„Odhady pro rok 2050 nebo 2060 ukazují, že bez klimatické změny by byla světová ekonomika oproti dnešku dvojnásobná. S klimatickou změnou vzroste podle pesimistických odhadů o 60 procent,“ říká v rozhovoru pro Hrot24 Tomáš Protivínský.

„Šance, že by klimatická změna mohla vést až ke kolapsu lidské civilizace, je tak velice malá, přesto jsou odhady škod v desítkách bilionů dolarů obrovské. Klimatická změna nám ale bude způsobovat různé komplikace, jimž bychom se mohli vyhnout a učinit klimatickou změnu mnohem levnější.“

Co byste odpověděl člověku, který by se vás zeptal, jestli opravdu dochází ke změně klimatu?

Klima na Zemi se mění, o tom dnes není pochyb, a to v důsledku spalování fosilních paliv a dalších lidských aktivit. O skleníkovém efektu víme už od roku 1896, kdy ho objevil švédský vědec Svante Arrhenius. Od té doby se naše poznání jen zpřesňuje.

V okamžiku, kdy do klimatických modelů nezahrneme dopad lidské aktivity, nedokážou tyto modely vysvětlit pozorované teploty nebo množství sněhové pokrývky. Tyto hodnoty tedy lze vysvětlit pouze vlivem lidské činnosti.

Teploty se měří zhruba od roku 1880 a posledních deset let bylo zároveň deseti nejteplejšími roky. Loňský rok byl vůbec nejteplejší z hlediska odchylky od průměru. Mám dojem, že probíhající klimatická změna je zřetelně pozorovatelná i v České republice.

Neřešíte data? Jděte se klouzatNeřešíte data? Jděte se klouzat

Kdo si od něj nedá poradit, zválcuje ho konkurence. Hrával s Jágrem, teď šéfuje českému datovému obrovi na miliardovém trhu

Je to ale vážně takový problém?

Klima nepotřebujeme ani tolik chránit kvůli přírodě, ta si se změnami nějak poradí, stejně jako si poradila s jinými biotickými krizemi v historii planety.

Klima potřebujeme chránit především proto, že je to lidské životní prostředí a jsme na něm závislí. Naše porozumění fyzikální podstatě problému je dnes už dostatečně dobré. Otázkou tedy je, co s tím můžeme dělat.

A jaká je odpověď?

Mezivládní panel pro klimatické změny (IPCC) poukazuje na několik opatření, která se nabízejí a jsou poměrně levná. Velkou část světových emisí jsme schopni odstranit s cenou nižší, než je 20 euro za tunu. Měli bychom ale hlavně šetřit energií a tu, kterou nepotřebujeme, nevyrábět. Další opatření spočívají v rozvoji obnovitelných energií a v elektrifikaci.

V souvislosti s tím bychom měli vědět, že Česká republika má poměrně vysoké emise v přepočtu na obyvatele. V evropském kontextu patříme jednoznačně mezi jejich nejvyšší producenty, i když historicky byly námi vyprodukované emise třeba i dvojnásobné oproti dnešku.

Za posledních 40 let klesly emise České republiky téměř na polovinu. Velká část transformace tedy již proběhla, do velké míry to způsobil i rozpad Sovětského svazu. Emise jsou u nás ale stále o polovinu vyšší, než je evropský průměr. Je to dáno velkým podílem uhlí na výrobě elektřiny.

Třeba Čína měla historicky mnohem nižší emise na obyvatele než my. Dnes je má zhruba srovnatelné. Průměrný Čech a průměrný Číňan vypustí zhruba stejně emisí. Emise se tradičně počítají podle výroby, pokud bychom se na to ale podívali podle spotřeby, emise na jednoho Číňana budou vycházet nižší než na jednoho Čecha.

