V České republice aktuálně funguje dle databáze Dealroom na 1200 startupů. „A 40 až 50 z nich reálně udělá díru do světa. Otázka je jen, jak a kde,“ říká Barbora Werdmölder a poukazuje na to, že Česko není z hlediska legislativy nebo daňových podmínek, ale ani dostupnosti volných peněz srovnatelné se zeměmi v západní Evropě nebo se Spojenými státy.

„V Česku se za posledních deset let investovalo podle State of the European Tech 2024 dvakrát méně kapitálu než v Rakousku, čtyřikrát méně než v Itálii, kde jsme před deseti lety byly na stejných číslech, a dokonce devětkrát méně než v Nizozemsku.“

Sama má s těmito tématy bohaté praktické zkušenosti: před deseti lety spoluuváděla na český trh Uber, když ale na vyšší pozici pokračovala následně v Amsterdamu, zjistila, že jiné státy přistupují k podnikatelům daleko přátelštěji. „Všechno jde změnit, když se k tomu najde vůle,“ říká po sedmi letech strávených v Nizozemsku a působení v Jižní Africe.

Proč české startupy tak často opouštějí Českou republiku?

Jdou tam, kde vidí trh. A kde vidí peníze. V České republice totiž jen obtížně získáte kapitál na expanzi. A zde platí i to, co jsem já zažila s Uberem. Kdybychom neměli auta, zákazníci by neměli v čem jezdit. Když bude v České republice dostupný kapitál, firmy s nápady si ho najdou, podobně jako si najdete auto, když s ním chcete jet.

Další důležitou věcí je podnikatelské a legislativní prostředí. Česká republika se v tuhle chvíli nemůže prodávat jako startupový národ, jak je tomu třeba v Izraeli, kde například VC fondy spolupracují na investování se státem.

Další věcí, která mi tu chybí, je práce s talentem. Bylo by skvělé, kdybychom v Česku měli funkční talentovou politiku – ať pro příchozí z jiných zemí, nebo výhodu pro Čechy, kteří se navrací ze zahraničí. Neexistuje tu ani žádný pobídkový systém k založení firmy nebo něco podobného.

Budoucnost byznysuBudoucnost byznysu

Česko hází startupům zbytečné klacky pod nohy. Pojďme to změnit, vyzývá Jakub Císař z Novalie

Jak to v tomto ohledu funguje třeba v Nizozemsku, kde jste několik let žila a pracovala pro Uber?

Když tam pracujete, máte vyšší vzdělání a o něco vyšší než průměrný příjem – a zároveň bydliště 150 kilometrů od jeho hranic –, neplatíte z 30 procent svého příjmu žádné odvody státu. Protože stát ví, že se mu to vrátí. Koupíte si tam třeba dům, létáte jejich aerolinkami domů. Tenhle systém tam funguje posledních 40 let.

Evropské státy přicházejí v posledních dvou třech letech se změnami vysloveně pro startupy. Česko se snaží dohnat Evropu a Evropa dohání USA. V zahraničí jsou daňové systémy nastaveny daleko výhodněji, například ve Spojeném království si můžete odepsat i ztrátovou investici ze svých daní, což podporuje vaše další investice.

Startupové zákony mají i státy, které si se startupy nijak nespojujeme. Třeba Španělsko nebo Francie. Vychází to z politického usazení, z toho, že se země rozhodne jít určitou cestou a podporovat znalostní ekonomiku.

Nejde jen o odložení platby daní, ale i o vytvoření prostoru pro nadechnutí se nové společnosti v prvních letech. Třeba i pokud jde o zaměstnávání lidí. Zdanění práce je v České republice obrovské, jedno z nejvyšších v Evropě. V Česku neexistují žádné výhodnější podmínky pro to, abyste tu zakládal a dále rozvíjel firmu.

Startupy ale teď zvedají společný hlas, Czech Founders se zaktivovala a proměnila, vznikla také Česká startupová asociace. Je to jen pocit, nebo realita?

