Přemíra alkoholu, tabáku a jídla je nejrychlejší cestou do márnice. Vědci začali testovat semaglutid, který by mohl pomoci zlozvyky odbourat
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Wellbeing
Léčí alkoholismus, závislost na kouření a ještě se po něm hubne? Vědci testují superlék
Nový výzkum ukazuje, že látka semaglutid může pomoci s bažením po alkoholu i cigaretách a ještě po ní uživatelé zhubnou. Vědci se snaží zjistit, zda by se z populárního léku na cukrovku a obezitu nemohl stát univerzální prostředek proti závislostem.
PTK
Semaglutid, účinná látka obsažená v široce užívaných lécích na hubnutí Ozempic a Wegovy, pomáhá omezit konzumaci alkoholu a touhu po něm. Vyplývá to z klinické studie publikované v odborném časopise JAMA Psychiatry a popsané serverem PsyPost.
Lidé, kteří jednou týdně obdrželi nízkou dávku této látky, požívali méně alkoholických nápojů, nepili do těžké opilosti a také po alkoholu méně bažili než účastníci kontrolní skupiny, která dostala placebo. Semaglutid ale překvapil i dalšími účinky.
Výsledky naznačují, že by mohl sehrát roli při léčbě alkoholismu. Semaglutid je lék, který měl původně léčit diabetes 2. typu. Funguje na principu napodobení tělesného hormonu, který reguluje hladinu cukru v krvi, chuť k jídlu a trávení.
Látka se nedávno stala populární díky značkám jako Ozempic a Wegovy, které pomáhají uživatelům rychle zhubnout. S rostoucím počtem uživatelů se ale začínají objevovat i nečekané vedlejší účinky – jedním z nich je právě nižší touha napít se alkoholu.
Alkoholismus negativně ovlivňuje život milionů lidí po celém světě. Kromě sociálních problémů poškozuje játra, srdce a je spouštěčem některých typů rakoviny. Je také častou příčinou předčasného úmrtí. Navzdory těmto rizikům se potřebné lékařské péče dostane jen malé části lidí, které alkohol poškozuje.
Jedním z důvodů je malé množství schválených léků, které alkoholismus pomáhají léčit. Nové možnosti jsou účinné a snadno dostupné a mohly by tak tento nedostatek vyřešit. Vědci se pokoušejí zjistit, zda by tento univerzální lék mohl odbourat závislost na alkoholu i u lidí, kteří se o to aktivně nesnaží.
Druhá fáze klinické studie trvala deset týdnů a zahrnovala 48 dobrovolníků, kteří často pili, ale svůj zlozvyk neřešili. Výsledky byly pozoruhodné. Nejenže účastníci díky léku požívali méně alkoholických nápojů, ale v průběhu týdne se své vášni oddávali také méně dnů.
Zároveň během několikatýdenní studie téměř nepili nezřízeně – takových okamžiků ubylo především ve druhém měsíci výzkumu. Ustoupilo tedy bažení po alkoholu i chuť se silně opít. Semaglutid se ale výrazně neprojevil na celkovém počtu dní, kdy účastníci pili, ani na průměrném počtu vypitých alkoholických nápojů za kalendářní den.
Další pozoruhodný poznatek se týká kuřáků – účastníci ze skupiny s podávaným semaglutidem začali kouřit o poznání méně než dříve. Látka by tedy mohla mít širší dopad na léčbu dalších typů závislostí.
Uživatelé látku dobře snášeli, většina nežádoucích účinků byla mírná a v očekávaných mezích – šlo například o nevolnost. Dobrovolníci podle očekávání také mírně zhubli.
Poznatky potvrzují závěry další nedávné, ale rozsáhlejší studie ze Švédska. Testovaní měli během sledování méně zdravotních komplikací a nebyli tak často hospitalizováni v souvislosti s alkoholem.
Navzdory slibným zjištěním má studie své limity. Vzorek 48 účastníků je příliš malý a časový rámec deseti týdnů je pro obecně platné závěry příliš krátké období. Vědci navíc podávali lidem z obavy před riziky pouze malé dávky léku, takže nemohli zaznamenat jeho plný potenciál.
Dobrovolníci zároveň nebyli silně závislí a nesnažili se své pití omezit. Látka tak nemusí fungovat u těžkých alkoholiků ani u lidí, kteří se léčí v odborných zařízeních.
Další výzkum by tedy měl trvat déle a zahrnovat rozmanitější a početnější skupinu lidí, kteří konzumují alkohol. Zároveň je třeba ověřit, zda semaglutid dokáže pomoci lidem se závislostí dlouhodobě a jestli může podpořit střízlivost i u těch, kteří se o ni aktivně snaží.
