Co se stane po smrti papeže? Devět dní smutku, tři rakve a tajné mocenské boje
Hrot24, vygenerováno umělou inteligencí
Co se stane po smrti papeže? Devět dní smutku, tři rakve a tajné mocenské boje
Papež František, první neevropský pontifik po třinácti stech letech, si vysloužil přízvisko reformátor. Jeho vize skromnější církve se odráží i v přípravách na vlastní pohřeb. Až ten den nastane, spustí se precizně naplánovaný proces, který váže staletí tradic s tajnými rituály a příslibem mocenského boje o budoucnost katolické církve.
šéfredaktor
Papež František leží v kritickém stavu v nemocnici. Jaký je vlastně postup v případě, kdy nejvyšší představitel katolické církve zemře?
Papežova smrt oficiálně nastane ve chvíli, kdy ji potvrdí camerlengo, nejvyšší správce vatikánských majetků a klíčová postava v období mezi pontifikáty. Současný camerlengo, kardinál Kevin Farrell, podle tradice vstoupí do papežovy soukromé kaple a symbolicky zavolá jeho jméno.
Mýtus o třech poklepech stříbrným kladívkem na čelo pontifika sice patří spíše do legend, ale jeden zvyk přetrvává: papežův pečetní prsten bude zničen, aby se zabránilo jeho zneužití.
S papežovou smrtí začíná devítidenní období smutku, Novendiale. František se rozhodl pro jednodušší pohřeb bez nadbytečné pompy. Jeho tělo bude vystaveno v otevřené rakvi v Bazilice sv. Petra, kde mu přijdou vzdát hold statisíce lidí včetně světových lídrů. Dříve papežové balzamovali a často se jejich orgány uchovávaly jako relikvie, ale tato praxe se dnes již neprovádí.
Pohřeb a tři rakve
Papežův pohřeb se uskuteční do šesti dní od jeho úmrtí. Vedoucí obřadu bude děkan kolegia kardinálů, v současnosti Giovanni Battista Re. Podle tradice mívají papežové tři rakve: jednu cypřišovou, jednu zinkovou a v ní poslední z jilmu.
František si ale přál pouze jednu kombinovanou rakev ze dřeva a zinku. Při pohřbu budou do rakve vloženy mince s motivy jeho pontifikátu a svitek rogito, dokument shrnující jeho život a vládu.
Zároveň se František rozhodl pro zcela neobvyklý krok: nebude pohřben v kryptách Vatikánu, kde spočívá většina jeho předchůdců. Místo toho si vybral Baziliku Santa Maria Maggiore v Římě, jednu ze svých nejoblíbenějších.
Do tří týdnů po pohřbu se kardinálské kolegium sejde v Sixtinské kapli, aby zahájilo konkláve, z nějž vzejde nová hlava katolické církve. Kardinálové se zde uzavřou do okamžiku, než dojdou k dvoutřetinové shodě. Každý den mohou proběhnout až čtyři kola hlasování. Nejdéle v historii konkláve trvalo tři roky, ale poslední volba papeže Františka zabrala pouze 24 hodin a pět kol.
Každé hlasování končí spálením lístků v kamnech, jejichž kouř signalizuje výsledek: černý znamená, že papež nebyl zvolen, bílý oznamuje volbu nové hlavy církve. Jakmile se tak stane, ze slavnostního balkonu Baziliky sv. Petra zazní slova: Habemus papam – Máme papeže.
Nová hlava katolické církve
Nově zvolený papež, oblečený do bílého roucha, se poprvé ukáže světu a pronese svůj první projev. Jeho volba přináší nejen novou duchovní vizi, ale i možné mocenské posuny mezi konzervativním a progresivním křídlem církve.
František zanechává neobyčejně lidský odkaz, jehož vyvrcholením bude jeho poslední cesta. Až se kouř z komína Sixtinské kaple změní v bílý, začne nová kapitola církve, která se bude muset rozhodnout, zda se vydá cestou změn, nebo tradice.
