Mladé lidi studium medicíny láká. Jejich představy se ale často velmi míjejí s realitou. Ti zkušenější, pracující v nemocnicích, říkají: nedostaví se ani prestiž, ani peníze
Drazen Zigic / Shutterstock.com
Zdravotnictví
Mladí z generace Z chtějí být lékaři: zachraňovat životy a vydělat balík. Střet s realitou je pak krutý
V USA roste zájem mladých lidí o studium medicíny. Přispívají k tomu populární influenceři na TikToku a Instagramu. Stát se lékařem či lékařkou chce i spousta reprezentantů generace Z v Česku. Problém ale je, že realita profese pak často předčí i jejich největší noční můry.
redaktor
Být lékařem znamená mít prestiž, jistotu velmi solidní a stabilní práce, dělat něco smysluplného… a platově být za vodou. Přesně tak si lékařskou profesi představuje řada mladých lidí z generace Z (obvykle mezi ně počítáme lidi narozené přibližně mezi roky 1996 a 2009).
Naznačuje to i reportáž amerického online deníku Business Insider, která popisuje rostoucí zájem amerických studentů o medicínu. Zmiňuje ale také, že za motivací často nestojí jen touha pomáhat, nýbrž i představa důstojného výdělku a společenského uznání.
A tento trend není jen záležitostí USA. I v Česku patří povolání lékaře dlouhodobě mezi nejrespektovanější a nejžádanější. Potvrzuje to šetření Centra pro výzkum veřejného mínění, kde Češi lékaře pravidelně řadí na vrchol žebříčku prestiže povolání. Hned za nimi následují vědci a zdravotní sestry. Vysokou prestiž profese vnímají lidé napříč věkovými skupinami i regiony.
Na první pohled to dává smysl: lékařské povolání kombinuje smysluplnou práci, uznání společnosti a – jak si mnozí myslí – jistotu slušného výdělku. Jenže realita může být složitější.
„Medfluenceri“ jako nový fenomén
Generace Z se na medicínu dívá i očima sociálních sítí. Mladí medici sdílejí své každodenní zážitky na TikToku pod hashtagem #medtok nebo #medstudentlife.
„V jednu chvíli jsem se rozhlédla kolem sebe a všichni mí kamarádi najednou chtěli být doktoři,“ popisuje v komentáři na TikToktu jedna z amerických studentek medicíny.
Přitom v USA mnoho mladých stále váhá, protože studium medicíny je spojeno s vysokými náklady. Studenti si platí školu sami, často pomocí studentských půjček. A právě vzdělání v oblasti zdravotnictví patří k těm nejnákladnějším.
Jenže jak už to tak u influencerů bývá, ukazují jen to, co se jim právě hodí. Spousta mladých na sítích předvádí spíše pozitivní a mimořádné chvíle v zaměstnání než každodenní tvrdou realitu.
Tak či tak, obor se zásluhou medicínských influencerů na TikToku a Instagramu stal symbolem statusu – nejen během budoucí kariéry, ale už i při samotném studiu. Atraktivní studenti v bílých pláštích, učebnice anatomie na stole, videa ze stáží. Mnozí mladí z generace Z, která vyrostla na influencerech, si z mediků udělali nové hvězdy.
I díky tomu počet studentů medicíny vzrostl v USA za poslední desetiletí o 17 procent. Jak píše Business Insider, je to skvělá zpráva. I ve Státech totiž stárnou silné generace a mnozí lékaři odcházejí na zasloužený odpočinek. Je tedy potřeba, aby je měl kdo nahradit.
V reportáži ale zaznívá i další postřeh: medicína přitahuje mladé právě proto, že chtějí práci, která dává smysl. Ale zároveň nabízí stabilní a vysoký příjem. Průměrný roční výdělek plastického chirurga třeba činí závratných 619 tisíc dolarů (asi 14,2 milionu korun).
Realita v Česku? O dost složitější
Jak ale ukazuje praxe, zejména v Česku a zbytku východní Evropy nemusí představa „bohatého doktora“ odpovídat skutečnosti. Podle přehledového článku spolku Po medině to u nás vypadá takto: nemocniční lékař po ukončení studia složí zhruba po dvou a půl letech kmenovou zkoušku. Teprve pak se přesouvá do 13. platové třídy s platem 50 550 korun bez služeb a příplatků.
