Daniel Křetínský
foto EPH
„Evropská klimatická politika selhala, málo dbala na blahobyt lidí,“ říká Křetínský pro Die Welt
Evropská a německá průmyslová politika byly v posledních 15 letech řízeny ideologicky, nikoli pragmaticky, a proto Evropská unie ani Německo nemají globální průmyslovou a klimatickou strategii. V komentáři zveřejněném v německém listu Die Welt to uvedl český podnikatel Daniel Křetínský. Podle něj dosavadní evropská klimatická politika selhala, protože příliš málo dbala na blahobyt lidí. Je proto třeba ji změnit.
čtk
Podle Křetínského jsou evropská a německá průmyslová politika řízeny ideologicky, naproti tomu ve Spojených státech a v Číně tomu tak není. „V důsledku tohoto ideologického postoje EU a Německo nemají žádnou globální průmyslovou a klimatickou strategii. Navíc EU reaguje ve svých mezinárodních obchodních opatřeních a předpisech jen nedostatečně na posuny ve světovém hospodářství,“ uvedl Křetínský.
Zvlášť ideologický je podle něj boj proti klimatickým změnám. „Chtěl bych zdůraznit, že nijak nezpochybňuji, že je třeba proti klimatickým změnám rozhodně bojovat, ani nedoporučuji, abychom ustupovali od našich ambicí,“ napsal český miliardář s tím, že ale zpochybňuje, jakým způsobem se postupuje dnes.
Podle Křetínského je seznam průmyslových oborů, které čeká transformace, dlouhý a shoduje se s těmi, které tvoří páteř německého hospodářství. Zodpovědné osoby podle něj navíc podceňují dopady této transformace. Evropská politika se přitom na rozdíl od té čínské a americké snaží jít příkladem. „Má světu ukázat, že bezuhlíkové hospodářství při zachování blahobytu lze vybudovat,“ napsal český miliardář. Tento přístup má podle něj ale velkou slabinu: „Co budeme dělat, když nikdo nebude následovat?“
EU zanedbává blahobyt
Evropská unie se podle Křetínského soustředí při zelené transformaci na klimatické cíle ke snížení emisí, zanedbává ale otázku, jak bude při transformaci zachován blahobyt. „Obzvlášť jeden rozhodující konkurenční faktor jsme pominuli: naše ceny energií v srovnání s globální konkurencí,“ stojí v komentáři. V Číně a USA jsou ceny energií podle něj výrazně nižší, zatímco energii v Německu zdražila právě energetická transformace na klimaticky příznivější zdroje.
Promarněné šance evropské průmyslové politiky lze podle Křetínského vidět především v oblasti obnovitelných zdrojů. „EU - a především Německo - tady byly na světové špičce,“ uvedl. Evropa podle něj ale místo strategického rozvoje tohoto oboru naivně přenechala první místo na trhu Číně. Ještě výrazněji je problém vidět v automobilovém průmyslu, píše český podnikatel. „Iniciativa k dekarbonizaci dopravy přišla z EU, iniciovaná byla Německem,“ tvrdí v komentáři. „Zatímco Čína důsledně sleduje strategii elektroautomobilů, vytlačuje EU z trhu vlastní klíčovou kompetenci - vysoce efektivní spalovací motor - aniž by předtím vybudovala konkurenceschopný průmysl elektroautomobilů,“ dodal. Podle něj podobná „chyba“ hrozí v ocelářském a chemickém průmyslu.
Nemožné cíle
Podle českého miliardáře byly stanoveny řadě průmyslových odvětví cíle, „které jsou z fyzikálního hlediska nemožné či nehospodárné“. Proto řada podniků přesunula svou výrobu, jiné odsouvají investice do dekarbonizace v naději, že se vyjasní podmínky a budou stanoveny realističtější cíle. „Ti, kteří už investovali, budou na konci biti, protože cíle bude nutné přizpůsobit,“ napsal Křetínský. Podle něj chybí průmyslu jistota k plánování a dlouhodobé investice jsou de facto nemožné. Podle českého podnikatele evropská snaha jít v klimatické politice příkladem selhala. „Naším příkladem se neřídí žádný relevantní stát, který není členem EU,“ uvedl.
Místo snahy vést příkladem by nyní podle Křetínského měla Evropa přinášet řešení. „Navrhuji proto konkrétně mimo jiné toto: Zatímco EU své místní cíle k redukci emisí sníží na realistickou úroveň, zavážeme se, že vyšší objem než zbývající emise do roku 2050 ušetříme opatřeními EU mimo Evropu,“ napsal.
„Za tímto účelem by měla EU připravit globální ‚Marshallův‘ klimatický plán, aby modernizovala technologie ve třetích zemích, které znečišťují ovzduší, a umožnila tak investice do evropského hospodářství,“ navrhl. Podle něj by taková pragmatická a globální řešení Evropu učinila odolnější, hospodářsky silnější, globálně relevantnější a ušetřila by i více emisí.
Křetínský je většinovým vlastníkem Energetického a průmyslového holdingu (EPH). Skupina zahrnuje přes 70 společností v celé Evropě. Součástí holdingu jsou například energetické společnosti EP Infrastructure a EP Power Europe. Podle časopisu Forbes činí hodnota jeho majetku 290 miliard korun a v žebříčku nejbohatších Čechů je na druhém místě za dědičkou impéria PPF Renatou Kellnerovou, jejíž majetek je podle Forbes odhadován na 386 miliard korun.
