Čína navyšuje export zbraní hlavně v Africe a Asii
Shutterstock.com
Konkurence pro západní zbrojaře
Čína navyšuje export zbraní do Střední Asie. Z trhu vytlačuje Rusko
Asijská komunistická velmoc posiluje svůj vliv v postsovětských republikách Střední Asie. Zvýšila prodej moderních zbraní do Kazachstánu a Uzbekistánu, z trhu ze zbraněmi vytlačuje tradiční ruské dodavatele.
redaktor
Peking dlouhodobě zastává politiku zvyšování svého vlivu prostřednictvím obchodu a půjček do infrastruktury ve třetích zemích. Aktuálně se k tomu přidává export zbraní. Platí to i pro země Střední Asie, které byly součástí Sovětského svazu, ale po jeho rozpadu ekonomiku i politiku středoasijských republik kontrolovala Moskva.
Asijská říše draka nyní využívá toho, že Kreml je ekonomicky vyčerpán válkou na Ukrajině, a začíná nabízet nové zbraňové systémy v Kazachstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Jde hlavně o dodávky bezpilotních letounů a prvky protivzdušné obrany.
Uzbekistán navíc uvažuje o nákupu čínských stíhaček JF-17. To by znamenalo zásadní změnu dosavadních poměrů a zvýšení geopolitického vlivu Pekingu v celém podbřišku Ruska. Už v minulém roce měla Čína dodat drony do Kazachstánu, letos v únoru prodala protiletadlové systémy do Uzbekistánu.
Vláda v Taškentu chce nakoupit čínsko-pákistánské víceúčelové bojové letouny. Pokud se kontrakt dotáhne do konce, pro Moskvu to bude znamenat ránu její prestiži na zbrojním trhu v celé Asii. Uzbekistán dříve uvažoval také o nákupu francouzských stíhaček Rafale. Provozní náklady na čínské stroje jsou ale nižší, vyžadují i méně složitý výcvik pilotů.
Čína si pomalu ale jistě buduje silnější pozici na globálním zbrojním trhu, v období 2018 až 2023 už vyvezla zbraně do čtyř desítek zemí, především v Asii a v Africe. Tržní podíl exportu čínských zbraní v tomto období činil 5,8 procenta. Asijská země se tím dostala na čtvrté místo za Spojené státy, Francii a Rusko.
Rostoucí zbrojní export říše středu je přehlíženým aspektem pro globální bezpečnost a může znamenat komplikace pro evropské výrobce zbraní na trzích, kde musí soutěžit s čínskou konkurencí, varoval německý think-tank Mercator Institute for China Studies (MERICS) ve své loňské analýze o čínském vývozu zbraní.
Zbrojní dodávky si zajišťují čínští zbrojaři zejména v rozvojových zemích Afriky a Asie. Peking už vyváží téměř všechny kategorie konvenčního vojenského vybavení, od dronů a raketových systémů až po stíhací letadla, ponorky a další vojenská plavidla. Peking také těží z toho, že není součástí mezinárodních dohod o kontrole zbrojení.
Analýza MERICS zároveň uvedla, že asijská ekonomika nevyváží nejmodernější zbraňové systémy, aby si zachovala technologickou a vojenskou převahu na své straně.
