Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová odmítá snižovat úrokové sazby
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Smrtící inflace
Kreml začal zátah na ruskou centrální banku. Nevoní mu vysoké úrokové sazby
Ruskému vedení se nelíbí, že centrální banka nadále drží rekordně vysoké úrokové sazby, které poškozují domácí firmy. Proto nařídilo audit v instituci, která je zodpovědná za cenovou stabilitu a monetární politiku země.
redaktor
Ruskou ekonomiku, která z velké části přešla na válečnou výrobu, dlouhodobě trápí vysoká inflace. Centrální banka pod vedením ekonomky Elviry Nabiullinové, jež dokázala úspěšně otupit západní sankce ve finančním sektoru, trvá na tom, že je nutné udržovat vysoké úrokové sazby. Bez nich by mohlo dojít kvůli vysokým rozpočtovým schodkům k nekontrolované inflaci.
Kremlu se ale tato politika dlouhodobě nelíbí. Také proto inicioval audit, který má dostat nejvyšší bankovní instituci v zemi pod větší tlak ruského prezidenta Vladimira Putina. Vládce země tím chce odvrátit rostoucí hněv zástupců ruského byznysu, uvedl americký think-tank Institut pro studium války (ISW).
Vedení Ruska nechce navíc přiznat, že ekonomické sankce Západu mají na ruské hospodářství škodlivé dopady. Oficiální míra inflace se pohybuje na úrovni deseti procent, u většiny spotřebního zboží je ale více než dvakrát vyšší.
Audit zahájila účetní komora Rady federace (horní komory ruské Dumy), která má zkoumat, jak měnová politika centrální banky v letech 2022 až 2024 ovlivnila inflaci, rozpočtové výdaje a investice.
Prověrka centrální banky přitom nespadá do oficiálních kompetencí účetní komory, citoval ISW telegramový účet Kremelský našeptávač. „Audit se v podstatě stal útokem na pozici šéfky centrální banky Elviry Nabiullinové,“ napsal ruský kanál.
Výsledek může zásadně ovlivnit další směřování ekonomiky velké východní země. Zejména zástupci průmyslové lobby požadují snížení úrokových sazeb, protože jim prodražují úvěry ve všech sektorech hospodářství a omezují investice.
Ruské Centrum pro makroekonomickou analýzu v lednu varovalo, že extrémně drahé úvěry vedou k obrovskému nárůstu firemních bankrotů. Každý pátý výrobní podnik pak platí až dvě třetiny zisků za obsluhu svých dluhů.
Expert na ruskou ekonomiku Boris Grozovski z amerického Wilsonova centra tvrdí, že ruské firmy platí stále vyšší ceny za energie i další náklady a jejich čisté zisky zásadně klesají. Platí to hlavně pro sektory těžby zemního plynu a uhlí.
