Častější vycházky, zdravější jídlo, méně stresu. Většina českých zaměstnanců chce dělat pro své zdraví víc, překážkou ale často bývá velké pracovní vytížení nebo nedostatek peněz. Vyplývá to z aktuálního Barometru zaměstnanců společnosti Up. Průzkumu se zúčastnilo přes tisíc lidí.

Výborně se prý po fyzické stránce cítí jen pět procent oslovených, dalších 21 procent pak velmi dobře. Celých 30 procent žen považuje své zdraví za nepříliš dobré či špatné, totéž uvedlo 17 procent mužů. Mezi jednotlivými generacemi překvapivě nepanují žádné významné rozdíly.

Téměř všichni dotázaní lidé se nicméně shodnou na tom, že by ku prospěchu svého tělesného zdraví chtěli udělat nějaké změny – a pouze sedm procent zaměstnanců odpovědělo, že je spokojeno a nechce nic měnit. 

Zájem o témata kolem osobního zdraví a dlouhověkosti, chcete-li longevity, rozvířila zejména pandemie covidu. „Mnozí se právě během této doby ocitli poprvé v situaci, kdy získali dost času na přemýšlení o sobě, smyslu života i prioritách. Potřeba vyšší pozornosti věnované zdraví je od té doby stále aktuálnější,“ říká Stéphane Nicoletti, ředitel společnosti Up. Ta se péči o zaměstnance firem a organizací věnuje v Česku téměř 30 let. 

​ A o jaké kroky k lepšímu „wellbeingu“ konkrétně jde? Nejčastěji lidé zmiňovali právě zdravější stravování – na to by se rádo více zaměřilo téměř 40 procent oslovených zaměstnanců. Tato tendence je nejviditelnější u zástupců mladé generace Z (narození zhruba mezi lety 1996 a 2012).

Podobné množství lidí uvedlo, že by chtělo častěji podnikat procházky nebo túry. Týká se to zejména zástupců generace X (narození mezi lety 1965 a 1980). Mladší zaměstnanci upřednostňují například posilování, tréninky nebo třeba jízdu na kole, starší pak ozdravné pobyty či lázně.

​„Z pestrosti preferencí různých kategorií zaměstnanců je patrné, že péči o zdraví nelze jednoduše zaškatulkovat například jen do oblasti sportu. Jeho podpora se musí spíše opírat o celkovou prevenci, která kromě sportu zahrnuje i zdravé stravování nebo možnost pořízení různých zdravotních prostředků,“ tvrdí Nicoletti.

A dodává: „Nejlépe se v tomto směru osvědčují volnočasové benefity, které umožňují cíleně podporovat zdraví zaměstnanců, ale jsou i dostatečně univerzální a zároveň kompenzují snížení reálných mezd.“

Hned třetina dotázaných zaměstnanců ovšem připomíná, že mezi hlavní překážky lepší péče o tělesné zdraví patří pracovní vytížení a nedostatek peněz. „Je překvapivé, že velká část firem a organizací zdraví svých zaměstnanců zatím zcela opomíjí nebo mu věnuje jen malou pozornost,“ uzavírá Nicoletti.

​Up Česká republika zahájila svoji činnost na českém trhu v roce 1995 pod názvem Chèque Déjeuner. Je součástí mezinárodní skupiny Groupe Up, která je nyní přítomna ve 29 zemích po celém světě.