Američané dají biliony na umělou inteligenci, to Evropa je vydrancovaná a hrozí jí čínská záplava
Stane se z Evropy periferie světového ekonomického růstu? A co bude nová prezidentská éra Donalda Trumpa znamenat pro americko-evropský byznys? O tom už více v Hrotcastu s Janem Burešem, hlavním ekonomem Patria Finance, a Pavlem Štruncem.
Nový americký prezident Donald Trump představil projekt s názvem Stargate, v rámci kterého by měly špičkové technologické firmy investovat až 12 bilionů korun do infrastruktury pro umělou inteligenci. Spojené státy pod novou administrativou totiž na AI sázejí jako na technologii, jež má v budoucnu zajistit prosperitu. Ve Stargate jsou zapojeny společnosti OpenAI, tvůrce dnes asi nejznámějšího chatbota umělé inteligence ChatGPT, SoftBank a Oracle.
Jakým je tahle nová digitální doktrína vzkazem pro Evropu? „Trump bere investice do AI velmi vážně, určitou roli v tom jistě hrají osobnosti, které se kolem něj sešikovaly, jako je lídr Tesly či SpaceX a miliardář Elon Musk. Spojené státy mají v technologiích velký náskok a budou se ho snažit udržet. Je to signál, co je pro nového amerického prezidenta důležité,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance, v novém Hrotcastu. Ten si kromě našeho interního přehrávače pustíte i na YouTube, Spotify a Apple Podcasts.
Bureš dodává, že Trump je nepředvídatelný a má kolem sebe široké spektrum poradců, z nichž každý občas míří jiným směrem a má jiné názory i zájmy. To ostatně dokládá i aktuální dění, na veřejnost totiž prosákly informace o kritice, kterou Musk namířil vůči Trumpovi, pravděpodobně kvůli angažmá OpenAI a jejího lídra Sama Altmana v projektu Stargate. Tam jde ale spíše o osobní antipatie a ambice. Zásadní důraz Trumpovy vlády a poradců na technologický boost USA zůstává i nadále v platnosti.
Pro Evropu není podle Bureše relevantní pomýšlet na souboj o špičku v celosvětové AI aréně. Unie sice může tento sektor rozvíjet a snažit se v něm být lepší a lepší, pro digitální technologie jsou ale svým celkovým byznysovým a inovačním prostředím mnohem lépe nastaveny Spojené státy, míní.
Amerika jako celek není chudá a předvádí v poslední dekádě velmi solidní ekonomické výkony, problém je v tom, že bohatství se nerozděluje rovnoměrně a část populace necítí, že by bohatla spolu s celkem, doplňuje hlavní ekonom Patria Finance.
Trumpův nástup do Bílého domu je spojený s hrozbou uvalení vysokých cel vůči soupeřům i spojencům USA. Soudě podle rétoriky jsou pro nového prezidenta hlavním ekonomickým nástrojem pro nátlak a dosažení vlastních cílů. V Evropě se to týká zejména výroby aut. „Nepříjemné to bude pro značky, vyrábějící vše na našem kontinentu, jako jsou Porsche nebo Volvo. Jiné automobilky ale vyrábějí v USA, těch se to týkat nebude,“ říká Bureš.
Víc bychom se podle jeho mínění měli bát případné Trumpovy roztržky s Čínou. Pokud se bude Washington před přílivem asijského zboží uzavírat extrémními cly, Peking začne zbytek světa zaplavovat produkty, které nebude mít kde prodat. To může evropský průmysl dál výrazně oslabovat.
Jak evropskému průmyslu i technologickému rozvoji škodí přeregulovaný trh? Dají se čekat změny v Green Dealu, když Donald Trump důrazně otočil kormidlem USA směrem pryč od zelených plánů předchozí administrativy Joea Bidena? Nebo je Evropská komise příliš konzervativní a bude se svých udržitelných a obnovitelných pozic držet?