytých oblastech. Moskva nyní kontroluje okolo pětiny území napadené země. Pro Kyjev je to mrzuté zejména v případě Donbasu, který je bohatý na přírodní suroviny.
Sám ukrajinský prezident Zelenskyj opakovaně argumentuje, že jedním z důvodů, proč by měl Západ podporovat Ukrajinu v jejím boji proti Moskvě, je zabránit tomu, aby se větší množství strategicky důležitých zdrojů dostalo do rukou Kremlu.
Samotná dohoda nestanovuje žádné konkrétní bezpečnostní záruky pro válčící zemi výměnou za přístup Spojených států k ukrajinským příjmům z nerostných zdrojů. Zelenskyj už dříve řekl novinářům, že ačkoli konkrétní opatření nejsou zahrnuta v současné dohodě, o zárukách se bude diskutovat při budoucích jednáních.
Ta ale nyní skončila drsným střetem. „Očekávaná dohoda o nerostných surovinách mezi Spojenými státy a Ukrajinou nebyla podepsána,“ konstatuje s odkazem na informace z Bílého domu prestižní americký list The Washington Post.
S využitím ČTK