Je to realita. Aktivity Czech Founders loni eskalovaly v otevřený dopis premiérovi Petrovi Fialovi za lepší ESOP, zjednodušeně řečeno zaměstnanecké akcie. Protože ty jsou základním stavebním kamenem jakéhokoliv úspěšného startupového ekosystému. A v České republice tento základní kámen chybí. Proto je to první téma, které jsme takto společně otevřeli.

Zaměstnanecké akcie už v českém právním řádu existují, podle hlasů z praxe jsou ale nastaveny daňově nevýhodně…

Česká republika sice novelizovala zákon o dani z příjmu, tato změna ale startupům nijak nepomohla. Dle dat právní kanceláře Eldison, která provozuje platformu pro správu ESOP, 90 procent firem nevyužívá současnou úpravu. Osobně neznám žádnou začínající firmu nebo společnost v růstové fázi, která by aplikovala ESOP podle současné legislativy. Stále jdou raději cestou virtuálních programů nebo rovnou míří do zahraničí.

Jaké změny u zaměstnaneckých akcií tedy chcete prosadit?

Jde nám o to, aby se na zaměstnance pohlíželo jako na investora a aby jeho příjem z opcí akcií byl osvobozen od sociálního a zdravotního pojištění. A aby se tyto jeho příjmy danily až po prodeji firmy, když dostane peníze reálně na účet. Pro stát je to ale zatím nepochopitelné.

Inovace v ČeskuInovace v Česku

Více peněz, méně byrokracie. Nový zákon pomůže české vědě do první ligy, slibuje ministr Ženíšek

Proč je přístup státu takový, jaký je?

Protože nedokáže pochopit celý ten multiplikační efekt opčních programů. Třeba já teď pracuji pro neziskovou organizaci právě díky tomu, že jsem esopář. Dostala jsem akcie u Uberu, protože jsem šla do velmi nejisté pozice. Peníze, které mi to následně přineslo, jsem investovala dál. Sice neúspěšně, ale investovala, protočila jsem je systémem.

Existence ESOP programů má obrovský potenciál generovat novou generaci zakladatelů a vytvářet nové ekonomické příležitosti. Skvělým příkladem je úspěch estonského Skypu, jehož ESOP program vedl k tomu, že bývalí zaměstnanci založili přibližně 950 nových firem, které dnes zaměstnávají 65 000 lidí ve více než 50 zemích světa, jak uvádí State of the European Tech 2023. Tento úspěch umožnil kapitál získaným právě díky úspěchu Skypu.

Podle mých dosavadních zkušeností a z jednání se státními institucemi si myslím, že český stát ale k zaměstnaneckým akciím přistupuje na úrovni zaměstnaneckého benefitu, jako by to bylo něco jako stravenka nebo plavenka. A chce všechno zdanit. Jsou to ale dva světy.

Stát má pocit, že startupy chtějí systém nějak obejít. Nezamýšlí se ale nad tím, do jakého rizika mnohdy zkušení lidé, kteří pracují pro startupy jdou. Většinou za menší peníze, než by dostali jinde, ale s vidinou možného zisku. Ale opravdu možného. I v mém případě to byl jednou úspěch a následně dvakrát neúspěch.

Ministerstvo financí se předpokládám bojí toho, že takovéto úlevy by mohly být v České republice zneužívány.

A to je na tom právě to nejvíc depresivní. Všechny diskuse se točí zejména kolem toho, jak by byl ten systém zneužíván. A ne kolem toho, jak by takový systém byl prospěšný České republice.

Za zavřenými dveřmi vám všichni řeknou, že potřebujeme mladé firmy, a tedy i ESOP. Když ale dojde na lámání chleba a psaní legislativy, najednou se to zase vrátí zpátky. V současné době jde ale už jen o to, zda vláda vyjde vstříc základním principům takového systému, nebo ne.

Pokud ano, můžeme změny stihnout ještě do podzimních voleb a nová pravidla mohou platit od dalšího zdaňovacího období, tedy od roku 2026.