Návrat do světa velkých penězNávrat do světa velkých peněz

Prodal firmu a už nic nemusel. „Bez velkého byznysu jsem ale nemohl existovat,“ říká Jiří Puršl, který řídí třímiliardový holding

Přístup Evropy k těmto problémům je v poslední době výrazný. Mnozí ale chystaná opatření odmítají s tím, že třeba v Asii a zejména právě v Číně k takovýmto změnám nedochází. Je to realita?

Je v tom velké zjednodušení. Čína je v mnohých opatřeních radikálnější než Evropa. Její opatření ale mají výrazně jiný charakter. Už před patnácti lety totiž vsadila na odvětví, která jsou při snižování emisí skleníkových plynů nezbytná.

Elektromobily začala podporovat před více než deseti lety. Některá čínská města – včetně Pekingu – uplatňují velice přísné kvóty na registrační automobilové značky, které vydávají, a většina těch nových je určena pro elektromobily. Aut se spalovacími motory může třeba do Pekingu přibývat jen velice málo.

EkologieEkologie

„Brutálně asociální“ část Green Dealu: neúsporný dům nepůjde prodat ani zdědit. Co ale ti, kdo na opravu nemají?

Čína se také dlouhodobě intenzivně zaměřuje na výrobu fotovoltaických panelů. Instaluje obnovitelné zdroje a více než polovina ze solárních a větrných elektráren, které přibývají na celém světě, se nachází v Číně.

Skutečnost, že tohle všechno Čína dělá mnohem radikálněji než Evropská unie, si ale u nás vůbec neuvědomujeme. Zároveň je hodně z toho protekcionistické a podpořené subvencemi, tomu je samozřejmě záhodno se bránit.

Jak tedy v těchto souvislostech hodnotíte Green Deal a související normy?

Mrzí mě, že se z Green Dealu stal takový strašák. Green Deal neboli Nová zelená dohoda pro Evropu z roku 2019 je právně nezávazným dokumentem, který stanovoval klimatické cíle, a to za vlády Andreje Babiše. Šlo spíše o obecnou deklamaci.

V červnu 2021 došlo k přijetí klimatického zákona, opět za vlády Andreje Babiše. K rozpracování do konkrétních opatření došlo v balíčku Fit for 55, a to za českého předsednictví EU, tedy za současné vlády.

O to více mě mrzí, že nikdo ze současné politické reprezentace se nesnaží vysvětlit, co v těchto dokumentech skutečně je. V českém povědomí panuje mnoho mýtů. Součástí těch opatření například není úplný zákaz spalovacích aut k roku 2035. Nebudou se jen prodávat takováto nová auta.

Jak to ovlivní průmysl?

Průmysl je rozhodně důležitá složka evropské ekonomiky, zároveň ale nejde o celé evropské hospodářství. Celkově jde asi o jeho 20 procent, v České republice pak necelých 30 procent. Klíčová je konkurenceschopnost evropské ekonomiky jako celku.

Česká republika každopádně patří v tomto ohledu v porovnání s evropským poměrem k těm nejvíce skeptickým zemím. Opozice Green Dealu je však myslím hlasitější, než ta část obyvatel, která se změnami souhlasí.

Transformace se celé společnosti vyplatí, neznamená to ale, že se vyplatí všem aktérům, a třeba emisní povolenky jsou skutečně účinný nástroj pro snižování emisí. Tím zároveň nechci říci, že všechno v tom balíčku je správně.

Novinky z dopravyNovinky z dopravy

Poláky jsme ve stavbě dálnic dohonili. Autem bez řidiče se po nich projedete už příští rok, slibuje ministr Kupka

Co se vám na aktuálních zelených pravidlech nelíbí?

Například to, že firmy musejí reportovat své aktivity v oblasti ESG (ESG je zkratka pro environmentální, sociální a správní faktory, které hodnotí, jak firmy dbají na udržitelnost, společenskou odpovědnost a etické řízení, pozn. red.). To nepovažuji za efektivní, reportovací povinnosti jsou příliš velké. Také nevím, jestli něčeho dosáhnou emisní limity na nabídkové straně v automobilovém průmyslu. Problém je spíše nedostatek poptávky.

