Kdo bude nový papež?
Hrot24, vygenerováno v Dall-e
Hlava katolické církve
Kdo bude novým papežem? Toto jsou tváře, které mohou změnit Vatikán
První černošský papež? První Asijec? Nebo první Američan? Po smrti Františka se spekuluje, kdo nastoupí na jeho místo, a nabízí se hned několik „poprvé“.
šéfredaktor
Novou hlavu katolické církve zvolí konkláve – uzavřené shromáždění kardinálů, nejvyšších církevních hodnostářů jmenovaných samotným papežem. Těch je v současné době 252 z více než 90 zemí světa.
Oprávněno volit je však jen 138 z nich. Podle pravidel z roku 1975 jsou vyloučeni ti, kteří jsou v době úmrtí (nebo odstoupení) papeže starší 80 let.
Maximální počet volitelů je stanoven na 120, pokud je jich více, jako je tomu v tomto případě, přichází pravidlo seniority – zbaveni volebního práva budou ti „nejčerstvěji“ jmenovaní.
Františkův nástupce vzejde z tajného hlasování v Sixtinské kapli, kde se konkláve sejde do dvaceti dnů po jeho smrti. Kardinálové budou odříznuti od světa, dokud se neshodnou na jméně – potřeba je dvoutřetinová většina.
Habemus papam
V poslední době bývají konkláve poměrně krátká, to v roce 2013, při němž byl zvolen František, trvalou pouhé dva dny. Nejdelší od začátku 20. století bylo v roce 1922, kdy se uskutečnilo 14 hlasování během pěti dnů.
Pokud by se rokování kardinálů protáhlo na více než dva týdny, mohou kvůli uspíšení procesu přepnout na volbu prostou většinou.
Vnějšímu světu ohlásí výsledek volby proslulý dým stoupající z komína Sixtinské kaple. Ten se objeví po každém uskutečněném hlasování, resp. dvakrát denně – černý v případě, že se kardinálové neshodli, bílý, pokud byl nový pontifex úspěšně vybrán.
Pověřený kardinál pak oznámí z balkonu baziliky sv. Petra: „Habemus Papam – máme papeže!“
A kdo má podle spekulací církevního i laického světa největší šance usednout na Petrův stolec? Objevují se desítky jmen, skutečné šance má, nejen podle sázkových kanceláří, ale jen hrstka z nich.
Množí se i úvahy o tom, zda po bouřlivých letech liberálních reforem sáhnou kardinálové opět do klidnějších a konzervativnějších vod, nebo se naopak budou dál držet Františkova odkazu.
„Zásadní vliv na výsledek volby může mít to, že dle mého odhadu více než sto z oprávněných papežských volitelů jmenoval sám František. To znamená, že se nemusí odklonit od Františkovy linie,“ myslí si Cristina Trainová, profesorka z Northwestern University.
Moderátor s diplomatickou taktovkou
Jedny z nejvyšších šancí se přisuzují Pietru Parolinovi (70), šéfovi vatikánské diplomacie. Tento benátský rodák, který od roku 2013 řídí státní sekretariát, je mistrem vyváženosti.
„Mír nelze stavět na jednostranných diktátech,“ prohlásil nedávno pro L’Eco di Bergamo, když komentoval globální konflikty. Parolin, jenž se vyhýbá nálepkám „levice“ či „pravice“, by mohl být mostem mezi tradicionalisty a reformátory.
Progresivní tváře: od Manily po LGBTQ+ dialog
Favoritem je i Filipínec Luis Antonio Tagle (67). Pokud by kardinálové vsadili na kontinuitu Františkova kurzu, mohl by se právě on stát prvním asijským papežem v historii – dosud všichni pontifikové až do Františka pocházeli z Evropy nebo z blízkovýchodních a severoafrických provincií evropských říší.
Tagle, syn řidiče autobusu, který v roce 2015 kritizoval „tvrdý jazyk církve vůči gayům nebo rozvedeným“, není jediný. Jeho italský kolega Matteo Zuppi (69), Františkův oblíbenec a mírový vyjednávač na Ukrajině, v roce 2018 podpořil dialog s LGBTQ+ komunitou slovy: „Naši bratři a sestry si zaslouží víc než předsudky.“
Konzervativci versus „Francis-effect“
Na opačném pólu stojí dva muži. Maďarský kardinál Péter Erdő (72), který odmítá rozvedené a přirovnal přijímání uprchlíků k „obchodování s lidmi“, reprezentuje starý řád.
Ještě radikálněji zní hlas Raymonda Burka (76), amerického tradicionalisty. Ten nejenže brojí proti antikoncepci, ale v roce 2021 vyzval k exkomunikaci Joea Bidena kvůli podpoře potratů.
Africká karta: Peter Kodwo Appiah Turkson
Jedním z méně zmiňovaných, ale přesto silných kandidátů je ghanský kardinál Peter Kodwo Appiah Turkson (76). Bývalý prefekt dikasteria pro integrální lidský rozvoj je vnímán jako most mezi globálním Severem a Jihem.
V minulosti se zasazoval o ekologickou spravedlnost, boj proti chudobě i o zodpovědnou migraci. Už v roce 2013 patřil k favoritům konkláve, ale nakonec ustoupil Františkovi. „Církev nemůže ignorovat Afriku – kontinent, kde katolictví roste nejrychleji,“ tvrdí vatikánský analytik John Allen.
Pokud by kardinálové chtěli symbolicky posílit roli globálního Jihu, mohl by být právě Turkson tou volbou.
Kdo zvítězí? Zatímco Parolin a Zuppi těží z Františkova odkazu, Tagle by mohl přilákat nové věřící z Asie. Erdő s Burkem by zase uspokojili tradicionalisty.
„Volba nebude o jméně, ale o tom, zda církev popluje do bouře, nebo zakotví v přístavu,“ uzavírá religionista Marco Lombardi. Jedno je jisté: v Sixtinské kapli by se brzy mohly odehrát jedny z nejdramatičtějších voleb století.
