Donald Trump už v roce 2018 varoval evropské spojence v rámci Severoatlantické aliance, že Američané nebudou bojovat s Ruskem, které Německo a jeho tehdejší kancléřka Angela Merkelová fakticky finančně vydržují, protože budují plynovod Nord Stream 2 a platí za ruskou ropu a plyn. Alespoň tak na to vzpomíná bývalý Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton. 

Nyní Bolton tvrdí, že by excentrický republikán v případě vítězství nad Joem Bidenem z NATO odešel nebo alespoň výrazně omezil aktivity v rámci Aliance. Tento scénář se může naplnit v roce 2024, pokud se Trump bude chtít vrátit do Bílého domu.

Evropští politici tak začínají přemítat o tom, že je třeba posílit jaderné odstrašení Ruska na evropském kontinentu. Dokonce i německý kancléř Olaf Scholz připustil, že Putin bude používat násilí „znovu a znovu“, pokud bude chtít měnit v Evropě hranice. I proto oznámil, že Německo dá na modernizaci své armády navíc sto miliard eur, aby Rusko začalo brát německou armádu vážně.

Americké bezpečnostní think-tanky, jako je Center for American Progress, už nyní varují, že pokud republikáni vyhrají ve volbách, poroste tlak na to, aby se Američané angažovali v současných i budoucích konfliktech v Evropě co nejméně. Řada z nich podporuje Trumpův koncept být v rámci NATO neaktivní. Michael O’Hanlon z The Brookings Institution míní, že Evropa musí počítat i s tímto scénářem a připravovat se na myšlenku vytvoření „celoevropského jaderného odstrašujícího prostředku“. 

Adenauer chtěl vlastní bombu

Tento koncept není v poválečné Evropě novinkou. Už v padesátých letech německý kancléř Konrad Adenauer a ministr obrany Franz Josef Strauss uvažovali o sestrojení „vlastní evropské“ jaderné pumy ve spolupráci s Francií a Itálií. Nechtěli být závislí na americkém jaderném deštníku.

Plán nakonec pohřbil Charles de Gaulle, který chtěl mít výlučně francouzské jaderné zbraně. Naopak protijaderné hnutí v západní Evropě posilovalo, v Německu to byli voliči sociální demokracie, kteří odmítali rozmísťování amerických raket Pershing, což byla reakce na posilování jaderného arzenálu v rámci zemí Varšavské smlouvy. Protijaderné nálady v rámci německé SPD se objevují dodnes. Socialisté dlouho blokovali rozhodnutí německé vlády, aby pořídila moderní stíhačky F-35, jež mohu nést také jaderné hlavice.

Putinova nesmyslná agrese na Ukrajině ale vede k tomu, že zelená ministryně zahraničí Annalena Baerbocková prohlásila, že jaderné odstrašení musí zůstat v rámci sil NATO dostatečně důvěryhodné. Proto mají mít nové německé stíhačky schopnost létat hluboko do nepřátelského území i s americkými hlavicemi.

V současné bezpečnostní situaci v Evropě je paradoxní, že Německo teprve nyní otevírá debatu o národní bezpečnostní strategii, kterou nemá. Berlín nicméně doufá, že vztahy s Washingtonem budou nadále vřelé, což za pár let nemusí platit. 

Riziková závislost na amerických hlavicích

„Je možné, že se k moci dostane americký prezident, který bude zpochybňovat NATO a americký jaderný deštník v rámci Evropy,“ varoval prezident vládní Spolkové akademie pro bezpečnostní politiku Ekkehard Brose. Mohlo by dokonce dojít k tomu, že německá (potažmo evropská) závislost na amerických jaderných zbraních by mohla být v následujících letech nebezpečnější než současná závislost na ruském plynu.

Bezpečnostní analytici navíc připomenuli, že bundeswehr má pouze 180 tisíc vojáků, ruská armáda 900 tisíc. Rusko disponuje především ohromující jadernou silou, má k dispozici šest tisíc jaderných hlavic. Tomu nemůže Evropa bez Ameriky konkurovat. Británie i Francie mají „jen“ pár stovek vlastních hlavic. Francie 290, Spojené království 225.

V případě Ruska se upozorňuje na možné použití taktických jaderných zbraní, jež mají menší množství výbušniny a mohly by sloužit k tomu, aby protivníka donutily přijmout příměří. Před tímto scénářem varoval kromě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i šéf CIA William Burns. 

Německý politolog a bezpečnostní expert Maximilian Terhalle vysvětlil, že jednoznačná vojenská síla NATO zatím odrazuje Putina od toho, aby na Ukrajině „hrál s jadernou kartou“. Ale v momentě, kdy by Aliance přišla o americké jaderné hlavice, jež mohou nést ponorky nebo bombardéry, její odstrašení výrazně klesne.

Terhalle míní, že se Spojené státy v následujících letech zaměří více na vojenské soupeření s Čínou, proto by evropští spojenci měli budovat vlastní jaderný arzenál. Stejný názor zastává i francouzský politický poradce François Heisbourg, jenž lobbuje za to, aby Paříž rozšířila svůj raketový deštník a dokázala chránit i další evropské spojence. Jedním z možných modelů je, že by evropské země finančně přispívaly na modernizaci a rozvoj francouzského jaderného programu. Slabinou zůstává například nízký počet francouzských jaderných ponorek.