Mladí lidé jsou pod čím dál větším tlakem – kvůli bydlení, práci, finanční situaci i vztahům. Nepomáhá ani napětí ve světě či klimatická krize (ilustrační obrázek)
koláž Hrot24 / Canva / Berenika Slánská
Duševní zdraví
Čím mladší, tím šťastnější? Zapomeňte. Mládí už není obdobím největšího štěstí, vyrůstá nám ztracená generace
Dlouho se mělo za to, že štěstí během života kopíruje křivku ve tvaru písmene U. Na jejím počátku stojí optimistické mládí, následuje propad ve středním věku, ale poté návrat k vyšší spokojenosti ve stáří. Tento tradiční model však podle nové studie přestává platit.
redaktor
Výsledky rozsáhlého výzkumu, který si zadala Organizace spojených národů (OSN), ukazují, že současní mladí lidé jsou na tom s psychickou pohodou nejhůře. A že padesátníci a starší generace dnes překvapivě vykazují vyšší míru spokojenosti a duševní odolnosti než jejich děti a vnoučata.
Ještě před několika lety vědci zastávali názor, že nejšťastnějším obdobím života je právě mládí. Nová studie však zjistila pravý opak.
Mladé generace se aktuálně potýkají s vážnou krizí duševního zdraví, která podle odborníků zásadně mění dosavadní představy o tom, kdy v životě zažíváme největší štěstí.
Výzkum, který probíhal ve Velké Británii, USA, Irsku, Austrálii, Kanadě a na Novém Zélandu, analyzoval rozsáhlá data z průzkumů spokojenosti a pocitu štěstí. Ukázalo se, že úroveň životní spokojenosti mezi mladými v poslední dekádě dramaticky klesla. Nejvýrazněji tento trend zasáhl ženy nízkého věku.
„Křivka štěstí podle věku, která dříve měla tvar písmene U, už neplatí. Nahrazuje ji krize duševní pohody u mladých lidí,“ konstatují autoři studie, americká profesorka psychologie Jean Twengeová a ekonom David Blanchflower. Studie byla zveřejněna americkým Národním úřadem pro ekonomický výzkum (National Bureau of Economic Research).
Podle autorů studie sehrály klíčovou roli chytré telefony a rozmach sociálních sítí. Právě s nástupem těchto technologií kolem roku 2013 se začalo duševní zdraví mladé generace zhoršovat.
Kyberšikana, body shaming (urážky týkající se vzhledu) nebo neustálé srovnávání s idealizovanými influencery na sociálních sítích u mladých posilují pocity méněcennosti, úzkosti a beznaděje. A to v době, kdy by měli zažívat období největší životní energie a optimismu.
„Mladí lidé jsou dnes mnohem více izolovaní,“ upozorňuje Blanchflower, bývalý člen měnového výboru Bank of England a uznávaný odborník na pracovní trh, ve vyjádření pro deník The Guardian.
„Nejde jen o to, že tráví hodiny na mobilech. Jde i o to, co kvůli tomu nedělají. Méně se scházejí s přáteli, tráví méně času venku a méně navazují partnerské vztahy. To vše je oslabuje, pokud jde o sociální vazby a schopnost budovat pevné mezilidské vztahy.“
Křivka štěstí už neplatí. Nahrazuje ji krize duševní pohody u mladých lidí.
Podle Blanchflowera hrozí, že pokud se tento trend nepodaří zvrátit, vyroste nám „ztracená generace“. To by podle něj mohlo mít vážné sociální i ekonomické dopady.
„Když se mladí lidé odpojují od školy a později zůstávají mimo trh práce kvůli problémům s duševním zdravím, ovlivňuje to nejen jejich osobní životy, ale i produktivitu celé společnosti,“ varuje.
Zhoršující se psychická kondice později narozených není podle autorů studie důsledkem pandemie covidu-19. Ta ji však dále zkomplikovala. První náznaky nepříznivého vývoje se podle Blanchflowera a Twengeové začaly objevovat už zhruba v roce 2013.
Přitom vědec ve své studii z roku 2020 ještě obhajoval tradiční tvar křivky štěstí, kopírující písmeno U. A to na základě dat ze 140 zemí světa. „Byla to chyba. Tehdy jsem tyto první signály přehlédl,“ přiznává nyní.
„Když jsem se později na data podíval podrobněji a konzultoval je s profesorkou Twengeovou, došlo mi, že má pravdu. Něco zásadního se změnilo. A nebyl to covid, ten tento trend pouze urychlil,“ vysvětluje Blanchflower.
Studie kromě vlivu digitálních technologií zmiňuje i další faktory, které přispívají ke zhoršení duševního zdraví mladých lidí. Jde například o nejisté pracovní podmínky, obtížnou situaci na trhu s bydlením, klimatickou krizi nebo rostoucí mezigenerační nerovnosti.
Méně se scházejí s přáteli, tráví méně času venku a méně navazují partnerské vztahy. To vše mladé lidi oslabuje.
Rostoucí počet mladých kvůli psychickým potížím vypadává ze vzdělávacího systému nebo zůstává dlouhodobě mimo pracovní trh.
Zejména mladé ženy, které se necítí být v dobré psychické kondici, podle jiných studií častěji odkládají těhotenství, méně vstupují do partnerských vztahů a častěji zažívají sociální izolaci.
OSN proto zadala další výzkumy, které mají zjistit, zda se podobný vývoj odehrává i v jiných částech světa. Odborníci se totiž domnívají, že jde o problém globální. Tedy, že se netýká pouze vyspělých zemí Západu.
Zatímco mladí lidé čelí krizi, starší generace vykazují ve výzkumech vyšší úroveň spokojenosti a duševní pohody. Podle Blanchflowera a Twengeové hraje roli větší stabilita, zkušenosti a menší tlak na výkon. Tomu totiž mladí čelí prakticky denně, ve škole i v zaměstnání.
I z tohoto důvodu se starší lidé dokážou lépe vyrovnat s výzvami. Věci nechávají spíše plynout a mohou věci hodnotit z určitého nadhledu. Mladým lidem by se tedy neměli vysmívat. Ale naopak jim v dnešním složitém světě pomáhat zorientovat se a mentálně zesílit.
