Jan Staněk je řídicí partner venture kapitálového fondu Purple Ventures
Václav Jedlička
Hrotagon
Startupová železná opona: Proč investoři ze západní Evropy málo investují v našem regionu?
Železná opona stále existuje. Táhne se mezi západní a středovýchodní Evropou v odvětví, ve kterém byste to určitě nečekali. Mezi startupy. Mezinárodní futuristické prostředí plné flexibilních světoobčanů, kteří už neznají hranice, řekli byste si. Investoři z Británie, Francie, Beneluxu nebo Německa by s vámi však tak úplně nesouhlasili.
Jan Staněk
Investoři ze západní Evropy mají totiž i v roce 2025 většinou strach z neznámého prostředí východně od Berlína a stále také pochybují o místní geopolitické bezpečnosti. Středovýchodní evropské země na druhé straně překvapivě nemají až takovou potřebu snažit se prorazit „na Západě“, protože v regionu CEE je jejich hřiště dost velké.
Investoři ze západních evropských zemí, které u nás znám, jsou většinou z takzvaných smíšených manželství. Oženili se tady, strávili tady nějakou dobu, ověřili si, že se tady dá podnikat, a pustili se do toho.
Startupy v západní a východní Evropě odlišuje více věcí. Ve východní půlce se investice do inovací prudce rozvíjejí, ale stále zde většinou chybějí vhodné regulační podmínky a pokročilé možnosti financování. Na Západě je trh startupů vyspělý, roste pomaleji, ale má násobně větší objem.
V regionu CEE je velký výběr začínajících projektů, které potřebují peníze na rozjezd a škálování firmy v takzvaných pre-seed a seed investičních kolech. Pro financování růstu v rámci takzvaných Series A, B nebo C, které dosahují od stovek milionů výš, už však musejí i východní startupy na Západ, a často se zastaví až v USA.
Neznámá divočina
Za nejpříznivější je pro startupy v Evropě považována Velká Británie. V posledním roce jsme ostatně na tamním trhu sami investovali do tří firem. Většina našeho portfolia však zůstává v regionu CEE, kde se cítíme nejsilnější.
Obecně se dá říci, že jako se firmy z Východu musejí na Západě poprat s pověstí neznámé divočiny, západní startupy zase mají co vysvětlovat investorům z našeho regionu. Třeba britský trh je obrovský, proto býváme zpočátku zvlášť obezřetní, když nás o financování žádá někdo z Velké Británie.
Přirozeně nás napadne: Proč nehledá investora doma? Příčinou však většinou bývá osobní návaznost někoho ze zakladatelů na Českou republiku, anebo velikost startupu, který je ještě příliš malý na to, aby se prosadil ve vyspělém a vysoce konkurenčním britském ekosystému.
Tygr z Východu
Východní evropské země se na vývoji stabilního strukturovaného prostředí pro startupy snaží průběžně pracovat, ovšem s různými úspěchy. Do poslední třetiny žebříčku 15 největších inovativních hubů v Evropě se pravidelně dostává jen estonský Tallinn.
Přestože na Východě je premiantem v legislativě, možnostech financování i v dalších podmínkách pro startupy, doplácí na Rusko, které číhá na jeho hranicích. Když jsme se chystali registrovat náš druhý fond, sami jsme zvažovali právě Tallinn a Lucemburk. A nakonec jsme přece jen zvolili Lucemburk, protože investoři jej vnímají jako transparentní, a především bezpečnější prostředí.
Skutečným inovativním a ekonomickým tygrem východní Evropy, který snad bude zajištěn i geopoliticky, se po válce pravděpodobně stane Ukrajina. Věřím, že zopakuje příběh Izraele. Ukrajinu jsem v loňském roce osobně navštívil a věřím, že Ukrajinci se zvládnou rychle postavit na nohy.
Dobře vědí, co jsou to skutečné problémy. Neopodstatněným strachováním při budování nové ekonomiky se nebudou zdržovat a využijí příležitosti. Této šance chceme využít také, proto již nyní chystáme první ukrajinskou investici do startupu v oblasti duševního zdraví.
Dřina pro politiky
Nová eurokomisařka pro startupy Ekaterina Zaharievová si je minimálně vědoma hlavních potíží, které inovační ekosystém v Evropě má. Na seznamu úkolů, který na začátku mandátu prezentovala europoslancům, má zjednodušení byrokracie, posílení toku evropských peněz do výzkumu a inovací nebo právě podporu přeshraniční spolupráce.
Bez ohledu na různé národní úpravy by startupům ve všech státech pomohlo také vytvoření panevropského daňového domicilu a sjednocení kapitálového trhu. Těmito opatřeními se v EU zaobírá hned několik komisariátů včetně toho pro startupy. Vyžádalo by si to nové jednotné předpisy a harmonizaci některých daní, což je bohužel pro některé státy letité tabu.
Krokem správným směrem je Iniciativa „EU Inc.“ zaměřená na vytvoření jednotného celoevropského startupového subjektu, který má za cíl zvýšit konkurenceschopnost a škálovatelnost evropských startupů.
Projekt má za cíl přinést tolik žádoucí: a) zjednodušení přeshraničních operací, aby startupy mohly snadněji získávat kapitál a rozšiřovat své působení po celé Evropě, b) jednotný rámec pro zaměstnanecké akciové opce (které v Česku aktivně bojkotuje ministerstvo financí) a c) prosazování alternativního právního rámce pod názvem „28. režim“, který by obcházel národní zákony, jež často brání rychlému růstu a inovacím.
Cílem této iniciativy, za kterou stojí koalice úspěšných podnikatelů a investorů, je posílit pozici Evropy jako globálního lídra v oblasti technologií a inovací a podpořit rozvoj průlomových společností v oblastech, jako jsou umělá inteligence, robotika, klimatické technologie a kvantové počítače.
Evropa má všechny předpoklady udržet a posílit svůj globální význam jako silný, svobodný, bezpečný, demokratický kontinent tažený technologickými inovacemi.
Autor je řídicí partner venture kapitálového fondu Purple Ventures
Máte co říct? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