Až po atestaci, která trvá další roky, se dostane do 14. platové třídy. Tam základní plat činí kolem 55 080 korun. Vyšších výdělků dosahují lékaři především díky přesčasové práci a příplatkům. Nástupní plat začínajícího lékaře je podstatně nižší – něco málo přes 42 tisíc hrubého.
Pro srovnání: v USA činí podle dat Medscape průměrný roční příjem lékaře kolem 350 000 dolarů, tedy zhruba osm milionů korun. Ovšem i tam se začínající lékaři potýkají s vysokými studentskými dluhy a nutností dlouhých let praxe, než se k těmto výdělkům dostanou.
V Česku je přesto zájem o studium medicíny enormní. Na Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně se v roce 2024 na studijní program všeobecné lékařství hlásilo 2474 uchazečů, přijato jich bylo 542 – tedy jen 22 procent.
Ještě těžší je dostat se na program zubní lékařství. Tam se přihlásilo 1143 zájemců, ale přijato jich bylo jen 68. Úspěšnost přijetí činila pouhých šest procent.
Konkurence je tedy obrovská. A to i přesto, že studium trvá minimálně šest let, je extrémně náročné a mnoho studentů si během něj přivydělává nebo absolvuje praxe v nemocnicích. Část studentů kvůli náročným podmínkám studium nedokončí.
Fast fashion: Slabina Generace Z na cestě k udržitelnosti
Proč tedy generace Z tolik touží po kariéře lékaře? Z rozhovorů Business Insideru s mediky vyplývá, že hledají jistotu a smysl ve světě, který se rychle mění a je plný nejistoty. Možná se obrací k medicíně, protože v ní vidí něco pevného. Něco, co obstojí v čase. Práci, která je potřebná a uznávaná.
A podobně je to i u nás. Pandemická krize ukázala, jak důležitou roli lékaři hrají. Různé průzkumy napříč světem potvrzují, že během pandemických let se důvěra v lékaře výrazně zvýšila. To samé platí pro vědce. Právě jim vděčíme za vakcíny, ochranné postupy a moderní léky, které pomohly zvládnout covidovou krizi.
Z generace Z vyrůstá skupina, která touží po práci s hlubokým smyslem. Ale zároveň nechce rezignovat na vysoké ambice – finanční i statusové. Medicína se jim na první pohled zdá jako ideální řešení. Spojuje prestiž, jistotu a potenciál dobrého výdělku. Jenže v českém kontextu přichází vysoké příjmy často až po letech tvrdé práce a přesčasů.
Zájem o medicínu je tedy také projevem pragmatismu generace, která hledá stabilitu v profesích, jež zůstávají ceněné a potřebné. I když se svět kolem mění a geopolitická situace je nejistá. Jenže se nechtějí vzdát ani volného času.
„Starší generace může mít pocit, že ta mladší je až příliš posedlá maximalizací příjmu a rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem,“ glosuje to jeden zkušený lékař na Redditu. Ale v tom je rozhodování generace Z jiné než u předchozích generací. Chtějí dělat smysluplnou práci, ale za smysluplnou odměnu a pro ně smysluplných podmínek.
Experti na personalistiku to říkají dlouho a poměrně hlasitě: platy by měly být adekvátní náročnosti a významu profese. Generace Z je první, která to ale více zohledňuje při přijímacích řízeních a neváhá odmítnout zaměstnavatele, který to nerespektuje. Klidně ho pak ignoruje.
Systémy zdravotnictví jsou však v různých zemích nastaveny odlišně. A je otázka, zda generace Z v Česku nebude nakonec čelit tvrdé deziluzi. Ostatně nespokojené hlasy mladých lékařů slyšíme už dnes. Přestože si lidé podle průzkumů lékařů váží, oni sami ten pocit často nemají. A dokonce ani ten důstojný příjem, který očekávali, se po mnoha letech náročné dřiny mnohdy nedostavuje.
