V mnoha případech není jasné, kdo na videu opravdu vydělává
Olesia Bilkei / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Obchod s chudobou
Na TikToku se množí virtuální žebráci. Vydělávají na nich digitální parazité i samotná platforma
Na sociální síti TikTok se šíří nový jev. Ze zemí jako Afghánistán nebo Indonésie vysílají malé děti videa, ve kterých žebrají o peníze. Přestože správci této platformy tvrdí, že je taková produkce zakázaná, týdeník The Observer zjistil opak. Sociální síť si podle něj navíc z každého daru bere tučnou odměnu, která dosahuje až 70 procent.
ptk
Tři malé děti se choulí před čočkou kamery, sedí v tureckém sedu a ruce mají zdvižené v gestu, které připomíná modlitbu. Jejich prosba nemíří k Bohu, hraje na city zaopatřeného diváka TikTok Live někde na Západě. Žebrání skupinky v hliněné chýši kdesi v Afghánistánu trvá hodiny. „Prosím, podpořte nás, jsme velmi chudí,“ říká do objektivu malý chlapec.
Neutěšený pohled nezůstává bez odezvy, za chvíli jim na účtě přistane odměna. Na konto neposílají lidé skutečné peníze, ale virtuální dary, které mohou majitelé později za peníze vyměnit. Když dojde k platbě, děti uznale zatleskají.
TikTok sice tvrdí, že dětskou žebrotu považuje za vykořisťování, a zakazuje ji, jenže jak píše web The Guardian s odkazem na zjištění nedělníku The Observer, žebrání v přímém přenosu aktivně podporuje algoritmus a sociální síť na něm vydělává. Z i nepatrného příspěvku v hodnotě haléřů si odečítá až 70 procent.
Za šokující označil situaci zvláštní zpravodaj OSN pro extrémní chudobu a lidská práva Olivier De Schutter. TikTok a další prostředníci podle něj vydělávají na cizím neštěstí. „Vyzývám TikTok k okamžité reakci, dodržování vlastních pravidel a k vážnému přehodnocení systému provizí, které získává od nejzranitelnějších lidí světa,“ uvedl.
Novináři sledovali jev od ledna do dubna letošního roku a zjistili, že žebrání online streamují lidé z Indonésie, Pákistánu, Afghánistánu, Sýrie, Egypta a Keni. Často jde o rodiny, někdy ale stream nese znaky organizované akce. Na jednom účtu se totiž každý den střídají různé děti. Po upozornění novinářů TikTok účet během dvou hodin smazal.
Na dalším zkoumaném live streamu s více než pěti tisíci sledujícími zase vystupuje starší muž v kolečkovém křesle. Je pravděpodobné, že samotný účet s názvem Chudáci (Poor People) provozuje třetí strana – kdo ji zastupuje, nelze zjistit.
Kromě žebrání se ale lidé snaží upoutat pozornost také ponižujícím a často nebezpečným obsahem. Někteří šokují programem, v němž sami sebe bijí. Další zůstávají co nejdéle vzhůru nebo se celí natřou blátem.
TikTok Live umožňuje vysílat živá vystoupení od roku 2020. Loni se streamu zúčastnilo na sto milionů uživatelů, dosah se počítá v miliardách diváků, kteří mohou video komentovat nebo poslat zmíněný dárek.
Streamery TikTok aktivně podporuje reklamou. Většinou nejde o nic nelegálního. Pro řadu lidí se sociální síť stala pódiem, které jim umožnilo ukázat svůj talent – lidé na ní tančí i zpívají, někteří se díky ní stali hvězdami. Prorazila tak třeba newyorská raperka Ice Spice.
Pro řadu lidí je ovšem služba rychlým výtahem k bohatství prostřednictvím vykořisťování – třeba právě afghánských dětí.
Ideální podhoubí pro takové zneužívání je chudoba a digitální negramotnost, myslí si Novita Anggraeniová, odbornice na sociální začleňování z indonéské pobočky neziskové organizace Care International.
Podle jejích zjištění poškození často odmítají, že by byli oběťmi vykořisťování, a tvrdí, že se natáčení účastní dobrovolně, aby si vydělali peníze. Se slíbeným přilepšením je ale spojeno riziko – zneužívání organizovanými skupinami. Právě k nim totiž po natáčení rodin putuje výdělek.
Podle odborníků TikTok proti fenoménu dostatečně nezakročil. Otázka je, jestli by tak měl učinit plošně. Zároveň totiž existuje riziko, že plošná cenzura postihne lidi, kteří se nacházejí v oblastech, kde probíhá například válka nebo živelní katastrofa, a pomoc opravdu potřebují. V některých zemích vlády online žebrání tvrdě potlačují.
Marwa Fataftaová z organizace Access Now si navzdory tomu myslí, že je třeba být při potírání organizovaného žebrání a vykořisťování důslednější. „TikTok by s tím měl něco udělat,“ dodává a vyzývá k důkladnému vyšetření problému.
Jak se nedat okrást žebravými ilumináty a švorc princi z Nigérie. Loni podvodníci nastražili stovky tisíc návnad
Sociální síť reagovala, že účty označené novináři odstranila, a upozornila, že nastavená pravidla žebrání zakazují – malé žadatele a zranitelné osoby nevyjímaje. „Na TikToku se žádný obsah, v němž vystupují žebrající děti, vysílat nesmí,“ uvedl mluvčí platformy.
V případech, kdy vyjde najevo vykořisťování, platforma údajně ihned jedná – ukončuje přenos a trvale blokuje rizikové účty. Každý měsíc tak prý ukončí čtyři miliony přenosů. Podmínkou pro živé vysílání je alespoň 1 000 sledujících a věk přesahující 18 let. Děti mohou vystupovat, ale pod dozorem dospělých.
TikTok nepopírá, že streamujícím zůstane pouze asi třicet až padesát procent provize z každé odměny – část výdělku firma údajně potřebuje na zaplacení samotného provozu.
Navzdory riziku žebrání na internetu ale charitativní organizace upozorňují i na potenciální přínosy. Někdy žádost o dar opravdu pomáhá – například lidem, kteří se potýkají s chudobou nebo vážnou nemocí. Jedna filipínská rodina tímto způsobem vybrala dost peněz na úspěšnou operaci siamských dvojčat.
V roce 2023 začal na TikToku vystupovat muž s kouskem, pro který se vžil termín chicken dance. Postupně do aktivity angažoval další sousedy z vesnice. Výdělek jim umožnil přežít, když stoupla cena rýže.
V mnoha případech ale není jasné, kdo na videu opravdu vydělává. Zatímco někdy peníze opravdu pomohou, jindy jsou rodiny nuceny k natáčení psychickým nebo fyzickým násilím. Pro diváka, který by i rád přispěl, je těžké rozlišit, jestli peníze putují na dobrou věc – účty jsou často anonymní.
Kde končí neškodná zábava a kde začíná vykořisťování, je těžké rozpoznat. Podle odborníků zodpovědnost leží na streamovacích platformách.
