Těžba na dně moře podle umělé inteligence
Hrot 24, vygenerováno v Midjourney
Trump připravuje těžbu vzácných nerostů na dně nejen amerického moře
Vláda USA finalizuje nařízení, které umožní firmám dobývat cenné suroviny z hlubin.
redaktor
V době stoupajícího obchodního napětí mezi Spojenými státy a Čínou, kdy asijská těžká váha omezuje vývoz prvků vzácných zemin, jejichž produkci většinově ovládá, připravuje Donald Trump se svým týmem revoluční rozšíření těžby. Otevřel by tak nové možnosti pro dolování na dně oceánů.
Čínští exportéři musejí nově žádat úřady o licence pro vývoz vzácných prvků, jako je dysprosium, gadolinium, samarium, skandium, terbium, yttrium a lutecium.
Peking dominanci v těžbě a zpracování kriticky důležitých surovin pro řadu průmyslových oborů opakovaně používá jako páku na konkurenci v ekonomických sporech. Už v prosinci komunistická vláda zakázala vývoz antimonu, galia a germania do Spojených států.
I proto chce Bílý dům říši středu „vrátit úder“ tím, že zásadně rozvolní pravidla pro těžbu nerostů na svém území včetně teritoriálních vod, uvedl britský list Financial Times. Rozšíření budoucí těžby má zajistit Americe, aby už nemohla být v tomto směru od čínského komunistického režimu vydírána.
Zástupci USA ale chyběli na posledním jednání Mezinárodního úřadu pro mořské dno na Jamajce, které se konalo minulý měsíc. Většina zemí nesouhlasí s tím, aby se začalo těžit v mezinárodních vodách.
V současnosti musí americký průmysl z asijské země dovážet až 75 procent nerostů vzácných zemin, které potřebuje. Čínské restrikce také znamenají, že se ceny nerostů mohou ze dne na den zásadně zvýšit. V případě antimonu to bylo skutečně razantní. Tuna se už prodává za 60 tisíc dolarů, před pár měsíci to bylo 14 tisíc.
Strategicky důležitý kov je nezbytný pro výrobu munice a pro rakety či nukleární střely. Používá se také v automobilovém průmyslu nebo při výrobě fotovoltaiky.
Američtí vědci připomínají, že samotné Spojené státy mají řadu nevyužívaných zdrojů nerostného bohatství. Odborníci z Texaské univerzity v Austinu odhadli, že jen v uhelném popelu má země 11 milionů tun prvků vzácných zemin.
Už pouhou recyklací bez další těžby by země mohla výrazně snížit závislost na čínském dovozu. „Po celých Spojených státech je toho obrovské množství,“ vysvětlil geolog Davin Bagdonas z Wyominské univerzity.
Vybudování nových amerických kapacit, které dokážou zpracovávat vytěžené rudy, si ale vyžádá poměrně dlouhý čas v řádu mnoha let až desítek roků. Během druhého funkčního období Donalda Trumpa se v tomto směru Amerika své závislosti na Číně nezbaví.
