Prošla si úzkostmi a roky je léčila. Pochopila, že co pomohlo jí, může ulehčit i ostatním. A tak přišla s plánem, jak léčbu duševního zdraví opravdu zpřístupnit, a k jeho realizaci doslova ukecala špičky oboru. Její psychoterapeutická platforma Mindwell teď pomáhá mnoha lidem naráz a ulehčuje terapeutům. Uznání a podporu získala Jelena Holomány i od jednoho z největších soukromých hráčů českého zdravotnictví.

Na začátku všeho stála ambiciózní Jelena v Londýně s jasnými zájmy. Co jste tam dělala?

V Londýně jsem byla jedenáct let a v podstatě celou tu dobu jsem studovala. Na gymnáziu, na univerzitě, mým kariérním snem bylo stát se diplomatkou. Měla jsem jasný cíl, pracovala jsem v Bruselu, v Evropském parlamentu, v kanceláři Tonyho Blaira, začala jsem inženýrské studium a plánovala jsem kariéru v oblasti bezpečnosti.

Zajímala mě problematika terorismu. Dávalo mi to velký smysl – narodila jsem se v devadesátkách v Sarajevu, za občanské války, a v podstatě jsme uprchlíci do České republiky. Takže taková témata byla vždycky kolem mě a zajímala mě.

Co se změnilo?

Moje rodina si přála, abych se vrátila do Česka, zároveň na mě začalo dopadat, jak dokáže být veřejný sektor pomalý a rigidní. Já jsem přesný opak – aktivní, zrychlená. A najednou jsem seděla v Evropském parlamentu a sledovala, jak poslanci hlasují hodinu o tom, jak má být dlouhá okurka. Přišlo mi to hrozné. Pochopila jsem, že tohle nedám. Pak ale nastala ohromná panika: Co teď?

ByznysByznys

Zažil panickou ataku, začal se proto zajímat o duševní zdraví. Jak Diblík vytvořil AI terapeuta do kapsy

Netajíte se tím, že jste sama měla psychické problémy, které se staly důvodem pro založení Mindwell. Tohle byl jejich zdroj?

Často se problémy ukazují při velkých životních změnách. Byl to začátek. Vrátila jsem se z Londýna a ztratila půdu pod nohama. Měla jsem všechno nalajnované, a teď tohle. Dlouho jsem se trápila, chodila na terapie. Jenže jsem měla dojem, že si prostě jen povídáme. Stále jsem neviděla tu pointu. Neměla jsem pocit struktury, bezpečí s léčbou.

Za covidu se můj stav zhoršil a narazila jsem na metodu kognitivně-behaviorální terapie (KBT), kterou se zabývá profesor Ján Praško. Pomohla mi a ohromila mě. Viděla jsem desítky pacientů na psychiatrii, kde má každý jiný problém: deprese, OCD, poruchy osobnosti...

Přitom je možné je léčit úplně stejně. KBT je zlatým standardem v léčbě duševních onemocnění, jen u nás není tak rozšířená. Je strukturovaná, efektivní a zaměřená na cíl. Přesně to, co mi chybělo. Dává vám nástroje, kterými se můžete naučit zvládat jakoukoliv situaci.

V čem metoda spočívá?

V podstatě předpokládá, že se cítíme špatně, protože myslíme špatně. A že jsou to během života naučené vzorce, které jsme schopni změnit. Díky jinému myšlení můžete ovládat své emoce. Došlo mi, že ten proces je škálovatelný. Že když během pár týdnů může začít pomáhat desítkám lidí, proč ho nezdigitalizovat a nepomoci stovkám tisíc naráz?

S tím nikdo předtím nepřišel?

Není to žádný geniální nápad z mé strany, v Anglii něco takového funguje už desítky let. Troufnu si ale říct, že jsme obsáhlejší. V jednoduchosti jsme zdigitalizovali postupy profesora Praška.

SpolečnostSpolečnost

Popcornový mozek ohrožuje každého, především mladé. S epidemií se dá bojovat, říká psycholog

Tady se hodí říct, že Ján Praško je elitní profesor, psychoterapeut a jeden z našich nejuznávanějších psychiatrů. Jak jste ho přesvědčila?

Jsem strašně přesvědčivá, ukecám kohokoliv. (smích) Nejsem žádná krvelačná podnikatelka, dělám to s přesvědčením a i profesor Praško říká, že dělá věci, které ho těší. Pomáhá lidem. Asi to zní hrozně kýčovitě a nereálně, ale sedli jsme si.

Kolik lidí na Mindwellu pracuje?

Kromě profesora je to klinická psycholožka Marie Ocisková, to jsou hlavní autoři. Spolupracuje s námi i psychiatr Kryštof Kantor. V současné době máme 65 spolupracujících psychoterapeutů různých odborností. Vedle toho má Mindwell vlastní IT tým, analytiky… Už je nás přes dvacet. A pak máme k dispozici zdravotnický holding Akeso.

Což je zároveň váš investor, holding Sotiriose Zavalianise, jeden z největších soukromých hráčů českého zdravotnictví. Jak jste propojeni?

Akeso holding je náš investor, bez kterého by Mindwell nebyl. Panu Zavalianisovi vděčíme za vše a jsme hrdí, že pod něj patříme. Mindwell se zároveň uplatňuje v jeho Centru duševní rehabilitace v Berouně.

