Stárnoucí leteckou techniku nabídl Kazachstán potenciálním zájemcům loni na podzim ve veřejné aukci. Největší zájem o koupi stíhaček i bombardérů ze sovětské éry projevily překvapivě americké firmy, napsal ukrajinský Kyiv Post.

Celkem měly přes prostředníky z daňových rájů nakoupit letadla v souhrnné hodnotě 2,3 milionu dolarů (54 milionů korun). Jedná se o 81 strojů, jako jsou MiG-31, MiG-27, MiG-29 a bombardérů Su-24 ze 70. a 80. let. Jsou ale nefunkční a jejich modernizace by se nevyplatila.

Většina této techniky je zapojena do aktuální války na Ukrajině na obou stranách. Letadla by ale měla být primárně určena pro prodej náhradních dílů v konfliktních zónách na celém světě, napsal ukrajinský deník.

Kazachstán, který se stále více orientuje na západní státy a chce se vymanit z ruského vlivu, modernizuje své letectvo, a proto se zbavuje staré techniky z období Sovětského svazu. Loni například koupil dva transportní letouny Let L-410 Turbolet nebo španělská vojenská transportní letadla CASA C-295.

I když se o motivu nákupu amerických firem nikde nehovoří, je pravděpodobné, že by zejména náhradní díly mohly nakonec skončit u ukrajinského letectva, které musí čelit výrazné letecké převaze ruského protivníka. Případně jako „návnada“ na letištích pro ruské bombardování.

Kazachstán byl do války na Ukrajině spolehlivým ekonomickým partnerem Ruska, za poslední dva roky ale vřelost mezi oběma státy vyprchala. Loni v březnu středoasijskou zemi navštívil ministr zahraničí Spojených států Anthony Blinken a podpořil nezávislost a územní celistvost Kazachstánu v reakci na volání části ruských propagandistů, že by se měla Moskva po invazi na Ukrajinu více soustředit i na Kazachstán.

Ruský televizní moderátor Vladimir Solovjov v roce 2022 hovořil o tom, že v této zemi, která má bohaté nerostné zásoby, mohou začít „stejné nacistické procesy“, jako je tomu na Ukrajině.

Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev loni v září během návštěvy Německa zdůraznil, že Astana bude dodržovat režim západních ekonomických sankcí, na druhou stranu chce i nadále udržovat „komplexní spolupráci“ s Ruskem, se kterým sdílí hranici dlouhou 7500 kilometrů. Středoasijská země je často obviňována z toho, že pomáhá Moskvě sankce obcházet a velkou část západního zboží do Ruska reexportuje.