Sovětské balistické rakety, které mohly nést jaderné hlavice, byly rozmístěny i na území Ukrajiny (ilustrační foto)
Shutterstock.com
Atomový arzenál
Trumpův poradce vytočil Kyjev: „Jaderné hlavice na Ukrajině byly Ruska a musely se vrátit“
Zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro speciální mise Richard Grenell svými výroky vyvolal odmítavé reakce v Kyjevě. Grenell se totiž vrátil k tématu jaderných zbraní, které Ukrajina v roce 1994 odevzdala Rusku výměnou za garance své nezávislosti.
redaktor
Ukrajina si loni v prosinci připomněla podpis takzvaného Budapešťského memoranda, ke kterému došlo před třiceti lety. Tamní ministerstvo zahraničí jej označilo za „památník krátkozrakosti při strategickém bezpečnostním rozhodování“.
Hlavním smyslem dohody bylo, že se Ukrajina vzdá svého jaderného arzenálu pocházejícího z doby studené války a Sovětského svazu výměnou za garance své nezávislosti ze strany Ruska, Spojených států a Spojeného království. Jaderných zbraní se vzdalo i Bělorusko a Kazachstán.
Kyjev teď svého rozhodnutí lituje v souvislosti s anexí Krymu v roce 2014 a nynější plnohodnotnou válkou s Ruskem, která trvá více než tři roky. Sůl do pomyslných ukrajinských ran ještě nasypal americký zvláštní emisar Richard Grenell, který v době prvního mandátu prezidenta Donalda Trumpa sloužil jako velvyslanec v Německu.
Americký diplomat totiž prohlásil, že Ukrajina musela nukleární hlavice vrátit Rusku, protože se jednalo o zbytky ruského jaderného arzenálu. „Nepatřily Ukrajině. To je nepříjemná skutečnost,“ uvedl. Po pádu Sovětského svazu přitom Ukrajina vlastnila třetí největší počet atomových zbraní po Spojených státech a Rusku.
Už v lednu 1994 podepsali Bill Clinton, Boris Jelcin a Leonid Kravčuk trilaterální dohodu o tom, že Ukrajina předá své jaderné zbraně Rusku, které je zničí. Cílem bylo snížit počet těchto ničivých hlavic ve světě.
Na konci roku bylo v Budapešti podepsáno memorandum, jež mělo garantovat nezávislost Ukrajiny v tehdejších hranicích. To bylo porušeno už v roce 2014 ruskou anexí Krymu.
Slova Trumpova blízkého spolupracovníka rozčílila šéfa zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandra Merežka. Grenellovy poznámky o vrácení „ruských jaderných zbraní“ považuje za hanebné, šokující a naprosto nesprávné.
Ukrajina jako nástupnický stát Sovětského svazu byla podle něj legitimním vlastníkem jaderného arzenálu. Střely s nukleárními hlavicemi sloužily jako odstrašující prostředek vůči ruskému napadení.
Bývalý americký velvyslanec na Ukrajině Steven Pifer zdůraznil, že bojové hlavice byly především exsovětské, nikoliv ruské. „Skladované hlavice byly ve výhradním držení Ukrajiny,“ uvedl.
Kyjev byl ale podle Merežka v polovině 90. let minulého století ve velmi zranitelné situaci a riskoval diplomatickou roztržku zejména se Spojenými státy, pokud se svých jaderných hlavic nevzdá.
Bývalý americký prezident Clinton v roce 2023 uvedl, že lituje své role v 90. letech, kdy přesvědčil Kyjev, aby se vzdal ničivých zbraní, které slouží hlavně k odstrašení potenciálních útočníků. Tušil, že Putin s dohodou z roku 1994 nikdy nesouhlasil a nebude ji respektovat.
Kyjev znepokojují také výroky Trumpova vyslance pro Blízký východ Steva Witkoffa. Americký vyjednavač, který navštívil Moskvu, o Putinovi prohlásil, že není špatným chlapem. Bílý dům zatím odmítá poskytnout Ukrajině jednoznačné bezpečnostní záruky, pokud přistoupí na příměří a na budoucí mír.
