Americký průmysl pod Trumpem: Více strojů, méně lidí
vytvořeno v Midjourney
Americký průmysl pod Trumpem: Více strojů, méně lidí
Automobilové montážní linky, ocelárny a továrny plné dělníků – tak vypadala Amerika před půlstoletím. Dnes je realita jiná: roboti, umělá inteligence a nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Trumpovy cla mohou být jen začátek mnohem složitějšího příběhu.
šéfredaktor
Zlaté časy, které se nevrátí
V roce 1970 pracovala v americkém průmyslu čtvrtina všech zaměstnanců. Dnes je to jen 8 %. Trumpova administrativa věří, že masivní cla vrátí výrobu zpět do USA, ale realita moderní ekonomiky je jiná. „Cílem je zaplnit poloprázdné továrny v Detroitu a okolí,“ říká Peter Navarro, jeden z architektů Trumpova tarifního plánu. Jenže zatímco před 50 lety byly montážní linky závislé na tisících dělníků, dnes tu práci zastanou roboti.
„Práce se zásadně změnila a počet potřebných pracovníků dramaticky klesl,“ potvrzuje Carolyn Lee z Manufacturing Institute. Trumpovy cla sice mohou přimět firmy investovat v USA, ale bez dostatku kvalifikovaných lidí zůstanou nové továrny prázdné.
Chybějící pracovníci, chybějící dovednosti
Americký průmysl se už před Trumpovým oznámením o clech pomalu vzpamatovával. Firmy jako Nvidia, Apple nebo Stellantis oznámily investice do výroby v USA. Problém? Při současné nezaměstnanosti 4,2 % není kdo by v továrnách pracoval. Podle údajů z února 2025 je v USA 482 000 neobsazených průmyslových míst – a do roku 2033 by tento počet mohl narůst na 1,9 milionu.
„Většina těchto pracovních míst nejsou pozice pro úplné začátečníky,“ vysvětluje Lee. Moderní výroba vyžaduje znalost softwaru, analýzy dat nebo schopnost opravovat roboty. „Američtí dělníci na to nejsou připraveni,“ dodává Olaf Groth z Kalifornské univerzity. „Musíme posunout pracovníky ze střední na vysokou kvalifikaci.“
Roboti místo lidí – a co bude dál?
Trumpova cla sice mohou podpořit domácí výrobu, ale zároveň zvednou ceny pro spotřebitele. A zatímco někteří podnikatelé, jako bývalý šéf GMM Nonstick Coating Ravin Gandhi, původně proti clem protestovali, dnes je podporují. „Automatizace mění pravidla hry. Stroje nepotřebují přestávky ani Vánoce,“ říká Gandhi.
Jenže s robotizací a umělou inteligencí přichází i obavy. Podle Světového ekonomického fóra plánuje 41 % firem snížit stavy kvůli automatizaci. „Musíme přesně vědět, jak AI ovlivní pracovní trh, a připravit lidi na nové dovednosti,“ varuje Lee.
Jedno je jisté: návrat k průmyslové slávě 70. let je iluze. Budoucnost americké výroby nebude o počtu dělníků, ale o tom, jak dobře zvládnou pracovat s technologiemi.
