Když zazvoní telefon, spousta mladých lidí panikaří. Bojí se, že jim někdo volá špatnou zprávu. Preferují proto spíše textovky
Hrot24, vygenerováno v Midjourney
Generace Z
Když zazvoní mobil, ovládne je úzkost. Telefobie diskriminuje mladé na trhu práce
Představte si, že čekáte důležitý hovor – například zpětnou vazbu po pracovním pohovoru. Telefon zazvoní a místo radosti či očekávání vás zaplaví panika. Možná až paralyzující, takže hovor zmeškáte. Velký problém je to zejména u mladých lidí z generace Z. Ti denně zažívají takzvanou telefobii – úzkost spojenou s telefonováním.
redaktor
Zatímco dříve bylo telefonování běžnou součástí každodenní komunikace, pro mladou generaci Z (narozenou v letech 1995-2014) je to často stresující situace. Říká to kariérní poradkyně Liz Baxterová, která pracuje s mladými lidmi na Nottingham College ve Spojeném království.
Podle expertky citované americkou televizí CNBC mají studenti s telefonováním výrazný problém. „Většina z nich se cítí mnohem jistější při komunikaci přes e-maily nebo textové zprávy. Jakmile ale musí někomu zavolat, nastupuje panika,“ říká Baxterová.
Potvrzuje to průzkum společnosti Upswitch z roku 2024. Podle něj téměř čtvrtina Britů ve věku 18 až 34 let nikdy nebere neznámé telefonáty. V Česku tak činíme také, ale spíše z obavy, že jde o telemarketing.
V Británii si ale více než polovina mladých telefonní hovor automaticky spojuje se špatnými zprávami. Raději volí textovou komunikaci nebo hlasové zprávy, které umožňují větší kontrolu nad odpověďmi. Už sama představa, že na něco musí reagovat verbálně hned, totiž mladé dost stresuje.
Tento strach má však i praktické negativní důsledky. Mnoho pracovních pohovorů začíná telefonickým „oťuknutím“ kandidáta a v některých profesích je schopnost telefonicky komunikovat naprosto klíčová. Zmiňme třeba bankovnictví, realitní makléřství nebo působení na různých podpůrných a zákaznických linkách.
„Mladí lidé se kvůli tomu často vyhýbají pracovním nabídkám, které zahrnují telefonickou komunikaci. Mají obavy, že by nezvládli nečekané hovory,“ vysvětluje Baxterová. „To znamená, že se sami připravují o příležitosti.“
Jenže firmy potřebují zaměstnávat mladé lidi. Už kvůli tomu, že předchozí silné ročníky z důvodu přirozené obměny odcházejí do důchodu.
Zaměstnavatelé si stále více všímají této telefonické bariéry u mladých a snaží se jim vycházet vstříc. Některé společnosti například umožňují absolvovat první kolo pohovorů prostřednictvím e-mailu nebo videokonference.
Liz Baxterová proto do nabízeného kariérního poradenství na Nottingham College zařadila i speciální seminář, který studentům pomáhá zvládnout úzkost spojenou s telefonováním.
Během kurzu trénují různé situace – například jak zavolat lékaři, omluvit se z práce nebo vést formální hovor s nadřízeným. Pomocí simulovaných hovorů se mladí snaží zbavit své fobie z telefonních hovorů.
V rámci kurzu se posluchači dozví třeba to, jak napsat tahák s hlavními body svého sdělení do telefonu. Učí se správně dýchat, aby snížili stresovou zátěž. Také si cvičně volají třeba s příbuznými, aby na druhé straně telefonu byl někdo příjemný a známý.
„Telefonu není třeba se bát. Vždyť nad telefonátem máte kontrolu – kdykoli můžete zavěsit,“ uzavírá expertka.