Donald Trump chce venezuelského prezidenta Nicoláse Madura ekonomicky vyhladovět
Joshua Sukoff / StringerAL / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Obchodní války
Trump chce Madurovu Venezuelu ekonomicky vymazat z mapy
Americký prezident Trump se rozhodl ukončit dosud benevolentní přístup k jihoamerickému levicovému režimu, který má největší zásoby ropy na světě.
redaktor
Americká vláda pod vedením Donalda Trumpa zásadně otočila kormidlem zahraniční politiky vůči levicovému diktátorovi v Caracasu. Nicoláse Madura chce republikánská vládní sestava doslova ekonomicky vymazat z mapy tím, že znemožní prodej ropy této jihoamerické země na světové trhy.
Venezuela má přitom podle odhadů největší zásoby černého zlata na světě a mohla by být bohatá například jako Saúdská Arábie.
Američané už zrušili povolení a výjimky pro těžbu ropy západním firmám. Týká se to amerických společností Chevron a Global Oil Terminals, španělské firmy Repsol a francouzské Maurel et Prom.
Madurův režim to má izolovat od globálního trhu s ropou, napsala agentura Bloomberg. Západní firmy také musí ukončit finanční transakce s venezuelskou státní firmou PDVSA.
Cílem přiškrcení finančních toků pro Madurův režim je donutit autokratický režim, aby provedl demokratické reformy, umožnil svobodné volby a přijal také více uprchlíků z Venezuely, kteří odcházejí do Spojených států.
Trump pohrozil i dalším zemím, které budou od Venezuely nakupovat fosilní zdroje, že na ně uvalí sekundární cla ve výši 25 procent, což na trhu s ropou způsobilo nejistotu a růst cen.
„Pokud koupí ropu z Venezuely, musí zaplatit 25procetní clo, aby mohli obchodovat se Spojenými státy. Nad rámec stávajících cel,“ slíbil Trump už 24. března.
I když jsou taková cla právně sporná, jak uvedla poradenská společnost Rapidan Energy, zřejmě to nezabrání americké vládě, aby je zavedla.
Nejvíce by postihly Čínu, která je největším dovozcem fosilní komodity z jihoamerické země. Podle odhadů analytiků by Čína mohla přestat nakupovat až 300 tisíc barelů ropy denně. Mezi další významné importéry patří Indie nebo Španělsko.
Venezuelský export ropy a dalších energetických komodit už během března klesl o 11,5 procenta. Loni země v průměru vyvážela 772 tisíc barelů ropy denně.
Analytička americké investiční banky Evercore Sarah Bianchiová varovala, že sekundární sankce na vybrané země nebo firmy se dosud v mezinárodním obchodu v tak velkém rozsahu nepoužívaly.
Trump podle ní hraje poměrně divokou ekonomickou hru. Ať už nakonec budou tyto kroky zavedeny, nebo ne, zvyšují nejistotu v globální ekonomice a mohou mít negativní dopady na ceny energetických surovin.
