Rostou obavy, že si velmoci rozdělí svět podle svých zájmů
Joshua Sukoff / Octavio Hoyos / miss.cabul / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Jalta 2.0
Trump, Si a Putin si už parcelují zeměkouli. Češi by mohli opět skončit v ruské sféře vlivu
Nástup Donalda Trumpa do Bílého domu a jeho chování posiluje dohady, že si Američané, Číňané a Rusové rozdělí svět podobně, jako tomu bylo v Jaltě v roce 1945. Tehdy se Československo dostalo pod ruskou sféru vlivu.
redaktor
Způsoby, kterými se prezident Donald Trump pokouší ukončit válku na Ukrajině, naznačují, že se americká zahraniční politika vrací do éry před osmi desítkami let, kdy si Spojené státy a Sovětský svaz fakticky rozdělily sféry vlivu v Evropě.
Šéf Bílého domu tlačí na Kyjev, aby uzavřel nevýhodnou smlouvu o americkém využívání nerostných surovin, ale přitom nenabízí žádné bezpečností záruky napadené zemi.
Trump také opakovaně hrozí obsazením nejen Panamského průplavu, ale i Grónska, případně připojením Kanady. Rozparcelování celé zeměkoule tradičně vyhovuje autoritářským režimům v Rusku i v Číně, které se netají rozšiřováním svého vlivu na bližší i vzdálenější sousedy.
O novodobé Jaltské konferenci, na které si velmoci rozdělují svět, hovoří zástupkyně ředitele panevropského think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) Vessela Černevová, jež je bývalou poradkyní pro zahraniční politiku bulharského premiéra Kirila Petkova.
Černomořskou konferenci na konci druhé světové války jí připomínají rozhovory mezi Ruskem a Spojenými státy, které jsou většinou bez oficiálních výstupů a pouze konstatují obecnou ochotu spolupracovat. „Jalta byla o velmocích, které rozhodovaly o budoucnosti východní Evropy. Tak to teď vypadá ohledně Ukrajiny,“ varovala pro americký Newsweek.
Jaltská konference je považována za klíčovou událost, kde došlo k rozdělení vlivu v poválečné Evropě. Východní a střední Evropa včetně Československa nakonec skončila v područí Sovětského svazu. „Rozhodování o budoucnosti Ukrajiny bez Ukrajiny je také rozhodování o budoucnosti Evropy bez Evropy,“ dodala Černevová.
Německý politolog a odborník na mezinárodní bezpečnost Stefan Wolff, jenž přednáší na univerzitě v anglickém Birminghamu, též vnímá současný americký přístup k Ukrajině jako reminiscenci chování velmocí za druhé světové války. Trumpovo odmítnutí poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky mu navíc připomíná nacistického vůdce Adolfa Hitlera na mnichovské konferenci v roce 1938.
„Pravděpodobně uvidíme, jak si supervelmoci Čína a USA rozdělují zeměkouli. Stále je trochu nejasné, co bude s Ruskem. Jestli to bude samostatný hráč, nebo bude ještě více závislý na Číně,“ uvedl Wolff.
Připomínají se také slova amerického ministra obrany Peta Hegsetha, jenž prohlásil, že obnovení ukrajinského území na hranice z doby před rokem 2014 je nereálné a že evropské země musí pro svou obranu udělat více. Rozdělení Ukrajiny na okupační zóny podle poválečného Německa zase inspirovaly amerického zmocněnce pro Ukrajinu Keitha Kellogga.
Černevová navíc varuje, že Rusko podporuje protizápadní síly v zemích střední a východní Evropy, jako je Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko či Polsko. Jejich vnitropolitické směřování více na východ by usnadnilo i Trumpovu zahraniční politiku.
Čína si zase nárokuje mnohem větší vliv v celé oblasti jihovýchodní Asie a Tichomoří. Wolff také připomenul, že první zahraniční cesta čínského šéfa komunistů Si Ťin-pchinga po pandemii covidu-19 vedla do kazachstánské Astany, která byla dříve součástí Sovětského svazu.
Trump se naopak bude soustřeďovat na posilování vlivu na západní polokouli, kromě Grónska hovoří o Kanadě a Panamě, případně o rozšiřování vlivu v Jižní Americe.
