Trumpův vstřícný postoj k Putinovi zatím nepřinesl ovoce
Shutterstock.com
Konec války v nedohlednu
Svět podle Trumpa se hroutí. Američané jsou frustrováni Ukrajinci i Rusy, mír se odkládá
Trumpův vyjednávací tým, který měl střídavě přesvědčit Rusy a Ukrajince, aby co nejrychleji ukončili boje a začali jednat o míru, přiznává značnou frustraci z dosavadních výsledků.
redaktor
Představa amerického prezidenta Donalda Trumpa, že ukončí největší evropskou válku od porážky Adolfa Hitlera během několika dní, případně týdnů, nabírá další povážlivé trhliny. Vyjednavači ze Spojených států přiznávají, že sladit požadavky obou znesvářených stran bude extrémně obtížné, možná i nemožné.
Pravděpodobnost, že Bílý dům dotlačí Kyjev a Kreml k mírové smlouvě, se stále snižuje. Americká strana už přiznala, že si jednání vyžádají spíše další měsíce, uvedla agentura Reuters. Trumpův tým nicméně zvažuje nové nátlakové varianty, jak dostat k jednomu stolu prezidenty obou zemí.
Podle původních představ v Bílém domě doufali, že mír bude uzavřen během dubna nebo května. Trump argumentuje zbytečnými ztrátami životů na obou stranách, nechce také finančně a vojensky „donekonečna“ podporovat Ukrajinu.
Američtí představitelé si podle médií soukromě stěžují na přístup jak Ukrajinců, tak i Rusů. Ukrajinský státník Volodymyr Zelenskyj nechce podepsat dohodu se Spojenými státy na využívání nerostného bohatství ve své zemi – Trump její podpis už několikrát prezentoval jako hotovou věc.
Ruský lídr Vladimir Putin zase jednání zdržuje a přidává další podmínky, například aby k jednání byli přizváni zástupci Organizace spojených národů.
Navíc požaduje, aby OSN zajistila na Ukrajině nové volby. Trump už pohrozil uvalením sankcí na ruskou ropu ve výši 25 až 50 procent. Frustrace z ruského i ukrajinského přístupu v Bílém domě tak neustále roste. Podle zdrojů Reuters už i Trump začíná chápat, že pro Putina není prioritou rychlé ukončení války.
Bílý dům nyní zkoumá další ekonomické možnosti, jak na Kreml zatlačit. „Prezident Trump jasně řekl, že zváží uvalení sekundárních sankcí na veškerou ropu pocházející z Ruska, pokud to Moskva nemyslí vážně s ukončením konfliktu a s mírovým řešením,“ přiznal mluvčí Národní bezpečnostní rady James Hewitt.
Že Rusové nemají nyní zájem jednat s Ukrajinou, přiznal i náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Moskva podle něj nemůže přijmout návrhy Spojených států v současné podobě, protože neřeší příčiny rozpoutání války na Ukrajině.
Rusové požadují, aby se Ukrajina vzdala nejen Krymu, ale i východních oblastí. A aby se fakticky zavázala k neutralitě. Američané by podle nich také měli v rámci NATO stáhnout své jednotky z Evropy.
Přitom už v únoru zástupci amerických zpravodajských služeb varovali prezidenta, že Putin mír uzavřít nechce. I když Američané v minulých dnech oznámili, že obě strany souhlasí s ukončením útoků na energetickou infrastrukturu, útoky pokračují a bombardování se spíše zintenzivňuje.
