Trumpova cla podle ekonomů poškodí nejen Američany, ale i zbytek světa
Shutterstock.com
Nejchytřejší američtí ekonomové z Trumpových cel šílí: Masochismus, hloupost
Celní válku, kterou rozpoutal americký prezident proti celému světu, považují nejvýznamnější američtí ekonomové za hospodářskou sebevraždu.
redaktor
Donald Trump svými celními válkami rozpoutal doslova globální finanční apokalypsu, která se šíří napříč trhy na všech kontinentech. Ztráty akciových indexů během několika dní překonávají očekávání analytiků. Propad asijských akciových trhů se blíží finanční krizi z roku 2008, varovala agentura Bloomberg.
Nejuznávanější američtí investoři a ekonomové v drtivé většině Trumpovy ekonomické kroky hodnotí velmi negativně a zpochybňují i to, že povedou k růstu produkce a ekonomiky Spojených států.
Trump přitom svou celní globální válku vyhlásil 2. dubna jako takzvaný Den osvobození, který dlouhodobě posílí americkou ekonomiku.
Krvavá lázeň moskevské burzy kvůli Trumpovi. Firmy přišly o dva biliony rublů
Joshua Bolten, ředitel společnosti Business Roundtable, jež zastupuje šéfy dvou stovek amerických firem, prohlásil, že uvalení cel přináší rizika, která způsobí velké škody výrobcům, pracovníkům, rodinám a vývozcům v USA.
„Škody na americké ekonomice se budou zvyšovat, čím déle budou cla platit, a mohou být zhoršeny odvetnými opatřeními,“ uvedl pro server Business Insider zástupce amerického podnikatelského sektoru.
I když organizace podporuje spravedlivější obchodní dohody s partnery po celém světě, měla by podle něj být americká hospodářská politika transparentní a předvídatelná.
Bývalý americký ministr financí za prezidenta Clintona Lawrence Summers si při komentáři Trumpových kroků nebere servítky. „Nikdy předtím nestála hodina prezidentské rétoriky tolik peněz,“ napsal někdejší šéf Světové banky.
Ekonomické ztráty z americké celní politiky odhadl na 30 bilionů dolarů (687 bilionů korun). Jedná se podle něj o nejmasochističtější opatření americké vlády za několik posledních dekád. Americkou domácnost přijdou podle odhadů nová cla až na pět tisíc dolarů (114 500 korun) navíc ročně.
Zakladatel finanční poradenské firmy Rosenberg Research & Associates David Rosenberg připomenul, že čisté jmění Američanů dosáhlo rekordní úrovně 157 bilionů dolarů (3,6 trilionu korun), a proto by ekonomickou agendu americké vlády přetavil do sloganu: Pojďme udělat svět znovu chudým.
Nouriel Roubini, světoznámý ekonom a emeritní profesor, jenž předpověděl americkou hypoteční krizi z roku 2007 a následnou globální ekonomickou krizi, Trumpův Den osvobození označil za orwellovský doublespeak.
V nových clech nevidí žádné osvobození, ale naopak vyšší inflaci a nižší ekonomický růst největší ekonomiky světa: „Ve clech není vůbec žádné ‚osvobození‘: ani pro americké spotřebitele, pracovníky a podniky, natož pro zbytek světa.“.
Ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman na Trumpovu adresu pouze lakonicky napsal: „Úplně se zbláznil.“
Smíšené reakce ale zaznívají i přímo od členů americké federální vlády. Ministr obchodu Howard Lutnick o víkendu vyloučil, že by se reciproční cla, která Trump uvalil na šest desítek zemí, měnila nebo stahovala. „Budou platit týdny, to je zřejmé,“ citoval jeho slova britský deník Guardian.
Lutnick věří tomu, že americká cla resetují celý globální obchod. Odlišně se ale vyjádřil ministr financí Scott Bessent, který si naopak pochvaluje, že už se Bílému domu ozvali zástupci padesátky států, kteří chtějí o clech opět jednat.
Samotný Trump o drakonicky zvýšených poplatcích hovoří jako o nutném léku, který je třeba i přes rizika propadu trhů a hospodářského růstu americké ekonomice podat.