Jelena Holomány

Hrot / Tomáš Novák

Startupy se obvykle chlubí tím, kolik mají uživatelů. Jak je tomu u vás?

Naším cílem je kontinuálně prokázat klinickou efektivitu těch programů. Vybíráme si, máme samoplátce i ty, které indikuje pojišťovna a pošle nám je s žádankou. Ale v podstatě nemůže přijít kdokoliv. Chceme efektivitu ukázat postupně. Aktuálně je v Mindwell kolem 1200 pacientů. Jeden vědecký článek už ukazuje naše první výsledky a je extrémně slibný, přemýšlíme o klinické studii. Úspěch ale vidím jinde než v tomto čísle.

V čem?

Třeba že jsme zdravotnický prostředek, v současnosti jako jediná platforma na duševní zdraví v Česku. To mimochodem trvalo devět měsíců. Další úspěch je, že Mindwell momentálně plně hradí dvě pojišťovny a jedna částečně.

Jak aplikace funguje?

Má terapeutické programy, které reprezentují nějakou klinickou diagnózu. Ty se skládají z 12 modulů a každý odpovídá zhruba jednomu sezení s psychoterapeutem. Takže představují 12 týdnů terapie – tak, jak KBT běžně trvá. I když málokdo je v daném čase dokončí, jsou opravdu náročné a hlavně záleží na klientovi, kdy a jak se chce programům věnovat.

Nový modul se mu otevře, až když předchozí dokončí a dostane zpětnou vazbu od svého terapeuta. Každý modul řeší nějakou problematiku a skládá se z diagnostických škál, psychoedukace v podobě videí, textů, kazuistik nebo kvízů. Nicméně tím nejdůležitějším jsou interaktivní cvičení, ta jsou hlavním nosičem změny a na nich celý Mindwell stojí.

Klient si je vyplňuje podle svého osobního příběhu a učí se postupně měnit své negativní vzorce chování. Patříme mezi takzvanou asynchronní telemedicínu: náš terapeut a klient nekomunikují ve stejný čas na stejném místě, čímž značně šetříme kapacitu systému.

Mění to jejich vztah?

Posledních patnáct či dvacet let se po světě vydávají metastudie, že i takový terapeutický vztah dobře funguje. Je v tom ale dodatečné kouzlo. V každé klasické terapii vzniká jakási závislost na terapeutovi, protože pacient má pocit, že ho zachraňuje, že ho nějakým způsobem vede.

Ale v této formě pacient udělal hlavní práci sám se sebou, terapeut je mu parťákem, kolegou. Pacient ví, že není sám, ale cítí, že si pomohl právě on. Dlouhodobě to zvyšuje sebevědomí. Terapeut přesně ví, o koho se jedná. Pro pacienta je však anonymní, vidí jen křestní jméno.

Zmiňovala jste, že získat zdravotnickou certifikaci trvalo devět měsíců. Jak obtížné je uplatnit se s technologickým řešením v českém zdravotnictví?

Na jednu stranu je to správně. Je to zdravotnický prostředek, pacient musí být na prvním místě, musí to trvat. Celkově mě však mrzí, že tu není ukotvená legislativa kolem telemedicíny a hrazení jejích řešení. V Anglii, USA či Německu existují zákonné úpravy, které využití telemedicíny podporují. Británie má systém, kdy pacient musí vyzkoušet nějaké digitální řešení, než se dostane k odborníkovi. Má to výhody i nevýhody, ale jedno je jisté: takové kroky celkově zpřístupňují péči.

SpolečnostSpolečnost

Necítím se dobře. Většina českých zaměstnanců chce lépe jíst a více se hýbat, brání jim v tom i stres

Mindwell není pro každého, jistě to není vhodné řešení třeba pro pacienty, kteří se akutně silně trápí. Jsme vhodní pro mírné a středně těžké pacienty, ovšem to je naprostá většina lidí. Nenahrazujeme odborníky, dokážeme jim ale ulevit tak, aby se mohli soustředit na ty těžší případy. A právě to dokážou některé země vnímat a zakomponovat do systému. Věřím, že ten trend přijde i k nám.

Jaké jsou další plány s Mindwellem?

Krok k celostní medicíně. Když slyší pacient například diagnózu roztroušená skleróza, řeší se právě jen tato nemoc. Zhroutí se mu svět, ale na jeho psychiku není prostor a prostředky. Chceme zprostředkovat péči i takovým pacientům, těm s psychickými příznaky u jiných obtíží, jako jsou třeba karcinomy a mnohé další. Ale to potrvá, je to obrovské množství péče a vyžaduje to další odbornosti, tým profesionálů z mnoha oblastí. A pak bychom chtěli spustit péči pro děti. Je to daleko, může to být třeba za pět let – ale už ji aktivně řešíme.

Jelena Holomány (33)

• Narodila se v Sarajevu, od dětství žije v Česku.

• Vystudovala bezpečnostní studia v Londýně.

• Krátce pracovala v Evropském parlamentu a později prošla několika obchodně-manažerskými pozicemi.

• Ve spolupráci s předním českým psychiatrem a psychoterapeutem profesorem Jánem Praškem založila platformu Mindwell, která má lidem pomáhat s psychickými potížemi a vylepšit dostupnost péče.

• Kromě budování platformy se věnuje malé dceři, ráda čte, cestuje a stýká se s přáteli.