Už jsme se toho dotkli, ale loni byla průměrná teplota naměřená v České republice vůbec nejvyšší v historii, přes 10 stupňů Celsia. Jak vypadá klimatická budoucnost Česka?

Teplota v České republice se od 60. let zvýšila zhruba o 2,3 stupně Celsia. Jde o asi dvojnásobné zvýšení oproti celoplanetárnímu průměru. Podobný poměr očekáváme i do budoucna. Česká republika se otepluje zhruba dvakrát rychleji než planeta Země jako celek. Není to ale specifikum České republiky, severní polokoule se otepluje rychleji, stejně tak kontinenty.

Klimatická změna výrazně promění zemědělství a zásadně ovlivní turismus. Provozovat zimní sporty nebude kolem roku 2100 už v Česku možné. Vína se budou pěstovat spíše v horských oblastech než na jižní Moravě.

Změny dopadnou rovněž na lesnictví. I na nedávnou kůrovcovou kalamitu měly posuny klimatu výrazný vliv. Nemůžeme ale říci, že ji klimatická změna způsobila. Je to podobný vztah jako mezi kouřením a rakovinou plic.

Přesto, můžeme klimatickou změnu vnímat i pozitivně?

Negativa jsou značná. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že klimatická změna způsobí každoročně škody ve výši deseti procent celosvětového HDP. To číslo říkám proto, že se klimatická změna někdy vykresluje jako planeta v plamenech s hrozbou zániku lidské civilizace. Seriózní modely ale toto nenaznačují.

Odhady pro rok 2050 nebo 2060 ukazují, že bez klimatické změny by byla světová ekonomika oproti dnešku dvojnásobná. S klimatickou změnou ale vzroste podle pesimistických odhadů o 60 procent.

Šance, že by mohla vést až ke kolapsu lidské civilizace, je velice malá, přesto jsou škody v desítkách bilionů dolarů obrovské a některé sektory a regiony ji pocítí více než jiné.

V budoucnu se budeme mít pravděpodobně stále lépe. Klimatická změna nám ale bude způsobovat různé komplikace, jimž bychom se mohli vyhnout a učinit ji mnohem levnější.

ByznysByznys

Postavme české Silicon Valley. Musíme být rychlejší a dravější, nabádá Zajíček z Hospodářské komory

Vidíte v tomto ohledu třeba i nějaké byznysové příležitosti pro Českou republiku?

Podívejme se na iniciativu Druhá ekonomická transformace, do níž se zapojila také velká jména českého byznysu. Ukazuje, jakého potenciálu může Česká republika využít při transformaci na zelenou ekonomiku a průmysl.

Český průmysl totiž dokáže vyrobit skoro cokoliv a má poměrně kvalifikovanou pracovní sílu, stejně jako některé špičkové technologie. Silní jsme třeba ve výrobě tepelných čerpadel, železničních vozů a součástek do nich nebo parních turbín. To všechno znamená příležitost do budoucna, kterou je potřeba využít.

Musíme se ale naopak zbavit různých bariér, které jsou vysloveně národní a s klimatem nesouvisejí. Jde třeba o pomalost povolovacích procesů nebo o podmínky pro vznikající firmy a startupy. Nízké je také propojení vědy s komerčním sektorem. Za to všechno si můžeme sami, vůbec to nesouvisí s Green Dealem.

Tomáš Protivínský

• Výzkumník Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI

• Člen správní rady organizace Otevřená data o klimatu, která stojí za projektem Fakta o klimatu, jenž má za cíl kultivovat debatu o klimatické změně

• V minulosti spolupracoval s Centrem občanského vzdělávání

• Vystudoval ekonomii, matematiku, environmentální studia a psychologii na Masarykově univerzitě v Brně