Jak sama říkáte, ESOP je jen jedním z vašich témat. Čeho byste chtěla vy sama s Czech Founders dosáhnout?

V Česku existuje zhruba 1200 startupů, 40 až 50 z nich reálně udělá díru do světa. Otázka je jen, jak a kde. Není ale důvod tu nemít startupů desetkrát víc. Protože když se podíváte na to, jak rostou jiné obdobně velké státy, ať je to Švédsko, nebo Portugalsko, můžeme něčeho takového dosáhnout také.

V Praze sice máme startupovou čtvrť Karlín, ale na to, jaký potenciál Češi mají, toho děláme stále málo. Máme tu univerzity, které produkují skvělé absolventy. Jako národ jsme neskutečně pracovití a urputní. Když se do něčeho pustíme, jen tak se nevzdáváme. A je škoda tohle ještě nezvelebit.

Stát musí podnikatele vést a podporovat. Stále však bojujeme s představou podnikatele, která vznikla v 90. letech, pána v mokasínách a v bílém saku, který zneužívá systému jenom pro své dobro. Podnikat lze ale čestně, vydělávat čistě a vytvářet neoddsikutovatenou přidanou hodnotu, což firmy jako Rohlík, Mews a Productboard dokazují nejen v České republice.

Je škoda, že stát startupům dvakrát více netleská a nepodporuje nás. Tohle je to moje puzení. Na příbezích mých exkolegů z Uberu uvidím, jak jedna firma může podnítit vznik desítek dalších. Ty české příběhy tu začínají být – podívejte se na bývalé zaměstnance Socialbakers, Alzy nebo Productboardu. Přála bych si, aby tady takových příběhů bylo víc a pomohla jsem posunout podnikatelské prostředí rychleji, než se posouvá.

ByznysByznys

Zvykli jsme si mluvit s roboty. A už to umíme ve 200 jazycích, vysvětluje úspěch Vocalls Artem Markevich

A skutečně to jde? Takhle změnit myšlení mnoha českých politiků?

Už na škole jsem spoluzakládala organizaci Zachraň jídlo, dnes je to skvělá neziskovka, která úspěšně bojuje proti plýtvání jídlem. Kdysi to také vypadalo, že to nejde změnit, že se bude muset vždycky platit DPH i z darovaných potravin. Ale šlo to.

Stejně tak Uber byl před deseti lety skoro ilegální, rozhodně nebyl vnímán úplně pozitivně. A dnes je hlavním partnerem Letiště Praha. To také vypadalo nereálně. Věci se dají posunout, je to jen o vůli státu a jeho aparátu nás podpořit.

Jak vidíte budoucnost? Jaká bude česká startupová realita třeba za deset let?

V roce 2035 bych tady chtěla mít 12 tisíc startupů. Na to potřebujeme generovat talenty a podporovat podnikavost. Aby tu vznikla nová generace zakladatelů a zakladatelek společností, kteří budou sebevědomí a schopní se za svou myšlenku postavit, ať už bude zisková, nebo ne.

Jako Czech Founders chceme rozjet vzdělávací program na středních školách, který bude alternativou třeba k lyžařským kurzům. Ve školním roce 2025–2026 bychom rádi vzali středoškolské studenty na týden na byznysovou školu v přírodě, kde se intenzivně ponoří do praktické podnikatelské zkušenosti.

Měli by si zkusit pracovat v týmu, obchodní argumentaci, své nápady prodat, ale i třeba i navazování kontaktů nebo odpovědnosti v podnikání. Bez podpory podnikavosti na školách to nepůjde.

Barbora Werdmölder

• Ředitelka neziskové organizace Czech Founders reprezentující největší startupovou komunitu v Česku

• Pracovala pro Uber, nejprve v České republice, následně v Nizozemsku

• Poté se věnovala startupům Yolt a Flexclub

• Pracovala rovněž pro Aspen Institute Prague

• Spoluzaložila neziskovou organizaci Zachraň jídlo

• Vystudovala americká studia na Institutu mezinárodních studií FSV UK