Tělo se brání a přitom nám ubližuje
Shutterstock.com
Klimatická změna
Už je to zase tady: alergie budou kvůli oteplující se planetě horší a potrvají déle. Jak se bránit?
Být alergikem v době globálních klimatických změn není žádný med. Sezona, kdy je ovzduší prosycené prachem z kvetoucích rostlin, se prodlužuje. Do českých zeměpisných šířek kvůli teplu navíc pronikají nové rostliny – a s nimi i nové alergeny. Co se vlastně v našem těle při alergii děje a jak si ulevit?
ptk
Skoro přesně před dvěma sty lety si londýnský lékař John Bostock všiml, že ho během teplejších měsíců svědí v krku, má uslzené oči a podrážděný nos. Ve svém okolí zkoumal dalších 28 pacientů, kteří bez zjevného důvodu měli stejné potíže. Záhadnou nemoc pojmenoval senná rýma.
Až vědec Charles Blackley, který měl stejné příznaky, přišel v roce 1859 s hypotézou, že by původcem problémů mohl být pyl.
V Česku má nějakou formou alergie asi třetina občanů. Alergická rýma trápí 2,5 milionu obyvatel, astma milion a atopický ekzém 800 tisíc lidí. V Británii, na kterou se zaměřuje článek News.sky.com, trpí jen sennou rýmou na 13 milionů osob. A letos potrápí tamní alergiky pyly více než minulé roky – dá se očekávat, že podobná bude situace i u nás.
Co způsobuje sennou rýmu?
Senná rýma je ve své podstatě alergie na pyl, tedy jemný prach, který rostliny produkují v rámci reprodukce. Tedy konkrétn na protein, který pyl obsahuje.
Tělo postižené osoby se mylně domnívá, že jde o škodlivou látku, a snaží se ji vyloučit. Buňky proto uvolní histamin a člověk začne kýchat, smrkat a někdy také sípat.
Nejčastěji sennou rýmu způsobuje pyl trav, ale existuje dalších třicet spouštěčů potíží. Pyl roznáší hmyz, zásadní význam má ale na šíření prášku počasí. Nejlepší jsou deštivé dny, které vzduch pročistí, nejhorší naopak teplá, vlhká a větrná období.
Lidem náchylným k senné rýmě se špatně dýchá během tří hlavních sezon. Od března do poloviny května obtěžuje asi čtvrtinu alergiků pyl ze stromů. Drtivou většinu trýzní trávy, které kvetou nejvíce od května do července. V červnu přebírají vládu plevele – kdo je nesnese, kýchá až do září.
Proč bude letošek horší
Alergici mohou letos čekat vysokou koncentraci pylu v ovzduší. Třeba v Británii k tomu přispělo loňské teplé a suché léto – na pyl se totiž zadělává v pupenech stromů už o rok dřív.
Podobně to ale bude vypadat i v Česku. Nadprůměrně teplý začátek roku napomohl víření pylů. Kvůli klimatické změně se doba, kdy je potřeba uzobávat Zyrtec, prodlužuje.
Podle Pylové služby deštivé a chladnější dny, které nás čekají koncem prvního dubnového týdne, výrazně sníží koncentraci dráždivých částeček ve vzduchu. Množství vzdušných alergenů se ale po návratu teplých dnů výrazně zvýší.
„Dominovat bude ještě pyl jasanu, vedle něj se bude v ovzduší objevovat i pyl habru, topolu, jilmu, vrby, ve vyšších polohách také olše. Začátek plné sezony květu břízy očekáváme po oteplení koncem příštího týdne, osoby výrazně citlivé na alergeny břízy mohou ale vnímat alergické projevy už v tomto týdnu,“ píše pro nejbližší období Pylová služba.
Ukýchaná budoucnost
Nepotěší ani výhled do delší budoucnosti – nejenže se prodlužuje pylová sezona, navíc do našich zeměpisných šířek pronikají invazní rostliny. Příkladem za všechny je ambrozie. Jediná rostlina za sezonu vyprodukuje až miliardu pylových zrn a její pyl způsobuje silné nežádoucí reakce.
Alergikům může pomoci v nejhorších obdobích zůstávat více doma, nosit například obepínací brýle a samozřejmě užívat léky, které mírní případné projevy. Na rýmu, kopřivku a ekzém fungují antihistaminika tzv. 2. generace. Omezují kýchání, vodnatou rýmu a zmírňují svědění sliznic a kůže.
