Vysoce narcistní osobnost lze odradit od amorálního jednání, ukázala studie
Shutterstock.com
Duševní zdraví
Jak oblafnout narcise. Vědci přišli na způsob, jak sebestředné lidi přinutit jednat čestně
Morálka a etika jim většinou moc neříká. S lidmi s výraznými narcistickými rysy se ale dá pracovat. Studie v časopise Personality and Social Psychology Bulletin ukazuje, že pokud jsou tito lidé vystaveni informaci, která předem vylučuje omluvu neetického jednání, chovají se lépe.
ptk
Výzkum sledoval jedince, kteří vykazovali značný pocit výjimečnosti a sebestřednosti. Ve chvíli, kdy je ale vědci psychologicky naočkovali (inokulovali) sdělením, které oslabilo přesvědčivost výmluv pro neetické jednání, narcističtí lidé méně často podváděli a lhali. O závěrech studie píše web Psypost.org.
Tým vedený Danielem N. Jonesem z Nevadské univerzity v Renu se zaměřil na osobnosti, které jsou náchylnější k nepoctivému jednání, zároveň jim ale záleží na udržení pozitivního obrazu.
Vědce zajímala hlavně takzvaná „morální disociace“. Díky ní si totiž lidé ospravedlňují vinu a pak ji necítí. Mezi afirmace patří například věty typu „Dělají to všichni“ nebo „Nikomu to přece neublíží“. Podobné racionalizace slouží jako sebeklam a pomáhají lidem udržet si pocit integrity, přestože jednají nečestně.
Princip inokulace skutečně připomíná očkování proti viru. Účastníci výzkumu nejdřív obdrží varování, že se s omlouváním amorálních postojů setkají. Následně je vědci konfrontují s oslabenými verzemi takových ospravedlnění a nakonec přijdou s protiargumenty. Mysl si pak díky tomuto procesu buduje obranu proti neetickému jednání.
S experimentem o třech kolech souhlasilo 972 účastníků. Vědci je rozdělili do dvou skupin. První z nich si měla přečíst krátký etický kodex používaný ve školách a na pracovištích. Druhá četla inokulační sdělení, které odhalovalo výmluvy pro neetické jednání. Zatímco kodex se spolehl na prostý apel a vyzýval k čestnosti, odpovědnosti a cestě správného příkladu, inokulační sdělení varovalo, že neetické chování může mít vážné důsledky, protože poškodí reputaci viníka.
Druhá skupina si navíc vyslechla obvyklé omluvy nežádoucího chování. Patří mezi ně obviňování druhých nebo zlehčování následků negativních činů. Zároveň účastníci obdrželi protiargumenty, které jim měly pomoci podobným ospravedlněním čelit.
Napříč všemi úrovněmi studie měl inokulační přístup vliv výhradně na osoby s výrazným narcismem. Podle autorů to dává smysl: narcisté sice často jednají s pocitem nároku a osobního zisku, ale zároveň jim záleží na tom, jak působí na ostatní, a chtějí si udržet pozitivní obraz.
Studie se účastnili jak lidé náchylní k narcistnímu chování, tak i lidé se sklony k machiavelismu a psychopatii. Výsledek ukázal, že naočkovaní narcisové nejen v dotazníku deklarovali úmysl jednat čestněji, ale v praktickém herním testu na počítači, kdy mohli získat výhodu podváděním, jednali méně často proti pravidlům.
Inokulace měla i dlouhodobější efekt – při pozdějším zkoumání se ukázalo, že narcisové se v osobním životě méně často uchylovali ke lži.
Samostatnou kapitolou jsou další dva členové takzvané temné triády – psychopaté a lidé se sklonem k machiavelismu. Jedinci s velkou mírou psychopatie většinou necítí soucit ani pocit viny. Manipulátoři s machiavelismem zase chápou nečestné jednání jen jako strategický nástroj, který není třeba ospravedlňovat.
Studie ale ukázala, že psychologické očkování může mít naopak negativní vliv na čestné lidi a také na ty, kteří sice nejsou narcisové, ale nemají příliš vyvinutý smysl pro morálku. Čestné lidi může ukázka možností podvádět zkazit tak, že si nečestné jednání osvojí, a chování lidí volnějších mravů inokulace ještě posiluje.
